Ti, kdo nedůvěřují tržnímu hospodářství a chtějí podniky a domácnosti jednostranně zavázat k určité technologii, se stále hlouběji zaplétají do dotací a sociálních kompenzačních mechanismů v důsledku své vlastní politiky. To je další způsob, jak masivně poškodit ekonomiku a zároveň veřejné rozpočty.
Špatné podmínky a nálada pro technologickou expanzi provází české podnikatelské prostředí. Částečně proto, že menší firmy, zakládané v dobách hojnosti po roce 2010, zaostaly myšlenkově na počátku století.
Vcelku nenápadná zpráva ČTK říká, že čínská automobilka Geely vstupuje do Aston Martin. Ale pozor, tahle firma už vlastní Volvo.
Hospod prý valem ubývá, hlavně na venkově. A bude prý ubývat ještě větším valem po zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na pivo. To ale spíše než na sazbě DPH závisí na tom, na čem závisí hospoda.
Pokuty se nevybírají. Na ŘSD se podvádělo se zakázkami. Dálniční známky se musejí zdražit. Tři zprávy o dopravní infrastrkutuře, které se hezky rýmují.
Mezi politiky padl návrh na navýšení úvazků učitelům. Většina z nich přitom pracuje už teď víc než běžní zaměstnanci. Proč? Kvůli administrativě.
Stále více lidí i pilně pracujících nedokáže ze svých výdělků zaplatit bydlení, jídlo, řádně se postarat o své děti. Je to důsledek nízkonákladové ekonomiky s levnou pracovní sílou.
Na co tu spotřební daň vlastně máme? Proč daníme zrovna pohonné hmoty, pivo a tvrdý alkohol? Negativní efekty má i konzumace lecčehos dalšího.
Sám fakt, že se vláda odhodlala udělat krok k rozumu, je pozitivní. Teď jde o to, aby ho opravdu udělala, což bude znamenat dupnutí.
Vláda nepředstavila razantní reformu, ale balíček opatření ke stabilizaci rozpočtu. Škrty na výdajích vzbuzují mírný optimismus. Odpustit si mohla některá gesta.
Opakuje se to pořád: Česko potřebuje reformy, jinak skončí státní finance jako v Řecku. Přitom má pořád poměrně nízké zadlužení.
Daňové úlevy pro studenty, školkovné nebo zaměstnanecké benefity? Stát musí sbírat rozpočtové úspory po drobných. Vždy by se ale měl ptát, co která úspora přinese.
