Zase ten rozpočet! Tentokrát se ale změnám nevyhneme

Rozpočtový schodek asi zase překročí 300 miliard. Během roku se bude rozpočet novelizovat, protože tu máme dopady války a energetické krize. Stává se z toho pomalu pravidlo. Bohužel tentokrát se asi nedá nic dělat. A kdyby předchozí kabinet nezneužíval covid, mohl by ten současný být v příjmech a výdajích odvážnější.

Sídlo vlády, Strakova akademie. Fotka od Jakub Hruška z Pixabay

Už teď je jednání vlády od jejího vzniku tak kontroverzní, že těžko předpokládat, jak se tahle (třeba časem i inovovaná) parta zapíše do dějin. K jejímu dobru si řekněme, že nezdědila Strakovku v nejlepší situaci. Obrovský nárůst zadlužení, společnost rozklížená, nástup energetické krize (i když ji tak zatím naplno nenazýváme), inflace (i když s tou může vláda bojovat jen omezeně) a do toho přišel útok na Ukrajinu se všemi dosavadními důsledky. Ano, dosavadními, protože nevíme, jak dlouho, kde všude a v jaké podobě bude válka trvat, a co bude následovat po ní.

Zahraniční politika jde vládě lépe než domácí

Zatímco na mezinárodní scéně se zatím především premiér Fiala prezentuje par excellence jako zástupce suverénní země, která se nebojí přijít na pomoc i přes své omezené kapacitní a ekonomické možnosti, doma to kulhá. Hlavně, pokud jde o svobodu, upřímnost a dodržování ústavy. Ale o tom jindy, to jen aby obrázek byl trochu komplexní.

S rozpočtem se na první dobrou kabinet vyrovnal škrty. Prostě aby snížil deficit. Nebyl to projev nějaké hospodářské politiky, ale v krátkém čase jsme asi nemohli čekat nic jiného. Byť některé škrty, třeba omezení plateb za státní pojištěnce do zdravotních pojišťoven, mají tradiční příchuť přesouvání čehosi do budoucna. Ale to třeba zase budou nižší úrokové sazby. A konec konců, nebyl by to takový problém, kdyby za přechozích poměrů pojišťovny masivně nerozpouštěly rezervy.

V neděli ministr financí Zbyněk Stanjura v České televizi oznámil, že státní rozpočet na rok 2022 bude nutné revidovat, pravděpodobně v létě. S tím, že neví, zda se schodek vejde pod 300 miliard korun. Momentálně je naplánován na 280 miliard. Právě kvůli němu prý vláda podle Stanjury odmítá plošná opatření, která navyšují výdaje, a přitom pomáhají i těm, kteří to moc nepotřebují.

Je to pochopitelné, na druhou stranu zrovna teď by asi i mnozí kritici deficitního hospodaření větší sekeru mentálně ustáli. Jestliže předchozím strůjcům masivního růstu dluhu, dvojici A+A, nebo chcete-li Babiš-Schillerová pomohl covid obhájit před voliči sekery, v nichž většina nárůtu za covidem vůbec nešla, energetická krize a válka prostě do státních financí nepromluvit nemohou.

Jestliže A+A obhájili obří sekery covidem, tentokrát k navýšení schodku existuje opravdový důvod

Samozřejmě, je tady nepříjemné prostředí vysokých úrokových sazeb, které financování dluhů nebývale prodraží. Většinou ho tradičně drží domácí investoři, a ti teď mají dobře úročenou alernativu u ČNB.

Jenže situace je opravdu vážná. A stát je tu od toho, aby vyrovnával šoky, které privátní sféra zvládnout nemůže. Jestliže v omezování svobody projevu se vláda nebojí dělat i věci hodně za čárou, ba možná i za ústavním rámcem, možná by měla najít víc odvahy především v řešení problémů s palivy a energiemi. Protože i za současných podmínek platí, že si žádný komerční subjekt nepůjčí výhodněji než ona. Pokud úvěr vůbec dostane. Samozřejmě ale nutno dodat, že by se jí ta odvaha asi hledala lépe, kdyby jí tu přechozí kabinet nezanechal takový rozpočtový svinčík.