Výpověď přes zoom je jak kamarádi bez jména
Na 900 zaměstnanců firmy Better.com dostalo výpověď přes platformu zoom. „Pokud jste na tomto hovoru, jste součástí nešťastné skupiny, která je propouštěna,“ dozvěděli se. Fuj!
V románu Doktor v domě popisuje Richard Gordon, jak pedagog vyhodil studenta od zkoušky: „Profesor se jenom zasněně zadíval z okna a řekl: ,Mladý muži, hle, jak záhadná a nádherná je příroda! Vidíme, jak list na větvi zlátne a pak padá k zemi. Květiny i ostatní vegetace pozbyly letní krásy a zvadly a země vyhlíží jako ireversibilně mrtvá. Ale v měsíci dubnu přijde jaro, stromy vzplanou zeleným plamenem, výhonky prorazí černou hlínu, květové plátky pokryjí holé záhony. A vy a já, chlapče, my oba se tu sejdeme, podívat se na tu krásu, viďte?“ Jeho kolega onen rétorický výkon zhodnotil slovy: „To bylo velmi nevkusné.“
Velmi nevkusné je ponižovat lidi nadsázkou, ironií a podobným dáváním najevo, jakou má nad ním ten druhý převahu. Stejně tak nevkusné je odstranit ze zásadních sdělení osobní kontakt. Když dívka napsala svému milému, že už o něj nestojí, aspoň to bylo vlastní rukou.
Pamatuji si, jak mi kdysi šéfredaktor řekl, že mého kolegu vyhodí a že mu to napíše mailem. Neboť je to moderní komunikační nástroj. Po mé námitce, že by mu to měl říct osobně, když má kancelář na stejné chodbě, si výpověď rozmyslel.
Výpověď po zoomu samozřejmě můžeme brát jako projev doby, kdy se z důvodů režimních a pandemických osobně setkáme pomálu. Po pravdě, většinou by ji asi 900 zaměstnancům nedával generální ředitel osobně. Protože by to nestihl. Udělali by to za něj podřízení na různých místech. Nicméně pořád by v tom byl osobní rozměr.
Taky ji ale můžeme brát jako projev doby odlidštěné, stále více se přesouvající do virtuálna. A do situace, kdy nám za naše konání nehrozí žádná nebo jen omezená reakce. Na sociálních sítích se skutečně, reálně potkávají jen ti lidé, kteří se osobně znají. Jinak se potkávají masky, symboly, obrazy, které o sobě ten či onen vytváří. Leckdo má na síti kamarády, které nikdy neviděl a ani neví, zda je jejich jméno skutečné.
Chybí řeč těla, v reakci na útoky a napadení nepřijde facka ani rozhořčený obličej. To se týká i rozhlasu, podcastů a televize (je jedno jestli terestrické, digitální či internetové). Dokonce si pak někdo může dovolit třeba říkat, že si přeje, aby část obyvatel zemřela. Je to snazší než to jim to říct do očí. Kamery a mikrofony tvoří bezpečnou obranu. Sdělení jde jen jedním směrem.
Lidem upnutým primárně v komunikaci přes IT a další digitální prostředky často chybí schopnost reagovat v „normálním“, tedy plnohodnotném světě. Také jim chybí zpětná vazba. Je pravda, že ani tu nedostáváte od pořízených či voličů vždy upřímnou. Ale někdy ano a leccos můžete odvodit z neverbálních reakcí. Pokud je ale umíte číst – což se právě na sociálních sítích nenaučíte. Protože jejich svět je, jak říká například plzeňská psycholožka Michaela Fialová, prostě falešný.
Lidem upnutým v komunikaci přes IT často chybí schopnost reagovat v plnohodnotném světě
„Váš pracovní poměr zde končí s okamžitou platností,“ dodal zakladatel a šéf firmy Vishal Garg s tím, že zaměstnanci mohou očekávat e-mail s podrobnostmi o odstupném. „Je to podruhé v mé kariéře, co to musím udělat. Naposledy jsem plakal. Doufám, že tentokrát budu silnější,“ poznamenal k hromadné výpovědi podle francouzské BFMTV. Podle CNN ale během celého krátkého jednání nedal najevo žádné emoce. Zaměstnanci pak šéfa kritizují za „brutální způsob“, jakým je vyhodil.
Pohyb v online světě bude nakonec drahý
Ať už je to jakkoliv, jedno je jisté – čím víc se budeme pohybovat čistě v online světě, tím víc nás to do budoucna bude stát. I ekonomicky. Tenhle rozměr současného dění si uvědomuje málokdo. Ale i když částečný přesun do online světa je vítaný (šetří například čas, a to významně), jeho až příliš masivní nasazení je nebezpečné. Mimochodem, víte, že online porada by se měla vést úplně jinak než ta normální?
