A volby jste měli? Jo, jako trochu jo

Prezident republiky je v nemocnici, a tudíž nejmenuje nového premiéra v uvedeném termínu. S tím se nedá nic dělat. Nicméně jiná věc je, že i víc jak půldruhého měsíce, více než šest týdnů po volbách činí vláda v demisi zásadní rozhodnutí. Není to podraz na voliče?

Praha s vyčnívající věžičkou Strakovy akademie. Snad se nedočkáme toho, že na ní zavlaje nápis „Zimmer frei.“ Foto Pixabay

Nutno přiznat, že vláda pětičlenné koalice a její předseda to nemají lehké. O tom žádná. Po volbách se nevědělo, zda prezident Miloš Zeman bude schopen (a ochoten) vládu jmenovat. Většina lidí měla za to, že parlament touto aktivitou pověří šéfa sněmovny, přičemž ustanovující schůze proběhla až 8. listopadu, v nejzazším možném termínu.

Prezidentův zdravotní stav se ovšem v mezidobí zlepšil, aby hlava státu následně oznámila, že jmenuje premiérem Petra Fialu. No a pak nastala známá hra na to, že chce mluvit s kandidáty na ministry, aby ještě předtím zjistila, že jednoho nejmenuje. A tím dostala budoucího předsedu a celou pětikoalici do klinče.

I kdyby však běželo vše podle plánu, premiéra by prezident jmenoval v pátek a pak teprve jednal s členy vlády. Mezitím kabinet v demisi přijímá kontroverzní rozhodnutí, která mohou ovlivnit celé generace občanů. Samozřejmě jde především o vyhlášení výjimečného stavu, restrikce vůči části společnosti, záměr povinného očkování… a jen tak mimochodem si v situaci extrémně napjatého rozpočtu střihne zvyšování důchodů a kompenzace podnikatelům, nulovou DPH na energie (ačkoli to odporuje evropským direktivám), premiér napadne klimatický balíček a spolu s ministryní financí se snaží slovními ataky destabilizovat centrální banku… vláda kašle na soudní verdikty.

Je otázkou, zda mohl budoucí (snad) premiér a jeho koalice dělat víc, aby se rychleji posadili do svých křesel. Každopádně mohli řvát. Ono řvát: „Já chci vládu“ není již od dob Voskovcových a Werichových zrovna módní. Ale jsou situace, kdy je člověk převzít funkce, práva a povinnosti vyplývající ze svého mandátu nejen oprávněn, ale povinen. Protože jinak si tu demokracii můžeme strčit za klobouk. A volby budou k ničemu.

Samozřejmě lze spekulovat, že v tom třeba chtějí nechat pana Agroferta hezky vymáchat. Jenže to by byla zrada jako prase. Protože jeho konání bude mít důsledky. To reálné i to signalizované, k němuž třeba pak nakonec nedojde. Věřme, že to tak není.

Není divu, že na sociálních sítích lze denně číst výkřiky typu: „Proboha, kdy už si tam konečně sednou? To se jim tam nechce? Ať to vezmou a odhalí karty.“ Protože ona nejistota v této zlé době nedělá nikomu dobře. Může mít i fatální zdravotní následky.

Teď ale mají určitě jednu jistotu právě „budoucí“ ministři – jestli si místo vládnutí chtěli v klidu nakoupit vánoční dárky, tak na trzích to nebude. A pan AB zase získá pár týdnů navíc.