V polských volbách bude hrát energetika klíčovou roli
Ve volbách všude v zemích Evropské unie začíná hrát významnou úlohu téma energetické transformace. Pro mnohé voliče se s překvapením stala ekonomicky neúnosnou, jak o tom svědčí stále mimořádně vysoké ceny energie. Vládní partaje za to v regionálních a celostátních volbách schytávají doslova výprask, spojený s tím, že k moci se dostává často konzervativní pravice s cílem revidovat zelenou politiku.
V nedělních regionálních volbách v Bavorsku a Hesensku utrpěla vládní prozelená koalice SPD/Zelených a liberální FDP těžkou porážku. V obou zemích zvítězila konzervativní pravice (v Bavorsku CSU, v Hesensku CDU), přičemž za krajně pravicovou označovaná Alternativa pro Německo (AfD) dokázala svým vzestupem (15 % získaných hlasů v Bavorsku a 18 % v Hesensku), že to není jen fenomén nových spolkových zemí. Heslo AfD, že Německu vládne „elita zeleného fašismu“, se stal například pro dva miliony bavorských voličů hlasujících velmi překvapivě pro AfD zřejmě odpovědí na to, proč Němci ekonomicky a stále více kvůli kritizované ceně energie nejsou s to zvládnout zelenou tranzici a výraz Energiewende už nechce slyšet 79 % všech Němců. Podle deníku Handelsblatt letos tato největší evropská ekonomika meziročně klesne o 0,4 procenta. Což je mimořádně špatná zpráva i pro Česko jako jejího subdodavatele.
Za týden po německých volbách přijdou v neděli 15. října mimořádně důležité parlamentní volby ve čtyřicetimilionovém Polsku. I když poslední týdny válcuje souboj vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) s opozicí hlavně téma imigrace, energetika nezůstane stranou. V programu PiS se v části energetika a těžba slibuje rychlá energetická transformace, zdvojnásobení obnovitelných zdrojů do roku 2030 a výstavba jaderných elektráren. Zároveň je těžební sektor nazýván „národním pokladem“ a PiS se „nevzdává ochrany polského uhlí“ a „ochrany energetiky před klimatickou ideologií“.
Průzkumy dávají PiS naději na vítězství, i když by mohla ztratit většinu křesel v polském Sejmu. Pak by potřebovala koaličního partnera, který se nabízí v krajně pravicové Konfederaci. Ta ve svém programu obnovy slibuje odmítnutí klimatické politiky EU, lpění na uhelné energetice s moderními technologiemi, jako je ukládání oxidu uhličitého, investice do jaderné energetiky a ponechání obnovitelných zdrojů „na volném trhu“, který rozhodne o jejich „ekonomické životaschopnosti“.
Naproti tomu polská opoziční levice má ve svém programu oddíl „Green Deal“, který se zaměřuje na obnovitelné zdroje, energetickou účinnost a snižování účtů za energie. Občanská koalice/Občanská platforma Donalda Tuska podle svého volebního programu „předloží podrobný plán energetické transformace“, jehož cílem bude 68 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů už v roce 2030 (Německo si klade pro tento rok za cíl 80% podíl, pro celé EU je schválen na úrovni 42 %), omezení emisí CO2 v energetice o 75 % do roku 2030, decentralizace podniků v energetice a vytvoření ministerstva průmyslu se sídlem ve Slezsku (nyní jsou všechna ministerstva a hlavní instituce ve Varšavě), které bude na energetickou transformaci dohlížet.
Polští voliči se budou nepochybně také rozhodovat podle dalších slibů vůdce opozice Tuska. Ten chce zrušit v létě podanou žalobu polské vlády na klíčové politiky zelené tranzice EU (emisní povolenky, elektrická auta a nepřijatelná rychlost zelené tranzice poškozující životní úroveň Poláků). Tusk chce také učinit vše pro v EU zablokovaný polský Fond pro obnovu, který je výsledkem kritiky Bruselu za údajně nedemokratickou reformu soudů a nepokrytě také za to, že po celá dvě minulá období je vláda PiS ve Varšavě mimořádně kritická k politice Green Deal a legislativnímu balíčku Fit for 55, který, kombinuje s ostrou kritikou německé zelené i zahraniční politiky.
PiS zůstává velmi skeptická k programu EU Zelená dohoda a Fit for 55
Výroba elektřiny je v Polsku ze 70 % závislá na uhlí a polský energetický sektor má nejvyšší uhlíkovou náročnost v Evropské unii, takže postupný odklon od uhlí je nelehkou výzvou. Polskému energetickému sektoru dominují velké státní nebo částečně státní společnosti, jako je ropný koncern Orlen nebo Polska Grupa Energetyczna (PGE), energetická společnost, která vlastní uhelné elektrárny a doly. Vláda PiS se ujala moci v roce 2015 a jedním z jejích hesel byla „ochrana uhlí“. Strana se částečně přihlásila k potřebě energetické transformace a k některým politikám šetrným ke klimatu, ale zůstává velmi skeptická k programu EU Zelená dohoda a Fit for 55.
Polsku se podařilo diverzifikovat dodávky plynu, ropy a uhlí, a přestat tak být silně závislé na dovozu z Ruska. Přesto za dotace na udržení nízkých cen plynu a elektřiny bude polský stát muset vynakládat desítky miliard eur. Náklady na elektřinu pravděpodobně porostou, a to nejen v souvislosti s cenami paliv, ale také v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, který je pro energetický systém závislý na uhlí stále větší zátěží.
Po celý rok 2023 a v týdnech před volbami vláda premiéra Mateusze Morawieckého prosazovala zákon o zřízení Národní agentury pro energetickou bezpečnost – NABE. Pokud NABE vznikne, bude odkupovat uhelná aktiva od státních energetických společností jako je PGE, takže všechny uhelné elektrárny a doly budou vlastněny jedním subjektem a společnosti budou moci rozvíjet projekty nejen zelené energie, ale také odvrátit předčasné uzavírání uhelných zdrojů, jež si Polsko i s kapacitními platbami v EU dojednalo s fungováním až do roku 2049. Opozicí ovládaný Senát zákon vetoval, a proto ministr pro státní majetek Jacek Sasin připustil, že se tento projekt vyjasní až po volbách. Polská vláda v minulých měsících navrhla, že vykoupí soukromé podíly v polských uhelných elektrárnách za částku v přepočtu 100 miliard korun.
Další závislost na uhlí je v teplárenství. Domácnosti 16 milionů Poláků v zimě teplem zásobuje centrální dálkové vytápění z tepláren na uhlí. Kvůli rostoucí ceně elektřiny přitom klesl zájem Poláků o výměnu uhlí za tepelná čerpadla, přestože částečně vláda ceny energie kompenzuje.
První jaderná elektrárna se má rozběhnout po zákonném zkrácenív všech povolovacích procesů už v roce 2033
Polsko se od 70. let a poté v roce 2009 snažilo začít budovat jadernou energetiku. To se zřejmě podaří až nyní, kdy po mezivládních dohodách Polska a USA státní společnost Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ), která je pověřena výstavbou jaderných elektráren, podala 22. srpna Pomořanskému vojvodství žádost o rozhodnutí o umístění první polské jaderné elektrárny a 27. září byla podepsána smlouva o realizaci projektu. Zařízení má být postaveno v obci Choczewo. Americká společnost Westinghouse Electric dodá svůj reaktor AP1000. První jaderná elektrárna v Polsku se má rozběhnout po předchozím zákonném zkrácení všech povolovacích procesů už v roce 2033, další projekt jaderné elektrárny Poláci podepsali s jihokorejskou státní společností KHNP. Celkem má být do 40. let postaveno 6 jaderných reaktorů s celkovým výkonem až 9 GW. Navíc státní ropná společnost Orlen plánuje do roku 2030 postavit blok s malým modulárním reaktorem (SMR) a v příštích desetiletích počítá s výstavbou více než 70 dalších SMR po celém Polsku.
Ovšem vedle mimořádných úspěchů s budováním dálnic a dalších klíčových prvků kritické infrastruktury a v neposlední řadě také armády, na níž Polsko jako jediná z evropských zemí NATO už letos v reakci na ruskou agresi proti sousední Ukrajině věnuje prostředky odpovídající 4 % HDP, polští soukromí investoři pokročili i v jiných oblastech energetiky. Zatímco kapacita větrných elektráren se v důsledku nepříznivé legislativy zastavila, fotovoltaické elektrárny vyletěly z marginální kapacity v roce 2018 na více než 14 GW v roce 2023, přičemž v prvních osmi měsících roku 2023 dodaly kumulovaně jak velké solární zdroje, tak střešní instalace 10 % elektřiny. Tím však zastaralá elektrická síť narazila na své limity, což vedlo k tomu, že tisícům projektů bylo odepřeno připojení k síti kvůli zastaralé regulaci nebo prostě kvůli příliš velkému množství elektřiny, které by síť nezvládla. V Česku se tento problém sítě zřejmě s připravovaným připojením až 12 GW nových solárních zdrojů bude také zvyšovat.
I když polská vláda je skeptická až velmi kritická k politice zelené tranzice a mj. Polsko soudně napadlo od roku 2035 nařízený zákaz spalovacích motorů ve prospěch elektromobilů, soukromí investoři vidí šance v byznysu elektrických aut jinak. V roce 2022 Polsko předstihlo USA v kapacitě výroby lithium-iontových baterií a zařadilo se na 2. místo na světě, i když daleko za Čínou. Po řadě investic do výroby lithium-iontových baterií se výrobní kapacita Polska v roce 2022 zvýšila na 73 GWh. Polsko má nyní 6 % celkové světové výrobní kapacity, zatímco všechny evropské země dohromady 14 %, uvádí Polská asociace pro alternativní paliva (PSPA). Jsou však daleko za Čínou, která má 77 % celosvětové kapacity těchto baterií.
V roce 2021 Polsko schválilo svou státní energetickou koncepci do roku 2040 (PEP2040). Do roku 2030 předpokládá maximálně 56% podíl výroby elektřiny z uhlí a 32 % z obnovitelných zdrojů, jež postupně od roku 2033 doplní nově budované jaderné elektrárny. Aktualizace této koncepce s plánem 73% podílu bezemisních a nízkoemisních zdrojů v roce 2040 nebyla vládou kvůli vnitřním sporům dosud schválena.
