Ukrajině hrozí, že se dostane pod tlak jako pachatel
Říká se tomu sekundární viktimizace. Systém jedná s obětí trestného činu tak, že ji trestá znovu. Hrozí to nejen Ukrajině ale i všem obětem války.
Nezemřel zbytečně, říkává se obvykle nad hrobem hrdinů. Co by asi měl říct ukrajinský prezident a další hodnostáři pozůstalým po válečných obětech, kdyby se vzdal Krymu a co víc, i části okupovaných území? Snad to, že kdyby nebojovali, mohlo to být ještě mnohem horší. Logicky ano. Rozum by to snad mohl akceptovat, ale emoce už mnohem méně. A málo platné, emoce jsou naší hlavní životní motivací. Bez nich bychom asi už dávno vymřeli.
Také se říká, že svět není černobílý. Ukrajina skutečně není státním celkem se staletou historií. Ale to třeba Slovensko také. Máme snad právo ho proto obsadit? Nebo ho má Maďarsko? Mnohem vážnějším argumentem obhajujícím ruský útok jsou pochybnosti a zvěsti o tom, co se dělo na územích samozvaných republik. Moc toho nevíme a upřímně z tepla svých gaučů ani pracovních židlí to asi hned tak nezjistíme.
co by měl říct ukrajinský prezident pozůstalým po obětech, kdyby schválil ztrátu území?
Nezpochybnitelné je (to dokonce nerozporuje třeba ani Robert Fico), že Rusko napadlo suverénní stát. Přičemž jeho počínání osvobozovací operaci zrovna nepřipomíná. Počty obětí narůstají, devastace infrastruktury je nepřehlédnutelná.
Většina západního světa se jasně postavila na stranu napadeného. Zda z ideologických důvodů, nebo prostě proto, že tohle už Putin přehnal, a začali se ho bát, ví jen ti, kteří rozhodovali. Když šlo o Krym, reakce byla také jednoznačná. Ale tím, že nedošlo k válce, všechno se to nějak rozplynulo.
Podpora Ukrajiny nebyla nejdřív jednoznačná
Stojí za připomenutí, že podle bývalého premiéra Spojeného království Borise Johnsona to přitom nebylo ani po napadení Ukrajiny jednoznačné. Německo a Itálie podle něj s podporou váhaly. „Německý názor byl v jedné fázi takový, že pokud by k tomu mělo dojít, což by byla katastrofa, pak by bylo lepší, aby celá věc rychle skončila a aby se Ukrajina zhroutila,“ měl prohlásit. S tím, že Berlín v této souvislosti podle Johnsona argumentoval „všemi možnými ekonomickými důvody“.
Předseda nejsilnější polské strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyňsky zase řekl, že tvrdšímu postupu vůči Rusku brání zkorumpovanost části západoevropského establishmentu z jeho strany. Přesně, jak jsme tehdy předpokládali, nikdo nereagoval a všechno se to hezky vsáklo. Inu, jak říkal Hogo Fogo, fraška života letí kupředu jak splašená herka – a diváky už pranic nezajímá zápletka prvního aktu.
A to by se i mohlo stát i v případě války. Všichni už jsou unavení. Podpora napadené země stojí spoustu peněz a konec je v nedohlednu. I když Donald Trump neukončil válku do 24 hodin (teď tvrdí, že to byl sarkasmus), otevřel možnost, jak tlačit na Ukrajinu. Doposud Kreml opakoval naprosto nepřijatelné podmínky, které by se v podstatě daly vyložit (a mnozí je tak vykládali) jako zánik její samostatnosti. Teď sice stále klade důraz na územní zisky, ale už to přece jen trochu vypadá jako vyjednávání.
Zvláštní je, že vyjednává s USA. A americká strana tvrdí, že vlastně chybí jen souhlas Ukrajinců. Spíš Zelenského, protože zřejmě jede v módou vůdců. Ano, obrana Ukrajiny je spojena s touto postavou. Nicméně si lze těžko představit, že třeba územní ztráty a legitimizace obsazení Krymu šlo uznat a stvrdit bez parlamentní, spíš ústavní většiny.
Nemá cenu pitvat jednotlivé body návrhu, zveřejněného agenturou Reuters. Leccos se už mohlo změnit. Zásadní je hlavně vágní tón záruk a snaha dotlačit Kyjev k územním ztrátám. Hlavně jde o to, že Ukrajina je stavěna Trumpem před hotovou věc. A když její prezident návrh odmítne, což prozatím za souhlasu řady evropských státníků udělal, může mu Trump vmést do očí: „Já jsem ti připravil mír a ty jsi nechtěl.“ Jaký mír, o tom už mluvit nebude. Stejně jako Putinovi evropští a další spojenci.
Vytvoří se tak ale půda pro ukončení či oslabení podpory. A to nejen ze strany USA. Tím spíš, že už dříve mnozí evropští státníci upozorňovali na to, že hájí napadeného, a ne samotný systém, který považují za zkorumpovaný. Nakonec se tam vše ještě může otočit a oběť se může stát obětí podruhé.