Trocha optimismu v apokalyptickém výhledu centrální banky
„Máme se na co těšit. Vlastně radši ne,“ napsal k nejnovější prognóze České národní banky respektovaný ekonom David Marek. Dokument předpokládá inflaci za letošní rok přes 13 % s letním vrcholem dokonce 15 procent. Dá se v něm vůbec najít něco optimistického?
Když člověk chce, tak si to najde. Ale není to snadná práce. Samotná banka totiž v odůvodnění svého verdiktu, a sice navýšení základní dvou týdenní repo sazby o 3/4 bodu na 5,75 % uvedla, že v základním scénáři by měla ještě přitvrdit.
Zjevně tak neučinila hlavně ze dvou důvodů. Za prvé vnímá, že za inflací jsou vedle poptávkových také nákladové tlaky, a ty sazby neovlivní. Naopak je mohou podpořit. Především však při horizontu účinnosti měnové politiky hledí na to, co bude za rok, rok a půl a dále. A tam právě vidí poměrně výraznou stabilizaci.
Kdyby člověk nehleděl na šílené ceny v obchodech, řekl by si, že je jedno, jestli inflace v létě bude 10 nebo 15 procent. Hlavně, že to někdy skončí. Bohužel, jde o složení jednotlivých kategorií, které nás k výsledným číslům dovede. Ono opravdu není až tak klíčové, jestli to, co stojí stovku, zdraží na 110 nebo 115 korun.
Spíš, že inflaci tlačí energie, pohonné hmoty, stavební materiály a potraviny. Přičemž všechny tyto kategorie meziročně přidávají mnohem víc než nějakých 10 procent (třeba některé druhy chleba to vzaly hned zhruba o 40 %, mouka je na dvojnásobku…). Pak také, jaké má to které zboží na nás dopad. Kdo jezdí MHD, asi se z pohonných hmot zatím nezblázní. Ovšem jen, než se promítnou do všeho ostatního.
Nové hladiny cen natrvalo
Nejhorší je pak s jistotou hraničící pravděpodobnost, že nejde o žádný dočasný výkyv, ale o nové hladiny, od nichž se bude odpichovat i následující cenový vývoj. Takže když ČNB říká, že na podzim bude inflace oslabovat a příští rok se přiblíží dvěma procentům, neznamená to, že bude levněji.
Jestliže bude inflace oslabovat, neznamená to, že bude levněji
Ale znamená to, že se snad ekonomika začne dostávat do situace, kdy půjde zase něco předvídat. Kdy půjde nacenit dodávky dopředu. Kdy možná zlevní úvěry. Kdy nebudeme do obchodu chodit s tím, že je třeba nakoupit, než to zase vyskočí. Zkrátka se navrátí do stavu, v němž lze plánovat a podnikat.
Delší scénář účinnosti měnové politiky
ČNB říká, že se rozhodla dokonce pracovat s delším, tedy alternativním scénářem účinnosti měnové politiky. Proč, to není tak jednoznačné. Zato se v prohlášení objevila víra, že snad i Evropská centrální banka začne konečně s inflací bojovat. Na druhé straně se opakuje slovo nejistota, hlavně pokud jde o komodity.
snad se ekonomika začne dostávat do situace, kdy půjde zase něco předvídat
A zase protiinflačně snad bude působit útlum poptávky, protože podniky v době stagnace asi na platech moc přidávat nebudou. A budou vyrábět víc do zásob.
K tomu se má přidat odeznívání šokových faktorů, takže už letos na podzim bychom měli vidět ochlazení nákladových tlaků. Kéž by tomu tak bylo.
už na podzim bychom měli vidět ochlazení nákladových tlaků
„Inflace, která bude letos dosahovat dvouciferných hodnot, se tak v první polovině příštího roku rychle sníží a na jeho konci se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. Podstatným způsobem k tomu přispěje i dosavadní rychlý růst domácích úrokových sazeb,“ uvedla centrální banka.
Můžeme pochybovat o smyslu zvyšování sazeb – a mnozí o tom pochybují. Nicméně analytické zázemí má ČNB asi nejsilnější v Česku.
Ani ten nejlepší tým ale teď nemůže předvídat, jak dlouho a v jaké podobě válka potrvá. Tedy ani jak nadále bude ovlivňovat ceny oběma směry – jak z hlediska tlaku na energie, omezení dodávek zemědělských plodin, apod., ale také směrem k omezené poptávce.
ČNB tak přece jen střílí tvrdě, ale ne tak, jak by jí měnová sekce asi radila bez přihlédnutí ke skutečnosti, že jsme pořád hlavně v kolotoči šoků. O ty tu jde v první řadě. Protože v takovém prostředí se žije strašně špatně.
Většina z nás nakonec přece jen zchudne. Jde o to o kolik. Ještě důležitější však je, za jak dlouho se vrátíme do vod, kde lze kormidlovat. V tomto duchu je snad prognóza mírně optimistická. No, nic moc, ale někde člověk hledat musí.
