Předsedkyní zůstává poloviční Ursula
Hlasování o důvěře v Evropském parlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ustála. Žádné překvapení. Tím byla až poznámka redaktora Jiřího Sládka v deníku Mladá fronta Dnes: „Pokud by dopadlo hlasování pro Komisi opravdu nepříznivě, musela by odstoupit a uvrhlo by to celou sedmadvacítku do chaosu.“ Nikoliv, sedmadvacítka má přesný manuál, jak v takových případech postupovat. A ještě se vtírá poznámka, že to je právě Leyenovská Evropská komise, která sedmadvacítku do chaosu vrhá.
Proti návrhu vyslovení nedůvěry bylo 360 ze 720 poslanců Evropského parlamentu, tedy přesně potřebná polovina. A o 93 více, než povinné dvě třetiny přítomných. Pro odvolání se vyslovilo 175 poslanců, 18 se zdrželo hlasování a ostatní se v pracovní době zdrželi někde jinde.
Hlasování vyvolal řecký pravicový poslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropský konzervativců a reformistů (ECR). Podnětem bylo zatajení korespondence mezi Leyenovou a ředitelem koncernu Pfizer o nákupu vakcín centrálně pro celou EU, která je pak přeprodávala členským státům. Nakoupila tehdy 4,5 miliardy dávek, to je zhruba 10 na občana.
Paní Ursula z Leyenů tedy včerejší hlasování ustála, ale nejasností zbývá ještě několik. Například dotace Evropské komise neziskovým nevládním organizacím za vměšování do rozhodování Evropského parlamentu o politice Zeleného údělu. Evropská komise uzavřela tajné smlouvy hned s několika environmentálními nevládními organizacemi (NGOs) k propagaci ambicióznějších zelených plánů bývalého eurokomisaře Franse Timmermanse. Tyto dohody a dotace byly součástí domnělého „stínového lobbingu“, jehož cílem bylo ovlivnit členské státy a poslance Evropského parlamentu. Peníze měly pocházet z fondu LIFE, který disponuje 5,4 miliardy eur (135,35 mld. Kč).
Evropský účetní dvůr v dubnu tohoto roku oznámil, že nevládním organizacím bylo v letech 2021 až 2023 vyplaceno 7,4 miliardy eur, tedy 185 miliard korun. Peníze pocházely z hlavních vnitřních programů EU, jako je soudržnost, výzkum, migrace a životní prostředí. Něco z toho šlo nejspíše na lobbing Evropského parlamentu ve prospěch Kataru, leč spolehlivý přehled o finančních prostředcích EU vyplacených nevládním organizacím neexistuje. Dvůr upozorňuje, že zveřejňované informace jsou roztříštěné, což znesnadňuje jejich průhlednost, ale také komplikuje analýzu efektivity takové podpory. Těžko se také zjišťuje například to, zda se až příliš evropských peněz neschází jen u velmi malého počtu nevládních organizací.
Zato minulý týden Evropská komise zveřejnila návrh uzákonit závazek ke snížení emisí CO2 o 90 procent do roku 2040. Cíl učinit Evropu emisně neutrální, tj. dosáhnout bilance emisí oxidu uhličitého do roku 2050 nulovou, zůstává v platnosti. Kromě tohoto návrhu ani nezveřejnila přehled dotací neziskovým organizacím, ani nepředstavila žádnou studii možných dopadů na průmysl a obyvatele EU. Neučinila tak ani u návrhů jakýchkoliv předchozích. Asi EK nefinancuje ty správné neziskovky, jinak by se toho určitě nějaká ujala.
Takže pokračujeme s Ursulou v čele. Evropská unie je hlavním a jediným viníkem oteplování a tání ledu v Arktidě. Obnovitelné zdroje a vodík učiní elektřinu levnější. Kamiony jsou ekologické zlo a dopravní svoloč, která jen brání ostatním dojet do Brna o 10 minut dříve, zachrání to elektrokola. Vše se má přesunout na železnici, která nemá kapacitu, ale zato je pomalá, účtuje přešvihnuté dopravní náklady, i tak je ale těžce ztrátová. Musí se vybudovat vysokorychlostní.
V neposlední řadě Von der Leyenová v pondělní debatě na plénu EP, při níž ji osobní účastí podpořil sbor eurokomisařů, prohlásila: „Vidíme znepokojivou hrozbu ze strany extremistických stran, které chtějí polarizovat naše společnosti pomocí dezinformací. Neexistuje žádný důkaz, že by měly nějaká řešení, ale je dostatek důkazů o tom, že mnohé z nich jsou podporovány našimi nepřáteli a jejich loutkovodiči v Rusku nebo jinde. Jsou to hnutí poháněná konspiracemi – od odpůrců očkování až po obhájce Putina,“ citovala ji česká agentura ČTK. Německý list Die Welt přidal Leyenové citát, že autoři kritiky „… jsou extremistické síly, jsou podporovány nepřáteli z Ruska či odjinud.“
Kéž by měla pravdu. Svět hospodářství by měl o mnoho starostí méně. Holt mu asi nezbývá, než se mezi ty extrémisty nějak prorvat. Nebo mezi ty neziskovky.