Německý kancléř: „Nemáme v úmyslu střílet na demonstranty“

Sousední Německo, které si chtělo bojem proti oxidu uhlíku v zájmu údajné záchrany planety před klimatickou změnou vylepšit image poznamenanou zrůdnou nacistickou Třetí říší, sevřely důsledky zelené politiky doslova do kleští neslýchaných cen elektřiny a plynu. Podniky vyhrožují zavřením a odchodem do ciziny, domácnosti jsou šokovány a množí se hlasité protesty proti prudkému zchudnutí populace.

Foto: Thomas Kelley, Unsplash

Jak tíživá je pro vládu sociálních demokratů, liberálů a zejména strany Zelených, kteří drží dnes nejvýznamnější ministerstvo hospodářství a ochranu klimatu v čele s Robertem Habeckem (odpovědný hlavně za energetiku), názorně ilustruje výrok, k němuž byl donucen německý kancléř Olaf Scholz (SPD). Na setkání s občany ve městě Neuruppin ve spolkové zemi Braniborsko (bývalá součást komunistické NDR) byl 17. srpna šéf německé vlády konfrontován s hlasitými protesty a pískáním jako reakcí obyvatel na inflační růst cen a nepřijatelné ceny energie. Jeden z demonstrantů položil kancléři otázku, zda při očekávaných protestech nechá vláda na demonstranty střílet. Podle listu Berliner Kurier Olaf Scholz odpověděl: „Nikdo v této zemi nemá v úmyslu střílet na demonstranty“.

Leyenová chce revidovat energetickou politiku

Už jen to, že se vůbec takové téma na německé politické scéně ozve, dokazuje růst politického a sociálního napětí v zemi. Současně se očekává, že jak německá levice, tak pravice podnítí na podzim velké protivládní demonstrace proti energetické a inflační chudobě.

Tváří v tvář faktu, že v pondělí se nejvyšší cena 1000 eur za MWh elektřiny (tedy zhruba 25 Kč za 1 kWh silové elektřiny) přelila z Francie, z části paralyzované polovinou nefunkčních jaderných bloků, do Německa ale také Česka, se mění pozice bruselských i národních politiků. Nepochybně pod narůstající nespokojeností občanů a rizikem krachů mnoha podniků. Šéfka Evropské komise, Němka Ursula von der Leyenová prohlásila, že komise přehodnotí a zreviduje společnou evropskou energetickou politiku, čímž jen reagovala na výzvy řady politiků včetně českého premiéra Petra Fialy. Ten se v pondělí v Praze setkal s německým kancléřem a nepochybně energetická krize při jejich jednání zastínila všechna další témata.

ČR by měla mít právo stanovovat ceny na základě vlastního energetického mixu

Je otázkou, zda téma zastropování cen zemního plynu, jehož spalování v závěrných elektrárnách, tedy těch posledních, jež se pro zásobování trhu musejí spouštět, určuje konečnou a tedy nejvyšší cenu elektřiny na středoevropském trhu v Lipsku, dává smysl. Vždyť země EU v podstatě samy plyn netěží, tak jak mohou určovat jeho cenu, tedy kromě toho, že by tak uměle vyvolaly jeho nedostatek a rozdíl proti ceně tržní by musely dotovat z daní občanů.

Daleko významnější by bylo, aby Česká republika měla právo stanovovat ceny na základě našeho energetického mixu založeného na produkci elektřiny z domácího uhlí a jaderných elektráren, z nichž Dukovany už jsou investičně zaplaceny a produkují čistý zisk. Otázkou je, nakolik by nám partneři v EU „osladili“ cenu 100% dováženého zemního plynu. Řekněme si však upřímně, tohle Němci těžko skousnou, když by nakonec všechny náklady na svou duální energetiku složenou z dotovaných solárů, větrníků a záložních elektráren s kapacitními platbami na plyn či uhlí měli platit sami. Ukázala by se tak v ještě větší nahotě ekonomická neúnosnost tohoto typu ideologicky řízené dekarbonizace.

Zatím však platí Češi nejvyšší ceny elektřiny v celé Evropě. Jak zjistila červencová analýza cen elektřiny v domácnostech (Household Energy Price Index) zveřejněná zpravodajským portálem Echo 24, v České republice se již za 1 kWh platí v průměru 0,52 eura (tedy cca 13 korun), kdežto zmiňování a proti energetické drahotě protestující Němci 0,37 eura (cca 9,25 koruny).

Household Energy Price Index

Kliďas Síkela

Mezitím odpovědný český ministr za energetiku Jozef Síkela v čele ministerstva průmyslu a obchodu už více než půl roku zachovává naprostý klid, jako byl asi zvyklý ve své předchozí kariéře špičkového bankéře. Nějaké ty tisícovky korun přece jen všichni majitelé elektrohodin podle nepochopitelného klíče dostanou. Na otázku, co udělá pro firmy, jimž kvůli cenám energie hrozí zavření a jejich zaměstnancům propuštění, bohorovně odvětil, že se hladový pracovní trh v Česku na tyto propuštěné těší. Na internetu koluje video s ministrovým natočeným výrokem, že Němci rádi zastaví zásobování plynem nějakého svého podniku, aby pomohli Česku. K tomu čeští kreativci dodali video citace z řady českých komedií, kde se zamlčený subjekt označuje v podstatě za hlupáka. Ano, Němci zřejmě rádi zvolí zase politika, který byl solidární s cizinou a své domácí nechal energeticky na holičkách.

Nevíme, jaký byl pan Síkela bankéř, ale podle daňového přiznání je to nejbohatší člen vlády. Proto se mu také asi dobře radí ve prospěch snížení teplot v cizích kancelářích a domácnostech jako zásadní úspory energie. Jakou má kompetenci pro řízení dnes asi nejtěžšího resortu vlády ČR prokázal v minulých dnech výrokem, že cenu elektřiny určují „závětrné“ elektrárny. Správně jsou samozřejmě závěrné. Možná to ministr myslel tak, že jsou potom cenově za větrem, jako je on finančně za vodou. Ale to je spekulace. Spíše je to o příslovečných hodinkách a holinkách.

Kdyby neměl předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan zamotanou hlavu z kauzy Dozimetr a do ní zapleteného a jím jmenovaného nového šéfa civilní rozvědky (včetně kvůli tomu opozici sjednanému hlasování o nedůvěře vládě), asi by se musel už dávno zamyslet nad personálním obsazením ministerstva průmyslu a obchodu. Ale válku o důvěryhodnost celého hnutí STAN a jejího šéfa zřejmě nelze ještě zkomplikovat další personální otázkou. Nakonec navzdory složitým domluvám o fungování vládní pětikoalice tento personální Černý Petr zůstává na odpovědnosti jediného muže, premiéra Petra Fialy. Stará moudrost praví, že každý tým či systém je tak silný jako jeho nejslabší článek.