Můžeme se těšit na bezuzdné utrácení domácností?
V průběhu koronakrize narostly úspory domácností. Lidé neměli za co a kde utrácet, a tak jim nezbývalo než spořit. Krom toho se obávali o ztrátu zaměstnání, neboť opatření proti šíření pandemie byla proti ekonomickému růstu. A tak lidé spořili nejen z nemožnosti utrácet, ale i ze strachu z budoucnosti.
Vklady domácností u bank od počátku roku 2020 do června 2021 narostly podle České národní banky (ČNB) o 18,3 % na 3 225 mld. Kč. Růst úspor je vysvětlován především odloženou spotřebou, kdy lidé nemohli kvůli zavřeným obchodům a službám utrácet a nakupovali především nezbytné zboží. Ovšem tak jednoznačné to také není.
Část nákupů se přesunula na internet. Asociace pro elektronickou komerci (APEK) zveřejnila statistiku, podle níž objem nákupů přes internet v roce 2020 vzrostl o 26 %. Ovšem i tak internetové transakce představují pouze zlomek nákupů domácností. Jan Vetyška, výkonný ředitel APEK, odhaduje, že překoná hranici 200 miliard korun.
Spoření i ze strachu o budoucnost
Velký díl na růstu úspor má vedle nemožnosti utrácet nepochybně i strach o budoucnost. Omezení, jejichž cílem bylo bránit šíření koronaviru, se dotkla světové ekonomiky a podepsala se i na poklesu českého hrubého domácího produktu v roce 2020 o 5,6 %, když ve druhém čtvrtletí dokonce meziročně propadl o 10,8 %. Bez státních zásahů by takovýto vývoj směřoval ke skokovému růstu míry nezaměstnanosti a hluboké recesi, k čemuž ale (alespoň zatím) nedošlo.
růst úspor je výsledkem spoření jen třetiny domácností
Ovšem ani se samotným spořením to není nijak zářné. Podle průzkumu EMA data z konce roku 2020 více než třetina domácností (36,6 %) neuspořila z měsíčního příjmu nic a další třetina (34,5 %) jen do deseti procent. Růst úspor domácností na bankovních účtech je výsledkem spoření poslední třetiny respondentů, přičemž jen desetina (10,1 %) uspořila z příjmu více než pětinu.
Ovšem již z dubnového průzkumu vyplynulo, že polovina lidí se životním pojištěním (55,2 %) a dvě třetiny bez životního pojištění (66,3 %) musely začít šetřit.
Nastane utrácení?
Nejnovější průzkum EMA data z poloviny tohoto roku ovšem není pro obchodníky příliš optimistický. I po skončení opatření proti šíření pandemie plánují téměř dvě třetiny domácností (63,9 %) utrácet stále stejně a třetina (32,7 %) dokonce méně než dosud. Pouze zlomek respondentů (3,4 %) uvažuje o zvýšení svých výdajů.
o zvýšení svých výdajů uvažuje Pouze zlomek respondentů (3,4 %)
Přestože tedy dochází k naplnění části odložené spotřeby, je velmi pravděpodobné, že se dosavadní výpadek nepodaří kompenzovat zcela. Naopak, lidé, kteří se naučili v důsledku koronakrize spořit, v tom chtějí pokračovat. Pro úspory domácností je to jednoznačně pozitivní krok, ovšem pro obchodníky a služby jednoznačně negativní zpráva. Hromadné „bezuzdné“ utrácení tak nejspíš nenastane.
Inflace? Utrácení ji netáhne…
Inflace vzrostla podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) na 3,4 %. A spekuluje se, že za jejím růstem stojí i zvýšené výdaje domácností. Částečně nepochybně ano. Hlavní díl ovšem má na svědomí růst nákladů. Firmy se potýkají s růstem ceny základních materiálů a nedostatkem levné zahraniční (či alespoň jakékoli) pracovní síly, a to se musí promítat do cen.
Růst cen materiálů a komponent a jejich nedostatek je důsledkem zpřetrhání dodavatelsko odběratelských vztahů. Firmy musely v nejrůznějších částech světa přerušit výrobu a zavřít továrny, doprava byla omezována na nejnutnější možnou míru. A nemožnost cestování znesnadňuje „přeliv“ zahraničních pracovníků. Tím trpí nejrůznější obory – a zejména ty, které nebyly koronakrizí dosud příliš postiženy. Vždyť nyní přeruší výrobu i největší továrna automobilového výrobce Volkswagenu z důvodu nedostatku čipů…
A tak bez ohledu na utrácení či spoření domácností ceny tlačené výrobními náklady pravděpodobně ještě porostou.
