Manifestace Jamal
Ruský prezident Vladimir Putin svým dekretem nařídil sankci na firmu EuRoPol GAZ, která je polskou společností a vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Nebo-li, tudy už ruský plyn do Evropy nepoteče.
Ruská vláda uvalila sankce na 31 firem ve středu. Kromě EuRoPol Gaz to byly divize německé společnosti Gazprom Germania, které se zabývají skladováním a distribucí ruského plynu.
Fakticky to v tuto chvíli není žádná kalamita. Německý úřad pro regulaci energetického trhu na to reagoval, že už týdny tímto potrubím do Německa téměř žádný plyn nepřicházel a že roura fungovala v reverzním režimu, totiž že většina plynu směřovala Jamalem z Německa do Polska. Zastavené ruské dodávky pro Gazprom Germania si Německo opatřilo jinak, např. také plynovodem Nord Stream I. Slabá útěcha.
Vzkaz od prezidenta Putina má totiž ještě podtext. V počátku tohoto týdne Ukrajina ukončila tranzit plynu přes svou měřící stanici Sochranovka. Důvodem byla nemožnost kontrolovat tuto stanici, která je teď v ruských rukou, přičemž Ukrajina nařkla ruské okupanty, že na této stanici kradou plyn pro separatistické republiky Luhansk a Doněck. Uzavření Jamalu je čitelnou odpovědí Kremlu.
Ale je současně varováním Evropské unii, že pokud bude pokračovat ve svých sankcích proti dovozům ruské ropy a plynu, může se dočkat velmi rychlé reakce. Zatímco EU před vyhlášením embarga na Rusko vyjednává se svými členy, zvažuje přechodná období a prochází složitými schvalovacími procesy, pan prezident Putin demonstruje, že dnes prostě vydá dekret a zítra máme po ptákách. Dnes Jamal, zítra třeba Nord Stream I.
Mezi tím tisková agentura Bloomberg vydala zprávu, že rublové účty pro platby za ruský plyn si u finančního ústavu Gazprombank otevřelo dalších 10 evropských odběratelů, celkem už jich je dvacet. Dalších 14 klientů požádalo o doklady nutné k otevření účtu. Bloomberg se odvolává na nejmenovaný informační zdroj.
Evropští odběratelé už týdny zkoumají, jak splnit nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, aby za odběr ruského plynu od dubna platili v rublech, a neporušili přitom sankce Evropské unie uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. To jsou ty složitosti neruského politického systému: komise rozhoduje, členské státy míní a mění a soukromé firmy dělají, co považují za potřebné či prospěšné. Evropská komise trvá na tom, že platba v rublech odporuje jejím embargům. Nicméně italský premiér Mario Draghi tvrdí, že většina dovozců ruského plynu si už otevřela rublové účtu a přední německý dovozce plynu už v rublech platil.
Putinův vzkaz Evropě je tedy jasný: jestli se nedohodnete a jestli mi nezaplatíte, jak já chci, tak udělám, co chci já.
Ano, ještě stále platí možnost, že strategie Kremlu směřuje k prohloubení rozkolu uvnitř EU, což by ji jednak oslabilo v podpoře Ukrajiny, a jednak by ji to oslabilo ve společné šikaně Ruské federace. Varování prostřednictvím Jamalu ale dává druhý vzkaz, že kdyby se snad EU mezi sebou domluvila, tak je tady plán B…
