Long way Growing way

… a jedním z těch, co na burze spíše hráli než investovali, je Ondřej Janata, hlavní hrdina největšího investičního skandálu letošního podzimu. Jeho společnost Growing way, s.r.o., prohrála peníze 4 tisíc klientů v celkové hodnotě zhruba 1,5 miliardy korun.

Prošel jsem si tiskové zprávy a komentáře o té věci, i některé rozhovory s Janatou z doby ještě předtím. Ten chlapík nepůsobí jako podvodník. Spíše uvěřil něčemu, co se jemu samotnému podařilo, do čeho vložil hodně vlastních peněz, času a úsilí, a rozhodl se o svých schopnostech přesvědčit i ostatní lidi. Několik prvních úspěchů vede k nadhodnocování vlastních schopností, to je obecná tendence lidí, mladých zvlášť. Hráčská vášeň může vést k závislosti. Také touha po bohatství. S cizími penězi se také hraje trošku jinak než s vlastními. Pokora se dostavuje skutečně až s věkem. Nebo s nějakou zvláštní životní zkušeností.

Hranice, kdy se snaha přemoci neúspěch mění v podvod, nemusí být zcela zřejmá, dokonce ani pro pachatele.

Ale nejsem psycholog ani psychiatr, abych tu rozebíral Ondřeje Janatu. Bude úlohou soudu, aby rozhodl, jestli se Janatovi něco nepodařilo, nebo naopak, jestli se mu něco pekelně dařilo, než spadla klec.

Uvěřit neznamená naletět

Složitější je postavení obětí, tedy investorů do firmy Growing way. Opakuje se zde několik oblíbených klišé. První: jak mohli uvěřit, že… získají zhodnocení 25 % ročně. No, není to tak složité. Janata hrál na burze zhruba 10 let, věnoval tomu kus života, hodně vyhrál a měl i slabší roky. To mohl prokázat, při troše komunikačního talentu docela i věrohodně.

Vidina čtvrtinového zhodnocení vkladu nebylo přehnané očekávání. Ujišťuji vás, že toho lze docílit i v mnohem méně jiskrných dobách, než je éra kvantitativního uvolňování, vrtulníkových peněz, inflace finančních nástrojů, státních rozpočtových deficitů a bitcoinu. Byl v tom i psychologický moment: je to uvěřitelné, sám bych to nedokázal, ale vím, že to jde a věřím, že ten hoch to dovede. Tak opatrně s těmi soudy, že klienti jsou důvěřiví hlupáci. Opravdu ne všichni.

Ilustrační fotka od Gerda Altmanna z Pixabay

Dalším významným klišé byl mediální obraz Janatův. Úspěšný mladý miliardář, velebený tiskem, dokonce Forbes, ten úctyhodný časopis, se mu omlouval… za nějakou nejasnou kritiku. Tak to už snad opravdu…

Další klišé: klienti Growing way chtěli moc, nedostanou nic, dobře jim tak. Zase omyl. Klienti nebyli hráči, to byli investoři. Sice možná trošku riskantnějšího založení, ale investoři. Svěřili se odborníkovi, s velkým kapitálem, diversifikovaným portfoliem a určitými specifickými znalostmi, tedy tím, čím jeden každý zvlášť nedisponovali. Hráčem byl (spíše) sám Janata. Kdyby klienti byli hráči, chtěli by hrát a chtěli by výhru, oni ale šli na podíl, to je definiční odlišnost.

Pod tlakem

Poškození si teď musejí zvolit svého společného zmocněnce, který je bude zastupovat u soudu. Sami jednotlivě do sporu vstupovat nemohou. Na společného zmocněnce mají lhůtu přibližně do počátku listopadu, jsou tedy v časovém stresu.

„Ve shora uvedené věci vedené Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci, pobočka Ostrava, pod spisovou značkou 4 VZV 3/2021, bylo s ohledem na mimořádně vysoký počet poškozených, kterých je více než 4000 osob, Okresním soudem v Ostravě rozhodnuto dle § 44 odstavec 2 trestního řádu, že svá práva v trestním řízení vedeném mohou uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Společným zmocněncem může být jakákoliv osoba způsobilá k právním úkonům.

V případě, že si poškození zvolí více než 6 společných zmocněnců, učiní výběr 6 zmocněnců Okresní soud v Ostravě. K tomuto výběru dojde až po uplynutí třicetidenní lhůty (všem poškozeným). Do té doby Vás zastupuje Vámi zvolený společný zmocněnec,“ sděluje poškozeným Jaroslav Ibehej z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Hrozí další podfuk

A už se na poškozené hrne další kalamita. Advokátní kanceláře případ sledují a situaci poškozených chápou velmi správně. Tak posílají nabídky na zastupování. Některé kanceláře je vyvěšují na front-page svých webových stránek a spoléhají na sílu vyhledávačů, jiní kontaktují osobně poškozené přes jejich schránky nebo e-mailové schránky opsané ze spisu. Nejsou to nabídky nijak charitativní. Nejde o odměnu, tu si každý za svou práci zaslouží, ale u advokátů zpravidla jako podíl na vymožených penězích. V daném případě se ale jedná v mnoha nabídkách o fixní odměnu bez ohledu na výsledek soudů.

Někdy to budí dojem, že články v tisku a na webech o Janatovi i s diskusními příspěvky a expertními komentáři jsou advokátním marketingem…?

Cesta klientů Growing way ke spravedlnosti a k jejich penězům bude dlouhá a složitá. Ale že začne takto riskantně, to si opravdu nezaslouží.