Facka není argument. Varování ale ano

Premiér Petr Fiala označil senátní zamítnutí novely pandemického zákona za zpětnou vazbu. Koalice prý bude řešit další postup. Jenže podle jiných lídrů a ministra zdravotnictví sněmovna veto prostě přehlasuje a basta. Buďto musí mít na stávající podobě zákona zásadní zájem, nebo nemyslí politicky.

Novelu pandemického zákona přejmenovala lidová tvořivost na Pandu. Asi kvůli její masivnímu zásahu. Foto: Sid Balachandran na Unsplash

V Senátu neprošla „Panda“ těsně. Stejně těsné bylo hlasování o jejím zamítnutí. Nicméně – podstatné je, že se na něm zásadním způsobem podíleli senátoři zvolení na kandidátkách členů vládní koalice. Ať už jako straníci či nezávislí. Nejen, že se se podíleli na zamítnutí, také podrobili tuto normu ostré kritice. Jdoucí často za běžnou debatu. Z jejich řad dokonce zazněla výzva, že by měl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odstoupit. Při diskusi předtím padala slova o legislativním zmetku a dodržování ústavy. Ústavně-právní výbor doporučil zamítnutí novely jednohlasně! Většina jeho členů přitom nastoupila do svých funkcí z koaličních kandidátek.

Pro zamítnutí bylo 8 straníků z koalice

Je pravda, že na plénu návrh neprošel o jediný hlas. Ovšem v komoře, kterou de facto ovládají kluby provázané s vládní koalicí. Z 81 senátorů jich patří do klubu ODS a TOP 09 celkem 27. Do klubu Starostů a nezávislých 24, a KDU-ČSL a nezávislých 12. K tomu přináleží jeden pirát v dalším klubu. Z těchto 64 lidí hlasovalo pro zamítnutí zákona 16 senátorů, tedy celá polovina všech hlasů pro (těch bylo dohromady 32).

Na seznamu těch, kteří o zamítnutí rozhodli, najdeme nejen nezávislé osobnosti, ale i straníky: Lumíra Aschenbrennera a Hynka Hanzu z ODS, Jana Horníka, Zdeňka Hrabu a Marka Ošťádala (STAN), Jiřího Čunka a Patrika Kunčara (KDU-ČSL) a Lukáše Wagenknechta (Piráti). Celkem osm.

Předchozí vláda svoji verzi protlačila

Je zajímavé, že předchozí vláda dokázala protlačit svůj pandemický zákon, byť s úpravami přes Senát, ve kterém má jediného zástupce. Byla asi jiná doba. Sněmovna po rozkmotření se komunistů s vládou odmítla prodloužit nouzový stav a zákon doznal změn postupně v obou komorách Parlamentu. Přesto se k němu později Nejvyšší správní soud vyjádřil velmi kriticky.

Teď by koalice měla mít obě komory pod kontrolou. Zjevně nemá a z řad „jeho“ klubů zaznívala velmi trvá kritika. Bývalá ministryně rozpočtových seker Alena Schillerová označila veto za facku. Dát královně Instagramu, která nechala stávajícímu kabinetu rozpočet v rozvalinách, za pravdu, je jako kousnout se do vlastní ruky, rozdrápat to nožem a ještě posolit. No ale co se dá dělat.

Facka má ovšem význam jen tehdy, když její příjemce pochopí, proč ji dostal a co to znamená. Současnou koalici ve volbách preferovalo zhruba 28 % oprávněných voličů. Troufám si i bez průzkumu tvrdit, že velká část ne pro sympatie k daným stranám, ale jako plebiscit o změně.

Facka má ale význam jen tehdy, když její příjemce pochopí, proč ji dostal

Setrvávání u předchozí covidové strategie v rozporu s předchozími sliby a prohlášeními už velkou část voličů vytočilo. Další uvádí do šoků neskutečně naivní prohlášení různých Pirátů k energetice a energetické krizi. Až v tom zaniklo, že vláda od plošných úlev DPH přešla k rozumnější adresné podpoře potřebným (ještě uvidíme, jak to bude fungovat v praxi). A obdržela z ministerstva financí rozpočet, který sice není kdovíjaký, ale to je zase o tom dědictví po minulém kabinetu (jen ty platby za státní pojištěnce nevypadají dobře). Ale aspoň jsou tam ony slíbené škrty (optimismus ohledně příjmů je standardním folklórem).

Bohužel ve stejné týdnu jako senátní veto se ministr zahraničí blýskl prohlášením, že ten ruský plyn vlastně nepotřebujeme. Čímž dokonale zazdil svoji doposud poměrně konzistentní a rozumnou rétoriku k ukrajinské krizi. V záplavě událostí potom zapadla zpráva, že do výběrového řízení na odborného náměstka pro mezinárodní a evropskou spolupráci se ministrovi spravedlnosti nikdo nepřihlásil. To se taky nestává každý den.

Tato země potřebuje kompetentní vládu s podporou i v senátu

Jeden by z toho mohl mít tváří v tvář „Válkově mariáši“ škodolibou radost. Tato země ale potřebuje vzhledem ke covidové (nebo postcovidové) rozpolcenosti ve společnosti, energetické krizi, napětí kolem Ukrajiny, napětí v EU a bůhví čeho ještě kompetentní vládu s dostatečnou oporou v obou komorách parlamentu. A pokud možno i veřejnosti (v různých anketách na různých serverech se proti pandemickému zákonu vyslovilo přes 80 % hlasujících. Ano, jsou to jen ankety, ani ne průzkumy veřejného mínění. Ale pokud třeba na novinkách hlasovalo přes 8 tisíc lidí, tak o tom se většině zveřejňovaných průzkumů může jen zdát).

Senátní veto by pro ni mělo být důvodem k zamyšlení. Nebo může čekat, až uvidí stoupají preference SPD. Uvědomuje si to aspoň premiér? A pokud ano, poslouchá ho někdo?