Dá se to vysedět, ale šikovně
Prudké pády akciových trhů nejsou časté, ale ani až tak vzácné, jak by se mohlo zdát zejména mladším, začínajícím investorům. Ponechme stranou propady jednotlivých titulů, které mohou mít nejrůznější příčiny: výměna vedení v podniku, neúspěšný nový produkt, nástup konkurence, aj. Rovněž bývá obtížné vyrovnat se s poklesy určitých oborů, vzpomeňme na IT bublinu z přelomu století. Že „padá celý trh“ se týká soustavného rychlého poklesu tržních indexů, byť i ty mohou být poskládány z titulů podle oborů.
Takový propad byl viděn například v roce 2008, na začátku dluhové krize v USA, která se později změnila v globální krizi finanční. Začalo to pádem jedné banky (Lehman Brothers), za několik dní celého bankovního sektoru a pokračovalo propadem kapitálových trhů v USA, Evropě i v Asii. Podobný vývoj lze pozorovat v těchto dnech. Pokles akciových kursů započal již v lednu vstupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Přinesl řadu nejistot a pochybností. Ty byly rozptýleny minulý týden, když Trump vyhlásil dovozní cla na zboží do USA prakticky z celého zbývajícího světa a pro vybrané státy ještě navíc cla reciproční. Obavy z negativního dopadu do americké ekonomiky, z jejího pádu do recese, převýšily ujišťování prezidenta a jeho spolupracovníků, jak to Americe naopak báječně prospěje.
Kromě racionálních obav jsou ale trhy také silně manipulovány. Obchodníci například spekulují na pokles akcií, tzv. nakrátko (short selling). Takže také vyvíjejí snahy, aby skutečně nastal. Další pastí jsou tak zvané stop-lossy. Instrument funguje tak, že držitel už při nákupu titulu zadá míru poklesu kursu, např. 30 či 50 procent, ovšem vyjádřenou absolutní cenou. Při jejím dosažení se akcie automaticky nabídne k prodeji, aby se předešlo vyšším ztrátám. Velcí obchodníci a brokeři registrovaní přímo na parketu zpravidla tyto hranice znají. Dokáží např. velkými nabídkami prodejů dostat kurs právě ke hranicím stop-lossů a informace o dosažení hraniční ceny mají podstatně dříve, než amatér za svou počítačovou obrazovkou. Pro něj je okamžitá reakce prakticky nedosažitelná. Nastane masová, automatická nabídka prodejů za poloviční ceny a profesionálové chutě nakupují.
Nejsnazšími obětmi takových manipulací jsou drobní investoři, kteří jednak podléhají emocím, jednak nedokáží vstřebat náhlé ztráty majetku, protože mají krátký investiční horizont, nemají dostatek rezerv, nebo narazí na dno „páky“, tj. podílu nakoupeného na dluh. Nebo se prostě zúčastní stádního výprodeje pod tlakem novinových zpráv. Nedrží sice kdovíjak velké podíly těch či oněch akcií, ale takových investorů je hodně, takže panika zafunguje. Po ní následuje zpravidla prudký růst nákupních příkazů, což se odrazí ve zpětném ozdravení kursů. „Emocionální prodeje aktiv v období akutní deflace cen aktiv je jeden z nejhorších zlozvyků investorů,“ říká Timur Barotov, analytik kapitálových trhů společnosti BHS.
Počáteční nedůvěra trhů v hospodářskou politiku prezidenta Trumpa se změnila v paniku. O tom celkem není pochyb ani mezi burzovními experty (jímž autor článku není). Svědčí o tom mj. skutečnost, že kotované společnosti nekrachují, americká, a ještě ani evropská ekonomika nekolabují. Jsou zde ale náznaky trvalejšího oslabování, a to na obou stranách Atlantiku. Ty mohou přetáhnout kapitálové trhy do medvědího módu, tedy do dlouhodobého klesajícího trendu. Za hranici medvědího trhu je považován propad o 20 % akciových indexů proti vrcholu. To je aktuální stav hlavního burzovního indexu Wall Street S&P 500, který je složen z 500 největších obchodovaných firem v USA.
„V recesích se tento index propadl od svého vrcholu v průměru o 30 až 40 procent. Vzhledem k tomu, že v současnosti je propad indexu zhruba již dokonán, je z historického pohledu již hrubě řečeno asi v polovině cesty, pokud nastane recese v USA. To je ale samozřejmě jen spekulace, přesné dno trhů nikdo předem nezná,“ říká Barotov. „Nejhorší propad index zaznamenal v roce 1932 následkem Velké hospodářské krize, tehdy jeho hodnota klesla až o 86 procent. Druhý nejhorší propad v historii index S&P 500 zaznamenal během finanční krize v roce 2009, kdy hodnota indexu klesla až o 57 % ze svého vrcholu. Pokud tedy pomineme nejhorší scénář, který se kdy udál, tak pokles o 57 % se zdá být realistický v případě, že by svět a potažmo Spojené státy americké byly uvrženy do silné krize následkem obchodních válek a dalších událostí. Takový scénář byl reprezentován poklesem indexu S&P 500 k nejspodnější horizontální linii. Ovšem od současných úrovní by to představovalo menší pokles o 46 procent.“
Recese hrozí v případě, že obchodní válka bude příliš dlouhá a americká ekonomika zrychlí svůj trend zpomalujícího ekonomického růstu, který se pak překlopí do záporných čísel a nezaměstnanost začne strmě stoupat ještě v letošním roce. „Tento vývoj považujeme za poměrně pravděpodobný vlivem probíhajících událostí a v případě setrvávající absence podpory trhů Trumpovou administrativou, nebo centrální bankou (Fed),“ varuje Barotov a není zdaleka mezi analytiky jediný.
V případě, že Trump rychle urovná současný chaos a přistoupí ke svižné redukci recipročních cel na dovoz zboží do USA, a také když Čína a EU zmírní svá odvetná opatření a Fed přistoupí k urychlenému snižování úrokových sazeb USA, index najde své dno po dalším poklesu zhruba už jen o 20 procent. To by odpovídalo úrovni 4770 bodů. „Od této podpory by se mohl index výrazně odrazit výše, pokud tomu budou podmínky přát. Tato úroveň představuje maximum, které utlo rallye v roce 2021 a zároveň pokud se index dotkne této hranice, bude to znamenat, že index oficiálně spadl do medvědího trhu (propad o 20 % a více),“ vypočítává Timur Barotov. „Tato hranice je také podstatná z toho důvodu, že se tam nachází klíčové klouzavé průměry. Je to tedy ve zkratce jakási záchytná úroveň, která může na chvíli utnout pesimismus a nechat trhy nadechnout. Pokud se ale celní situace výrazně nezlepší, je pravděpodobné, že se tato úroveň časem zase proboří a index půjde níže směrem k recesním úrovním.“
Jinak řečeno, analytik zde zmiňuje několik tak zvaných psychologických hranic akciových kursů, o kterých se lze dočítat v běžných denních zprávách. Naznačuje, jak tyto hranice vznikají a také to, že se od nich akcie mohou odrazit vzhůru, nebo naopak, že při jejich prolomení sílí výprodejní panika.
Jak dlouho a s jakými důsledky nynější propady akciových burz potrvají, to nevědí ani renomovaní odborníci. Investoři mohou celou tu eskapádu tak zvaně vysedět, to jest nedělat nic a trpně vyčkávat, až se burzy zklidní a vzpamatují. Měsíc, půl roku, čtyři roky do jiného prezidenta…? Mezi tím nastanou korekce, dojde k vybírání zisků, kursy vykáží menší či větší, delší či kratší růst a znovu pokles.
V každém případě není od věci mít úspory uložené ještě jinde než jen v akciích, respektive akciových fondech. Hitem posledních dvou let je třeba zlato, u nás nemovitosti, zajímavěji se vzhledem ke stabilitě začínají tvářit i spořící bankovní účty nebo státní cenné papíry.
„Uprostřed současného pesimismu a strachu je potřeba pamatovat na to, že takto výrazné propady na akciových trzích jsou dosti výjimečné. Historicky představovaly dobrý moment k opatrným nákupům finančních aktiv za snížených cen. Dlouhodobě ceny akcií stoupají výše a Spojené státy i přes veškeré problémy i nadále zůstávají a v dohledné době zůstanou vojensky, politicky a ekonomicky nejmocnějším státem světa,“ připomíná ve své analýze Timur Barotov.
Propady akciových burz jsou v USA citlivou otázkou. Američané v nich mají uloženo mnohem více svého majetku a úspor než v Evropě, i než u nás. Donald Trump to jistě ví a nemůže mu to být jako prezidentovi jedno. Co on osobně radí investorům? Aby zkrátka na chvíli na trhy zapomněli. V pátek, kdy panika na burzách vrcholila, vyrazil na Floridu zahrát si golf.