Což takhle zelený pas na mozek?

„To máte výpis z pozemkové knihy, geodézie, JZD, MNV, ONV finanční referát, ONV zemědělský referát…“ a teď k tomu covidpass, digitální produktový pas, bankovní identita, Tečka (až to zase přijde), povinná datová schránka pro živnostníky a podnikatele, samozřejmě normální pas či občanka…

Kolik zbytečných pasů, dokumentů, papírů a testů se bude v metru a na ulicích povalovat za pár let? Foto: Pixabay

„I kdyby bychom padli všicci, přijdou noví úředníci,“ napsal před mnoha léty můj předčasně zesnulý kolega Pepa Michl. No, nespletl se. Jen se mění stranické příslušnosti, kontexty a reálné i proklamativní cíle. Úřední šiml ale řehtá přinejmenším od Rakouska pořád vesele. Akorát, že teď se nám místo šimla spíš množí Velcí Bratři a nové dokumenty, o jejichž smyslu lze dost intenzivně pochybovat.

Ten citát v úvodu pochází z filmu Na samotě u lesa. Kdybyste jej náhodou neznali, tak jde o proceduru spojenou s koupí chalupy. Na webu Ústavu pro jazyk český je krásná citace z roku 1931: „Velmi často si teď lidé naříkají na liknavost práce v některých úřadech, neuvažujíce, že úředníci jsou dnes většinou prací přetíženi a že ovšem leckdy nedovolí ani předpisy, žádající všelijakého šetření, aby se věci vyřizovaly rychleji.“

místo úředního šimla se množí dokumenty, o jejichž smyslu lze intenzivně pochybovat

Teď jsme ale spíše svědky, jak přibývají další předpisy, povinnosti, pasy… to je jiná, než že to tomu úřadu nějak moc trvá. Upřímně, trošku ta státní správa v lecčems od revoluce i pokročila. Do katastru nemovitostí můžete nahlížet online, stejně jako do obchodního či živnostenského rejstříku. A jak občas poznamená nějaký IT specialista, ani ve vyspělém světě to rozhodně není samozřejmostí.

Leccos stát skutečně zjednodušil

Zjednodušila se i elektronická daňová podání, byť sem tam to ještě zaskřípe (například pokud posíláte datovou schránkou dokument dopředu stažený z webu finanční správy). Ulehčením se nakonec staly i datové schránky.

Na druhé straně znám dost historek třeba o tom, jak se nějaký úřad zdráhal přijmout podání formou mailu s elektronickým podpisem, zaslaným na oficiální adresu.

Především však nás do té digitalizace pořád někdo nutí. Datové schránky, které už aspoň fungují (což se na začátku říct nedalo), budou povinné pro stále více lidí. Ale co když je někomu taková forma komunikace cizí? Co když ho nikdo neupozorní na fikci doručení a na to, že schránky dokumenty po čase mažou?

Možná se dá říct, že kdo chce podnikat, musí počítat s administrativou. A na vládní sliby ohledně jejího zjednodušení už jsme si zvykli jako na prázdná hesla. Ale co třeba občan, toužící cestovat? Najednou si na to musí pořídit chytrý telefon. Který spousta lidí jinak rozhodně nepotřebuje.

Pokud vám navíc automaticky nepřišlo potvrzení, třeba o prodělané nemoci, vydolovat ho z hygieny je skoro nemožné. Aby to nebylo málo, na úrovni unie se diskutuje o prodloužení covidpasů. Co na tom, že z hlediska rizikovosti daného člověka o ničem nevypovídají? To jsou drobnosti. Pas navždy a nikdy jinak – to asi není legrace ale reálná hrozba.

Úplnou novinkou je myšlenka na digitální produktový pas. Ten má u každého výrobku nasměrovat uživatele, jak si ho namísto likvidace nechat opravit. Naštěstí tuhle blbost nebudeme muset nosit u sebe. Jen bude znamenat další a další náklady pro výrobce.

Společným jmenovatelem řady vymožeností je fakt, že jsou k ničemu

Společným jmenovatelem všech zmíněných vymožeností je totiž fakt, že jsou minimálně z části k ničemu. S covidpasem můžete šířit jakoukoliv nemoc ostošest, žádný produktový pas vás nepřinutí si výrobek opravit, pokud to vyjde dráž než koupě nového. Ale jak krásně to zní… K tomu si připojte všechny ty certifikáty budov, které třeba hodnotí parametry jako je komunita. Ano, u budov, komunita.

Takže zítra bychom mohli třeba zavést pasy, které osvědčují naše zelené myšlení nebo pozitivní vztah k nebinárním osobám. Bez nich by nám například mohla být odepřena lékařská péče nebo přístup ke službám státu.

Je to buzerace, z části i kontrola pohybu (zkuste někdy zvednout oči, kolik už je ve městech a na dálnicích kamer – když ale nahlásíte nějakého opravdového piráta, klidně se dozvíte, že ze záznamu jeho SPZ není čitelné, protože nemá být).

Egyptolog Miroslav Bárta v knize Sedm zákonů řadí přebujelou byrokracii mezi znaky signalizující pád civilizace. Tohle téma už konec konců před léty otevřela skupina výzkumníků Akademie věd. V době, kdy jsme nevěděli nejen o covidu ale ani smartphonech. Tak schválně, za jak dlouho se „ubyrokratizujeme“ ke změně systému? Nebo už v ní jsme?