Český průmysl žádá výjimky z trhu s elektřinou
ZPRÁVA Z TISKU. Svaz průmyslu a dopravy (SPaD) předložil vládě osm požadavků na pomoc českým ocelárnám, chemičkám, cementárnám a dalším energeticky náročným provozům. Podle SPaD by měl stát dotovat ceny elektřiny, ale také více finančně pomoci s drahými povolenkami nebo se vrátit k osvobození některých odvětví od daně z elektřiny. Zprávu vydaly Hospodářské noviny (HN) na konci minulého týdne.
„Podle posledních dat Eurostatu jsou ceny elektřiny v Česku pro největší spotřebitele páté nejvyšší v Evropě. A to i přesto že cena silové elektřiny klesá,“ cituje list Bohuslava Čížka, hlavního ekonoma svazu. „Podle něj pokud s tím vláda něco neudělá, přijde český průmysl o firmy v oblasti chemie, obranného průmyslu nebo ocelářství.“
To „něco“ by se podle viceprezidenta svazu Jana Rafaje mělo týkat firem z oborů definovaných na úrovni EU (chemie, keramika, výroby cementu nebo vápna) a dalších těch, kde náklady na energii překračují 10 % celkových nákladů. Průmyslníci např. chtějí vrátit příspěvek na podporované (obnovitelné) zdroje na úroveň roku 2021 a u největších odběratelů ideálně na nulu. Svaz argumentuje tím, že v Německu ho podniky nemusejí platit vůbec. Dále SPaD navrhuje dotovat náklady na provoz energetických sítí. „V praxi by to znamenalo, že náklady na ztráty v síti a na takzvané služby výkonové rovnováhy by se buď více přesunuly na menší spotřebitele, nebo by je musel uhradit stát. To se dělo například v roce 2023. Případnou dotaci by nicméně musela odsouhlasit Evropská komise,“ píší HN.
Další návrhy se podle listu týkají například rozšíření odvětví, kterým stát kompenzuje vysokou cenu emisních povolenek, zrušení loni zavedených energetických daní pro metalurgické procesy a výrobu stavebních hmot, dále přijetí některých energetických zákonů, které mají urychlit povolování výstavby nových energetických zdrojů. Svaz chce také přenastavení dotací z Modernizačního fondu nebo třeba přehodnocení mechanismu uhlíkového cla.
Když pomineme lobbistický požadavek „přenést náklady na menší spotřebitele“, je to celkem typická reakce na důsledky plánované ekonomiky, v tomto případě energetiky. Na důsledky, které nikdo z plánovačů nedokázal nebo nechtěl dohlédnout. Emisní povolenky (dodatečné zdanění fosilních zdrojů), dotace obnovitelných zdrojů, povinnost vykupovat jejich produkci za všech okolností, naopak omezování provozu zdrojů systémových a záložních. Připomeňme notifikaci Evropské komise pro neOZE, která nakazuje, kdy smí, jak dlouho a kolik vyrábět elektřiny. Zda si ČR vůbec může postavit svou jadernou elektrárnu, jak ji bude smět provozvat (v podstatě v režimu záložní plynové turbíny) a komu bude smět elektřinu z ní prodávat a za kolik. Tomu dohromady se v EU říká eufemisticky jednotný trh.
Fakticky jde o politická rozhodnutí. Přijaly je kolektivní orgány, které jako kolektiv nenesou odpovědnost, za nic nemohou a nic o věci nevědí. Bývalo kdysi zvykem na Ministerstvu spravedlnosti ČR ke každému novému zákonu nebo novele zákona zpracovat studii, koho a jak se bude dotýkat. Evropská komise a Evropský parlament asi nic podobného nemusejí. A když Česko jen „aplikuje“ zákony EU do svého státního práva, ani podobná studie, zdá se, to nezastaví. Pak už se ale nedá hovořit o českém právu, je to bezpráví.
Svaz argumentuje, že v Německu příspěvky na OZE podniky nemusejí platit vůbec. Připomeňme, že ve Francii stát znárodnil největšího výrobce EDF a obchoduje s jeho elektřinou. Švédsko a Norsko zamýšlejí přerušit propojení svých elektroenergetických soustav s Německem. To je vzpoura.
„Pan premiér byl s požadavky svazu průmyslu seznámen. Další konzultace probíhají průběžně,“ citují Hospodářské noviny tiskovou mluvčí vlády Lucii Míchat Ješátkovou. Kabinet podle ní už některé návrhy zmíněné svazem plní – například se podařilo schválit novelu zákona známou jako lex OZE III, která modernizuje energetiku a má lépe chránit spotřebitele. V legislativním procesu ve sněmovně je i lex plyn, ten má urychlit výstavbu plynových elektráren, píše list.
Jaké spotřebitele a jak je nový zákon bude chránit? Kdo postaví nové plynové elektrárny, které se nevyplácejí? Evropská komise podporuje dlouhodobé kontrakty na dodávky elektřiny, ale zase: jen z OZE, z jiných zdrojů (ani jaderných) ne. Tam je to zakázané. Takže výstavbu jakých nových zdrojů požaduje SPaD? Zase jenom těch, které nám dovolí Evropská komise.
Centrálně řízená ekonomika se musí řídit celá, komplexně. Když se plánuje jen energetika, dostanou se do průšvihu mnohé další obory. Výsledkem je drahota a ekonomika nedostatku, to u nás známe velmi dobře. Ale když už se politici rozhodnou likvidovat evropský průmysl, měli by to dělat důsledně, a ne jen přijímat nějaké záchranné plány pro ocelářství nebo cosi jako Clean Industry Act. Tím celou destrukci jen zbytečně prodlužují a zdražují.
