Evropský recept na krizi: Dělejte víc toho, co nefunguje
Evropa se ocitla hned před třemi krizemi: ekonomickou, geopolitickou a bezpečnostní. Recept na ně nezná nikdo. Evropská komise už tuplem ne.
Ekonomická krize je už nepřehlédnutelná. Evropská komise dokonce připravila něco jako „soubor opatření.“ Vzpomene si ještě někdo? „Soubor opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.“ Podle webu České televize zdůrazňoval nutnost zvýšit kvalitativní úroveň výroby, požadoval větší využívání výsledků vědeckotechnického rozvoje a vyzdvihoval i metody chozraščotu.
Pár užitečných věcí
Podobnost se zveřejněným Kompasem ke konkurenceschopnosti je omezená, ale zjevná. Kompas přece jen obsahuje pár užitečných věcí. Pokud se to tedy se snížením byrokratické zátěže myslí vážně. Potvrzuje ale trend dekarbonizace, jedné z hlavních příčin rozvratu. Podle severu Politico přitom nebylo tak nemožné, aby část této mantry padla. Zvítězili ale zastánci trendu, takže jedeme v dál, a ještě budeme přikládat pod kotel. No a vedle toho si přečteme, co je třeba… ale ne, jak se to udělá.
Podle Politico nebylo nemožné, aby část enviromentální mantry padla
Geopolitická a bezpečnostní krize spolu souvisí. Mizí jistota zakotvení ve světě, v němž platí určitá pravidla, zrozená na březích Atlantiku. V Kremlu tak svitla nová naděje, že Ukrajina by mohla padnout. A že tím rozpínavost nemusí skončit.
Je to tak nové, že těžko čekat rychlou a efektivní reakci. Zatím část evropských států, resp. jejích představitelů, přispěchala se slovy podpory pro Ukrajinu. Což mnoho nezmůže. A dohodla se, že bude zbrojit (škoda jen onoho prohlášení o ocelovém dikobrazu, vyvolávajícího otázku, zda si někdo neplete konferenci s lacinou šou).
Hrůzné je, jak se zároveň Evropou nese hlas, že vulgární chování Donalda Trumpa vůči obětem agrese je skvělé. Že jde o politika, který má na srdci zájem vlastní země. Po pravdě, ten měla na mysli asi většina tamních prezidentů. Těžko si myslet, že jejich kroky v mezinárodní politice měly čistě altruistické motivace. Vždyť i za druhé světové války šly zbraně a pomoc do Evropy na základě zákona o půjčce a pronájmu. A mimo jiné, přihrály USA řadu budoucích vojenských základen.
Zase můžeme jen spekulovat, jak to, že ve společnosti založené na soutěži, nakonec vzniklo něco jako kolektivní bezpečnost. Snad to skutečně byla otřesná skutečnost z druhé světové války. Která dala mimo jiné vzniknout dnes už skoro pozapomenutému Evropskému společenství uhlí a oceli.
Snad strach ze sovětského bloku, z něhož vzniklo NATO. Bez pochyby ale tato bezpečnost byla možná i díky ekonomické a vojenské dominanci USA. Která pravděpodobnost, že by někdo NATO přezbrojil a porazil, srazila k nule.
První globální velmoc
Spojené státy americké se staly díky efektivitě ekonomiky, ale i výjimečnému geografickému postavení, které jim umožnilo na obou světových válkách vydělat, první globální velmocí světa. Pokud dnes někdo hovoří pohrdavě například o tom, že jsme si žili v americkém „mamahotelu“… neměl by zapomínat, že Američani to nedělali pro naše krásné oči. Spojenectví s Evropou je posilovalo před SSSR. A světová dominance jim dala téměř neomezené možnosti dělat si, co chtějí.
Pokud Donald Trump zastavuje různé pomoci, může na tom krátkodobě vydělat. Dlouhodobě to ale znamená, že se místo vedení jakési globální aliance rozhodl pro boj. Jestli proti Číně a Evropě ve spojení s Vladimírem Putinem, chraň ruka páně nejen nás, ale i Američany a celý svět.
Jasně, že tomu leckdo zatleská. Destrukce má vždycky své fandy. Navíc bude mít i pozitivní efekty. Protože leckde nepochybně zasáhne zkorumpovaný systém. Způsob rozbíjení a chování ale činí Trumpa nepředvídatelným, a tudíž naprosto nevhodným pro pozici partnera. Což by si měl uvědomit i ten, koho drbe z ušima.
pokud se rozhodl místo vedení globální aliance pro boj, chraň nás ruka páně
Jestli USA vymění pozici globálního lídra za pozici globálního válečníka proti všem, napáchají spoustu škody a nakonec na tom samy prodělají. Bohužel, Evropa bude mezi oběťmi na prvním místě.
Strategii obrany asi teď přes noc nikdo dát dohromady nedokáže. Samotné zbrojení přes čáru dluhových brzd nenastane přes noc. Jistě se znovu objeví i volání po federalizaci Evropy. To je ale přesně ten soubor opatření k ničemu.
Lepší by bylo začít souhrnem, co má kontinent k dispozici, jaké má možnosti a kdo chce stát mimo tuto hru. Ovšem neměla by jej dělat Evropská komise! V zásadě jsou dvě krajní možnosti a pak nějaká kombinace: 1. Pokusit se dostat USA ke stolu, najít, co Trump chce, a řešení, které ho přivede ke spolupráci. 2. Spolehnout se už jen sám na sebe a ukázat přes louži, že si nenecháme líbit všechno. Třetí varianta hledání jiného spojence by mohla skončit katastrofou.
