Budou volby nahrazeny losováním?

VOLIČ. Člověk těšící se svatému právu hlasovat pro osoby, jež stejně
vybral někdo jiný. Tak ve svém Ďáblově slovníku vysvětluje příslušný pojem spisovatel rané americké literatury Ambrose Bierce.

V pátek a v sobotu se tedy staneme voliči a užijeme si svátek demokracie. Nebo spíše svátek kompromisu. Mnoho lidí říkává: volil bych toho, ale… volila bych tamtoho, kdyby… nebo tohodle, jenže když… Takových voličů je nejméně tolik, kolik říkává: volím tohoto, protože…

Smiřme se s kompromisy. Útěchou nám může být, že se tak volí už stovky let. Optimisté řeknou, že díky tomu se demokratické země sunou k humanitě, svobodě a prosperitě. Pesimisté jsou schopni matematicky dokázat, že rozšiřováním volebního práva se zastupitelské sbory propadají do průměru nebo pod průměr inteligence a schopností národa – svých voličů. A jestli by nebylo efektivnější zastupitele losovat. To je myšlenka zatím excentricky revoluční, ale ne nereálná a možná dokonce pokroková. Má už i svého průkopníka, kterým je – jak jinak – Evropská unie.

V březnu letošního roku byla svolána Konference o budoucnosti Evropy. „Je načase, abychom se nad naší Unií zamysleli, nad úkoly, které nás čekají, a nad budoucností, kterou chceme společně vybudovat, abychom posílili evropskou solidaritu,“ praví se v dobovém prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropy a Evropské komise.

Konference se skládá z 800 náhodně vylosovaných občanů EU, i když té náhodě je trošku statisticky pomoženo tak, aby v ní byli vyváženě zastoupeni prostí lidé i vzdělanci, různého věku a pohlaví, různé kvalifikace a národnosti a obyvatelé měst i venkova. Komise se dělí na 4 panely po 200 lidech. Každý z panelů se věnuje některému ze žhavých témat evropské budoucnosti:

  1. Silnější ekonomika, sociální spravedlnost, zaměstnanost a vzdělávání, mládež, kultura, sport a digitální informace.
  2. Evropská demokracie a hodnoty práva, právní stát, bezpečnost
  3. Změna klimatu, životní prostředí a zdraví
  4. EU ve světě a migrace.

Konference není sborem expertů ani poradců. Snad má být něčím na pomezí mezi konventem, občanskými dialogy a veřejnou konzultací. Má mít snadný kontakt s tradičními unijními orgány. Fanouškové konference slibují prohloubení demokracie „odspodu“ a přímou účast prostých občanů na rozhodování v EU. Pochybovači poukazují na společné prohlášení a jednací řád, kteréžto dokumenty důrazně vymezují, kdo o čem může diskutovat a co s výsledky diskusí se může stát.

Každý panel se sejde celkem třikrát a během těchto zasedání bude připravovat v rámci svých témat doporučení pro plénum konference. Během diskusí se účastníci mají řídit přesnou metodikou a jasným protokolem vedení debaty, které budou vycházet „z četných zkušeností již získaných z občanských shromáždění i z příspěvků odborníků, moderátorů a ověřovatelů faktů“. Během celého procesu jim bude poskytována „odborná podpora a poradenství“.

Otázkou zůstává, co taková konference vlastně je. Nemá žádné zákonodárné ani výkonné pravomoci. „Králíci dostali svůj výběh s pěknou zelenou trávou, ale také s ohrádkou všude okolo. Tím myslím, že předem stanovená témata, jakož i ona zmiňovaná pravidla vedení debaty a všichni ti odborníci, moderátoři a ověřovatelé faktů, je moc daleko nepustí,“ říká např. Tomáš Břicháček, publicista a právník specializovaný na právo EU a soukromé právo.

Inu, každý začátek je těžký a začátek konference je zcela jistě i velmi opatrný. Ale uvidíme, co z toho vzejde.

Uvidíme, co vzejde z našich voleb.

P.S.: POLITIKA. Řízení záležitostí veřejných v zájmu jednotlivce. (A.B.)