Bude muset Meta stáhnout či prodat Instagram a WhatsApp? Jde i o politiku
Řada anglosaských médií si nebere servítky a v souvislosti se soudním sporem proti Metě spekuluje i o politickém pozadí.
V tento týden zahájeném sporu jde o následující: Federální obchodní komise (FTC) viní společnost, kterou si většina lidí stále spojuje hlavně s Facebookem, že dosáhla monopolního postavení na sociálních sítích. A to metodou „kup nebo znič“. Konkrétně jí jde o Instagram a WhatsApp.
Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg se hájí například tím, že Instagram koupil kvůli lepší kamerové aplikaci. A že jej rozvíjí, takže jaképak ničení. Proč investoval do WhatsAppu? Jeho komunikační aplikace jako Messenger prostě nedosáhly takové popularity.
Hodně složitý případ
Jednání je poměrně složité, zaznělo hodně detailů a pro toho, kdo není odborníkem na anglosaské antimonopolní právo, je i docela těžko uchopitelné. Proč třeba vadí samotný princip, kdy někdo chtěl koupit prosperující aplikaci?
Každopádně postavení Mety na trhu sociálních sítí v západním světě je nesmírně silné. Zuckerberg ale říká, že nejde o žádnou dominanci. Vždyť je zde X, Tik Tok, YouTube a další. A je pravda, že první pokus o žalobu ze strany FTC neprošel.
Pozorovatelé případu píší o odštěpení Instagramu a WhatsAppu v případě úspěchu žaloby. Jakým přesně způsobem, nevíme. Ale objevují se i spekulace, že by mohlo jít o jejich stažení či prodej. Například o tom píše CNN.
V každém případě se to na sociálních sítích má s monopolizací tak, že o zářných zítřcích společnosti Meta nikdo moc nepochybuje. Občas se se objevují dotazy, zda popularita skupiny Magnificient 7 (Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet – Google, Meta, Nvidia a Tesla) není další .com bublinou. Přičemž odpověď často zní: jejich postavení na trhu je ale tak neotřesitelné, že je nikdo nemůže vytlačit.
Teď už to možná neplatí o Tesle. A Meta může mít problém s regulací. Ne likvidační, to určitě ne, ale má. I proto, že popularita samotného Facebooku už neroste.
Celá věc má ale také politické pozadí. Facebook a Instagram v roce 2021 zablokovaly účty Donalda Trumpa během útoku na Capitol. Ten je zažaloval a vysoudil 25 milionů dolarů. Zuckerberga kritizoval, že cenzuruje konzervativní názory a vůbec na něj vícekrát slovně zaútočil.
Jenže doba se mění. Trump se stal jakýmsi spojencem postmoderní doby a technologií. Spojil se s Elonem Muskem a začal – v rozporu se svými dřívějšími postoji – podporovat kryptoměny. Konkrétně Bitcoin. Jako by snad ani nebylo jeho hesla „Make America Great Again“ a hlavně onoho „Again“. Spíš to naopak působí dojmem, že staré mocenské struktury nahrazují nové, za nimiž by mohly být miliardy těch, kteří vyrostli na technologické revoluci. A kteří možná narušují staré nepsané pravidlo některých politologů: do mocenských struktur se nemůžete dostat, do těch se můžete jen narodit.
působí dojmem, že staré mocenské struktury nahrazují nové
Zuckerberg otočil
Zuckerberg s blížím se Trumpovým triumfem v lecčem otočil. Zrušil cenzuru na Faceboku, nasypal peníze (celý milion dolarů) do inauguračního fondu nového prezidenta a zasedl při této slávě do čestné lóže. Skoro to tehdy vypadalo, že nastupující prezident je prezidentem technologického světa. Nádavkem vyměnil svého šéfa pro globální záležitosti, přičemž tím novým se stal republikán.
Některá anglosaská média začala spekulovat, zda nakonec prezident nevyužije svůj vliv na FTC a proces nezastaví. Zatím se tak nestalo. Každopádně, tance kolem cel, ale i výhrůžky, že prezident zasáhne proti firmám, které samy o sobě mají programy pro inkluzi apod., naznačuje novou dobu. Co dřív platilo někde v pozadí, dere se možná ven: Chcete být velcí? „Musíte se dohodnout.“ A tentokrát jakoby se namísto „s námi“ řeklo „se mnou.“ Z tohoto pohledu může být spor přelomový. A to hned v několika ohledech.