Aleš Michl guvernérem ČNB? Skvělé, ale ne v této době

Velký rozruch vzbudilo setkání Aleše Michla, nynějšího člena bankovní rady České národní banky, s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Vzešla z toho šuškanda, že by mohl být Michl jmenován guvernérem centrální banky.

V nejužším výběru jsou vedla Michla nynější viceguvernéři ČNB Tomáš Nidetzký a Marek Mora, které navrhl prezidentovi nynější guvernér Jiří Rusnok. Ve sdělovacích prostředcích se ještě zmiňuje předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Michlova nominace vzbudila zatím nejsilnější mediální ohlas. Aby ne, Michl je spolu s Dlouhým asi nejčastěji citovaným ekonomem k nejrůznějším ekonomickým i neekonomickým otázkám ve zdejších sdělovacích prostředcích.

A budiž mu přáno. Michl je moudrý ekonom, má znalosti ve sférách teoretických i praktických, vyzná se v bankovnictví i v ekonomii podnikové a jako publicista dokáže velmi jasně a srozumitelně své názory sdělovat i laické veřejnosti. Což jako člen bankovní rady ČNB také činí.

V tomto útvaru patří k menšině, která nesouhlasila se zvyšováním základních úrokových sazeb. Možná právě to okouzlilo starolevičáka Zemana k pohovoru s ním. A možná také blízkost podzimních voleb, ve kterých náš nadstranický prezident Zeman straní Babišovu ANO.

Skutečně, růst úrokových sazeb je opatřením nevlídným vůči podnikům, živnostníkům a hlavně občanům, zvláště těm, kteří mají nebo si chtěli vzít hypotéku na byt.

Jenže cedulové bance v tuto chvíli nic jiného nebývá. Ne snad, že by neměla k podnikatelské a občanské sféře přihlížet, ona to dělá, jak je vidno z její aktuální prognózy hospodářského vývoje, ze které si dokonce pro své nejnovější rozhodnutí o prudkém růstu úrokových sazeb vybrala tu nejvlídnější. Ale základní úlohou ČNB není starost o podniky, ani o občany, nýbrž o nastolení cenové stability (míry inflace do 2 %) a kursu měny.

Ve chvíli, kdy se řítíme do stagflace, státní banka dělá vše, co může, pro to, aby krotila inflaci. Vláda by měla podporovat hospodářskou aktivitu rušením restrikcí, umělých daní a poplatků. Například v cenách energie je jich už zhruba polovina z celkových účtů spotřebitelům, domácnostem i podnikům. Kdyby vláda takto usilovala, pak by i zvyšování základních úrokových sazeb ČNB dostalo zcela jiný podtext. Jenže vláda místo toho rozhazuje vrtulníkové peníze a inflaci přiživuje.

Státní bance nyní nezbývá, než se s hroší kůží  vymanit z empatie vůči firmám i občanům a jít si „za svým“. Aleš Mich by byl zcela jistě skvělým guvernérem, ale v jiných časech.