V energeticky napjaté době zkoušejí státy využít i příliv a odliv
Představují další z potenciálních zdrojů čisté energie, jejíž produkce by byla stabilní a nikoliv odvislá od toho, jak moc svítí slunce nebo fouká vítr. Zatím ale podvodních turbín běhá jen pár a k jejich využití musíte být přímořským státem.
Přesto se k nim stáčí pozornost některých zemí. Jak uvádí na serveru The Conversation Danny Coles z University of Oxford, Spojené království a Francie investují do energie z přílivových proudů a plánují v příštím desetiletí instalovat nejméně 400 megawattů kapacity. Pro srovnání, instalovaný výkon Temelína dosahuje zhruba 5,5násobku. Na druhou stranu, podle Colese, který je mimo jiné členem Rady pro mořskou energii, to stačí na napájení měst jako Leeds nebo Amsterdam. Tedy kolem milionu obyvatel.
Turbíny využívají podmořské proudy, přičemž příliv a odliv lze předpovídat s vysokou pravděpodobností. Coles ve svém aktuálním výzkumu identifikoval více než 400 potenciálních lokalit pro tento způsob výroby v 19 zemích Evropy, Ameriky, Asie a Australie. Jedná se o místa, kde voda proudí dostatečně rychle a ve vhodných hloubkách pro provoz turbín. Z nich např. Kanada nebo Čína tento potenciální zdroj energie už zkoumá.
Není všechno ale tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Výrazné omezení například mohou znamenat vodní trasy, rybolov a mořské chráněné oblasti. V praxi tak lze k výrobě elektřiny skutečně využít pouze malou část, zhruba do dvaceti procent teoretického potenciálu.
„I tak je potenciál značný. V 90 nejvíce studovaných lokalitách odhadujeme, že přílivové turbíny by mohly ročně vyprodukovat přibližně 110 terawatthodin elektřiny – což zhruba odpovídá roční spotřebě elektřiny v Portugalsku,“ napsal Danny Coles.
Zdroje jsou velmi koncentrované, více než polovina potenciálního výkonu se nachází na pouhých šesti místech blízko Skotska, Francie, Kanady a na Aljašce. Pro většinu světa jde tudíž spíše o technickou zajímavost, i když pro některé potenciálně zajímavé lokality např. i u Norska zatím chybí data. Nejvíce energie totiž nabízejí úzká místa, například mezi pevninou a ostrovy, kde voda proudí rychle a pod velkým tlakem.
Ačkoliv to není žhavá novinka, například u Skotska už funguje podvodní turbína skoro sedm let, a to v hloubce zhruba 40 metrů. Obchodní asociace Ocean Energy Europe vidí tuto dobu jako rekord s ohledem na to, jakým vlivům je podvodní zařízení vystaveno. Podle článku Associated Press zveřejněného na serveru Energy Mix to pomáhá dláždit cestu pro větší přílivové elektrárny a činí je mnohem atraktivnějšími pro investory. „Projekty přílivové energie by byly neúnosně drahé, pokud by se turbíny musely každé dva roky vyndávat z vody kvůli údržbě,“ uvedl.
To je další kámen úrazu. Články na toto téma se totiž moc nerozepisují o ekonomice. Přesto zmíněná turbína už zásobuje zhruba 7 tisíc domácností. Není to spása, ale může jít o město velikosti Rokycan.