Jaderná energetika ve Škodě slaví sedmdesátku

Horní vnitřní části reaktoru EPR pro britskou elektrárnu Hinkley Point C. Foto: Škoda JS se souhlasem Framatome

Jaderní strojaři z Plzně se během sedmi desetiletí stali českou špičkou ve výrobě a dodávkách zařízení pro jadernou energetiku. Vyrobili 21 kompletních reaktorů typu VVER-440/V-213 a tři reaktory typu VVER-1000/V-320 vyrobené pro tuzemské i zahraniční jaderné elektrárny.

Mohou si připočítat dalších více než 500 kontejnerů určených pro transport a uskladnění jaderného paliva, z toho 420 z nich pro použité jaderné palivo. Přes 2 tisíce pohonů regulačních orgánů reaktorů a tisíce dalších komponent a zařízení pro jadernou energetiku, ale i nadrozměrné díly, např. pro petrochemický průmysl.

To je ve stručném výčtu sedmdesátiletá vizitka Škody JS, přední evropské společnosti v oboru jaderného strojírenství, dnes člena energetické Skupiny ČEZ. Za dobu své existence firma dodávala a dodává inženýring, zařízení a servis pro jaderné elektrárny, výzkumné reaktory a sklady použitého jaderného paliva ve střední a východní Evropě, Skandinávii, Francii, Německu, USA, Rakousku, Finsku, Belgii, Velké Británii, ČLR, Arménii a v dalších zemích.

Podnik byl založen 18. května 1956 v Plzni. V současnosti ve dvou výrobních areálech v Plzni pracují zaměstnanci Škody JS např. na zakázkách pro nově budované britské jaderné elektrárny (vnitřní částí reaktorů EPR pro Hinkley Point C a následně i Sizewell C), nových pohonech reaktoru VVER-440 do JE Dukovany či na dalších kontejnerech pro použité palivo pro JE Dukovany i JE Temelín. Slovenská divize firmy se podílí na zprovoznění 4. bloku JE Mochovce, když její 3. blok byl předán do zkušebního provozu v roce 2023. Firma již také připravuje rozšíření svých kapacit pro výrobu a dodávky pro malé modulární reaktory (SMR) a má ambice uspět i při výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech.

„Škoda JS se kvůli (tehdy ještě) československé jaderné energetice před 70 lety zrodila a díky práci našich předchůdců vyrostla v rozhodující firmu při její výstavbě a provozu. Mám radost, že současná Škoda JS ve skupině ČEZ posiluje svoji pozici českého lídra v oboru např. spoluprací s Rolls&Royce na SMR, je plná mladých lidí s chutí a elánem a její dosah dávno přesáhl hranice Česka a Slovenska,“ říká k firemnímu výročí Karel Bednář, předseda představenstva a generální ředitel Škody JS.

Právě 18. května 1956 byly zahájeny přípravné práce pro výstavbu jaderné elektrárny A1 ve slovenských Jaslovských Bohunicích. Od tohoto roku se datuje i historie současné Škody JS, která aktuálně zaměstnává 1 100 vysoce kvalifikovaných odborníků, techniků i dělníků. V plzeňské Škodovce byla tehdy ustavena pracovní skupina konstruktérů pod vedením Josefa Hauera – zárodek pozdějšího škodováckého jaderného programu. Škodovka měla zajistit výrobu reaktoru, zařízení hospodářství paliva a převzít funkci generálního dodavatele technologické části. K zahájení provozu první jaderné elektrárny na území tehdejšího Československa ale ještě vedla dlouhá cesta. Jaslovské Bohunice byly do provozu uvedeny v roce 1972.

Zajímavý pohled do historie se též pojí i s jedním ze dvou současných výrobních areálů a firemním sídlem Škody JS v Plzni – Bolevci. Na přelomu 19. a 20. století hledalo vedení tehdejších Škodových závodů prostory, které by nedaleko Plzně mohly sloužit jako zkušební střelnice pro zbrojní program tehdy největší zbrojovky rakousko-uherské monarchie. Nakonec byl vybrán pozemek zvaný Na Orlíku u Třemošné. V roce 1901 tady byl zahájen provoz tunelové střelnice. 

V dnešním boleveckém areálu Škody JS bývala střelnice a muniční továrna plzeňské Škody. Na snímku první baterie polních kanonů typu EF ze sériové výroby na bolevecké střelnici (1928). Foto: Škoda JS

V období první světové války zde byla vybudována muniční továrna, kde pracovaly přes dva tisíce zaměstnanců. Po katastrofálním výbuchu v květnu 1917 areál sloužil opět jen jako střelnice. Její význam vzrostl v době protektorátu, kdy Škodovka vyráběla zbraně pro německou armádu. V padesátých letech 20. století začala studená válka a zbrojní výroba se přesouvala ze západu na východ republiky. V roce 1956 už byla střelnice poblíž Plzně opuštěná. Právě se začínala rodit nová etapa brzy úspěšného průmyslového oboru spojeného s jadernou energetikou. 

V letech 1956 až 1993 byl segment jaderné energetiky řazen pod různými názvy do organizační struktury stále stejného vlastníka, plzeňské společnosti Škoda. V tomto období byla v roce 1964 zahájena výroba pro jadernou elektrárnu A1 v Jaslovských Bohunicích.

Instalace zařízení na reaktorovém sále 3. bloku JE Mochovce (Slovensko). Vpředu obslužná plošina horního bloku, v pozadí horní blok a jednotlivé vnitřní části reaktoru (2022). Foto: Škoda JS

V roce 1974 začala výroba komponent pro primární okruh jaderných elektráren typu VVER. V roce 1979 byla zahájena produkce v nové Reaktorové hale, druhém současném výrobním areálu Škody JS, rozšířeném v roce 2025 ještě o provoz přiléhající někdejší kalírny. V roce 1981 se uskutečnily dodávky do jaderné elektrárny Paks v Maďarsku. V letech 1985 až 1987 byly do provozu uvedeny čtyři bloky jaderné elektrárny v Dukovanech a v letech 1991-1993 dodány dva reaktory pro elektrárnu v Temelíně.

Po privatizaci plzeňské Škody v roce 1993 byla tehdejší Škoda Jaderné strojírenství Plzeň, s.r.o., součástí plzeňského koncernu Škoda. Od roku 1999 firma podniká pod současným názvem Škoda JS, a.s. Tehdejší mateřská společnost Škoda Holding v roce 2004 prodala Škodu JS ruské strojírenské skupině Power Machines B.V. V roce 2007 jí převzala ruská strojírenská skupina OMZ.

Škoda JS musela po ruské anexi Krymu překonávat nelehké období, byť stále vykazovala dobré ekonomické výsledky. Firma byla vzhledem k ruskému vlastníkovi zařazena na sankční seznamy, čímž byla znevýhodněna v rámci standardní obchodní soutěže. Situace se ještě více zkomplikovala po zahájení ruské války proti Ukrajině v roce 2022.

Bylo důležité, že se rychle podařilo uskutečnit složitou transakci změny vlastníka. Díky tomu je od podzimu 2022 Škoda JS součástí Skupiny ČEZ, kde navázala na dlouholeté vztahy v práci pro českou jadernou energetiku.

Zakladatel jaderného programu v podniku Škoda ing. Josef Hauer (1919-2004).

Škoda JS je od letošního dubna zatím jako jediná středoevropská firma držitelem certifikací ASME, sekce III pro jadernou energetiku, které patří k nejnáročnějším v oboru jaderného průmyslu. Její produkce určená pro primární části jaderných elektráren je označená razidly společnosti ASME, což jí kvalitativně odlišuje od řady dalších jaderných výrobců.

Plzeňská firma si letošní výročí připomene během několika následujících akcí. V červnu (12.-13.) pořádá den otevřených dveří pro žáky a studenty škol, v sobotu 13. června i pro své zaměstnance a jejich rodiny (spojeno s kulturním programem). Využije také zářijové odborné konference Jaderné dny, kterou pořádá Západočeská univerzita (ZČU). Své obchodní partnery a zákazníky pozve na konci září do historické budovy Měšťanské besedy v Plzni na slavnostní večer spojený s projekcí filmu z festivalu Finále. Škoda JS také ve spolupráci s vydavatelstvím Starý most připravila historickou publikaci „70 let silou jaderného strojírenství“, jejímž autorem je její dlouholetý zaměstnanec Josef Říha. Kromě zaměstnanců, kteří ji obdrží darem, bude veřejnosti od podzimu k dispozici i v knihkupectvích.