Firmy žádají dovednosti. Nechtějí absolventy, ale ani lidi nad 50
Zaměstnavatelé dlouhodobě postrádají především technicky zdatné odborníky, specialisty s digitálními kompetencemi, adaptabilní pracovníky a zaměstnance schopné inovativního myšlení. Právě tyto dovednosti jsou podle firem klíčové pro budoucí konkurenceschopnost. Ukázal to průzkum Úřadu práce ČR (ÚP) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mezi zaměstnavateli. Průzkumy se provádějí pravidelně od roku 2018.
Jedním z nejvýraznějších závěrů letošního šetření je rostoucí význam dovedností a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců. Výsledky ukazují, že hlavní výzvou českého trhu práce není nezaměstnanost, ale stále výraznější nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a kvalifikací dostupné pracovní síly.
Meziroční nárůst počtu zaměstnanců očekává 36 % všech zaměstnavatelů, pokles jich předpovídá 10 %. Ostatní buď očekávají stejný stav zaměstnanosti, anebo výhled počtu zaměstnanců k 31. prosinci 2026 neposkytli.
Není překvapením, že nejhlubší pokles počtu zaměstnaných ukázalo odvětví těžby a dobývání (o 11,7 %). Za pozornost naopak stojí pokles zaměstnanosti v bankovnictví a peněžnictví, meziročně o 1,8 procenta. „Lze odvozovat, že tento pokles je důsledkem postupného přechodu tohoto odvětví k inteligentním a samoobslužným systémům,“ píše se v analýze výsledků průzkumu.
Naopak, nejvýznamnější meziroční růst zaměstnanosti vykázalo stavebnictví, a to o 3,9 %. Dále pak odvětví ubytování a stravování, které rostlo o 3 %. Je však třeba podotknout, že jde o odvětví spíše malé, v absolutním vyjádření tak jde o 600 osob. Na třetím místě, co se procentuálního růstu týče, a na prvním, co se týče absolutního nárůstu počtu zaměstnanců, je sekce zdravotní a sociální péče s nárůstem o 2,7 %, resp. o 5,7 tis. zaměstnanců.
Zaměstnavatelé v dotazníkovém šetření uvedli, že jim chybí celkem 46,4 tis. pozic, což ale nelze považovat za úplnou informaci o všech volných pozicích v rámci ČR. Jen Úřad práce ČR má ve své nabídce cca 93 tis. volných míst.
Ač stále 31 % pozic spadá do kvalifikace obsluha strojů a zařízení, na druhé pozici jsou již vysoce kvalifikovaní specialisté se 17 % a na třetí pozici pracovníci služeb a prodeje, rovněž se 17 %. Naopak jen ve velmi omezeném počtu byly pozice vedoucích pracovníků a pracovníků v zemědělství. Nízký je i počet volných míst úředníků a pomocných administrativních pracovníků.
Proti tomu roste počet nezaměstnaných absolventů škol registrovaných na ÚP. Podle deníku Mladá fronta Dnes jich v Praze přibylo v dubnu meziročně o 62 procenta. ÚP pro hlavní město to vysvětluje mj. zvýšenou opatrností firem s najímáním nových zaměstnanců a snahou snižovat náklady investicemi do automatizace a umělé inteligence (AI).
Aktuální výsledky dotazníkového šetření ÚP a MPSV ukazují, že osoby ve věku 55 a více let představují pevně ukotvenou součást českého trhu práce. Jejich podíl dosahuje přibližně 23 % všech zaměstnanců, což potvrzuje, že se nejedná o okrajovou skupinu, ale o významný segment pracovní síly. Současně je zřejmé, že tato skupina není v ekonomice zastoupena rovnoměrně. Nejvyšší podíl vykazuje primární sektor (těžba, zemědělství) se zastoupením 32 %, následovaný terciárním sektorem (služby): 24 %, zatímco sekundární sektor (zpracovatelský průmysl) dosahuje nižších 21 %. Rozdíly odrážejí především charakter pracovních pozic, stabilitu zaměstnání a míru technologických změn. Tato struktura naznačuje, že starší pracovníci jsou více zastoupeni v odvětvích s nižší fluktuací a vyšší stabilitou pracovních kolektivů, zatímco v dynamických a technologicky náročných segmentech je jejich podíl nižší.
Detailní pohled na jednotlivé sekce ekonomiky ukazuje výrazné rozdíly v zastoupení starších pracovníků. Nejvyšší podíl vykazují odvětví těžby a dobývání (37 %) a zemědělství (31 %), tedy obory s dlouhodobě stabilními pracovními kolektivy a nižší fluktuací. Na opačném konci spektra stojí informační a komunikační činnosti (11 %), případně další dynamické obory, kde jsou kladeny vyšší požadavky na průběžnou obnovu dovedností a častější změny pracovních pozic. Zjištění potvrzují, že věková struktura pracovní síly úzce souvisí s charakterem odvětví. Tradiční obory stojí na zkušenostech a dlouhodobé setrvačnosti pracovníků, zatímco inovativní sektory vykazují vyšší míru generační obměny.
Zároveň však, podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), podíl osob starších 50 let tvoří více než 37 procent všech nezaměstnaných a jejich podíl setrvale roste. Loni bylo dlouhodobě nezaměstnaných nad 50 let více než 110 tisíc. Personální agentury ve vlastních přehledech připouštějí, že jejich klienti (zaměstnavatelé) nemají zájem o uchazeče, mnohdy už ve věku nad 40 let. Tím lze vysvětlit nižší zastoupení této věkové kohorty v oborech dynamických a inovačních.
Kromě rekvalifikací, jichž se podle ÚP účastní stále více osob nad 50 let, je pro ně důležitá možnost částečných úvazků. Zkrácené úvazky jsou v Česku dlouhodobě podreprezentované. Zkrácený úvazek dnes nabízí 71 % organizací, což na první pohled může působit optimisticky. Realita je ale jiná꞉ z celkového počtu úvazků v těchto firmách tvoří zkrácené pouze 12 %. A z nich celé tři čtvrtiny (75 %) drží ženy.
Zkrácených úvazků je dramaticky málo
„Zkrácený úvazek se tak v Česku stále drží v úzkém koridoru, kterým se na trh práce vrací nebo se v něm udržují především ženy, často pečující o malé děti nebo o stárnoucí rodiče. Hlavní problém přitom není, kdo zkrácené úvazky drží. Hlavní problém je, že jich je dramaticky málo. Prostor pro využití flexibilních forem práce, ať už pro rodiče, pečující, mladší generace nebo lidi, kteří chtějí část svého času věnovat něčemu dalšímu vedle zaměstnání, tady jednoznačně je,“ hodnotí výsledky průzkumu ÚP a MPSV.
Celkově se ovšem skutečný podíl zkrácených úvazků pohybuje stále v jednociferných až nízkých dvouciferných číslech: od 10 % u největších firem až po 17 % u středně velkých. Velké organizace mají na flexibilní úvazky kapacitu, infrastrukturu i HR procesy, přesto je využívají jen okrajově. Malé firmy je naopak nabízejí méně často, ale když je nabídnou, tvoří významnější část jejich úvazkové struktury. Obory s nejvyšším podílem zkrácených úvazků jsou dnes vzdělávání, administrativní a podpůrné činnosti, sociální péče. Tedy takové, kde pracuje hodně žen a kde je flexibilita historicky zabudovaná do organizace práce. V technických a průmyslových profesích je nabídka zkrácených úvazků marginální.
Požadavky na dovednosti zaměstnanců se téměř nemění, trvají na nich 64 % respondentů průzkumu. Na prvních čtyřech místech jsou technické dovednosti (58 % respondentů), digitální gramotnost (50 %), kreativní myšlení a inovace (45 %) a znalost cizích jazyků (23 %). Tři nejvíce požadované dovednosti jsou zároveň ty, které zaměstnavatelům nejvíce scházejí.
Umělá inteligence nevyvolá masové propouštění
Navzdory nejrůznějším predikcím a obavám výsledky výzkumu překvapily zjištěním, že 61 % zaměstnavatelů nepředpokládá významnou změnu v počtu zaměstnanců během příštích tří let v důsledku užívání umělé inteligence (AI). Poměrně velká část (29 %) zaměstnavatelů odpověděla, že situaci nemohou odhadnout a pouze 4 % zaměstnavatelů predikuje mírné snížení počtu zaměstnanců. Zanedbatelné jsou podíly respondentů očekávajících nárůst pracovních míst. „S velikostí firem slábne přesvědčení, že AI nebude mít vliv na počet zaměstnanců. U společností nad tisíc zaměstnanců tento podíl klesá na 46 %, větší firmy tedy změny spíše očekávají,“ zdůrazňuje studie. „Celkový pohled na odpovědi respondentů a jejich souvislost s požadavky na digitální kompetence potvrzuje, že zavádění AI spíše promění požadované dovednosti a pracovní náplně, než že vyvolá masové propouštění. Od zaměstnanců se očekává, že se budou umět přizpůsobit změnám a adaptovat na nové požadavky.“
Často zmiňovanou překážkou pro změnu kvalifikace, zaměstnání či zaměstnavatele bývá neochota změnit cokoliv, typicky bydlení nebo práci. Obrázek z výsledků z citovaného průzkumu mezi zaměstnavateli může zajímavě doplnit výsledek průzkumu banky ČSOB o reakci občanů na změny. Ukázal, že ochota přijmout změnu není dána její velikostí ani tím, zda jde o změnu pracovní, rodinnou nebo technologickou. Rozhodující je jediná otázka: mohu ji ovlivnit? „Výsledky průzkumu potvrzují, co vnímáme i v každodenním kontaktu s klienty. Češi jsou racionální a opatrní. Nikoliv proto, že by se změnám bránili, ale proto, že chtějí mít jistotu, že mají situaci pod kontrolou a že změna přinese konkrétní přínos,“ říká Aleš Blažek, generální ředitel skupiny ČSOB.
Téměř každý druhý Čech by si jako jedinou životní změnu přál vyšší finanční jistotu
Téměř každý druhý Čech (44 %) by si jako jedinou životní změnu přál vyšší finanční jistotu. Tato hodnota s obrovským odstupem předchází více času na rodinu (20 %). Technologické inovace skončily na posledním místě se 2 procenty. U nízkopříjmových domácností (do 25 000 Kč měsíčně) touha po finanční jistotě stoupá až na 55 %.
Na základě výzkumných dat byl sestaven Index připravenosti na změny (škála 0–100), který mapuje pět oblastí: obecný postoj, připravenost, adaptabilitu, aktivní vyhledávání a optimismus. Průměrná hodnota pro celou českou populaci dosahuje 46,2 bodu, což potvrzuje spíše zdrženlivý, ale nikoliv uzavřený postoj Čechů ke změnám.
Nejvyšší hodnoty indexu dosahují mladí muži ve věku 18–25 let se základním vzděláním, typicky studenti s malými sociálními závazky (53,3 bodu). Níže se objevují například lidé v předdůchodovém věku nebo s nižším příjmem.„Průzkum ukazuje, že Češi jsou připraveni přijmout změnu, ale kontrola je to, co jim při jakékoliv změně chybí nejvíce,“ doplňuje Aleš Blažek.
Do průzkumu ÚP a MPSV se zapojilo 17 tisíc firem a institucí (celkem odevzdaly 23,9 tisíce dotazníků), které zaměstnávají přibližně 2 miliony lidí, což představuje reprezentativní vzorek pokrývající zhruba 47 % všech zaměstnanců v pracovním poměru v ČR. Do dotazníkového průzkumu ČSOB byl zapojen vzorek 3 143 respondentů ve věku 18–65 let.