Nezaměstnaných přibylo, míra nezaměstnanosti trošku klesla
Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 30. dubnu 2026 celkem 364 472 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 45 932 více než loni. Počet nově evidovaných osob za duben byl oproti předchozímu měsíci vyšší o 643 osob, meziročně byl vyšší o 2 835 osob. Bylo však také více volných pracovních míst, celkem 94 48 , což bylo o 2 938 více než v březnu. Míra nezaměstnanosti klesla z březnových 5 % na 4,9 % v dubnu, oznámil Úřad práce ČR (ÚP).
„Dubnový pokles nezaměstnanosti potvrzuje, že český trh práce zůstává stabilní a firmy mají stále zájem o nové pracovníky. Pozitivní zprávou je také pokračující růst počtu volných pracovních míst,“ komentoval vlastní statistiku Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí.
Za celý rok 2025 míra nezaměstnanosti činila 4,4 % a v roce předcházejícím 3,8 procenta.
„Je velmi pozitivní, že zaměstnanost nadále roste. Snížení podílu nezaměstnaných osobvo 0,2vprocentního bodu během dvou měsíců po sobě je pozitivní signál oproti loňskému pomalejšímu vývoji. Toto příznivé období obvykle setrvává až do měsíce června, i když je pravděpodobné, že se vývoj zpomalí, stále bude mnoho příležitostí pro získání uplatnění. Máme dobrý základ, stabilní trend a jasnou příležitost dál posilovat zaměstnanost napříč regiony,“ říká generální ředitel Úřadu práce ČR Roman Chlopčík. Během dubna se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 42 774 lidí, téměř 40 % nových uchazečů odeslalo žádost online prostřednictvím Klientské zóny Jenda. Této možnosti, díky které mohou klienti komunikovat s úřadem elektronicky, využívá standardně i v jiných agendách mezi 30–40 % klientů.“
Z evidence Úřadu práce ČR odešlo v dubnu 50 640 uchazečů, tj. o 858 osob méně než v předchozím měsíci a o 7 101 osob více než v dubnu 2025. Do nového zaměstnání v tomto měsíci nastoupilo celkem 39 481 uchazečů. Z toho 6 170 uchazečů (12,2 %) zahájilo samostatnou výdělečnou činnost. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo o 5,3 procentního bodu více. Uchazeči, kteří nastoupili do zaměstnání (mimo zahájení SVČ), našli nejčastěji uplatnění v odvětvích zpracovatelského průmyslu, velkoobchodu a maloobchodu, administrativních a podpůrných činností (jednalo se převážně o agentury práce, které přidělují zaměstnance k zaměstnavatelům do jiných odvětví, zejména do zpracovatelského průmyslu), dále v odvětvích stavebních činností nebo poskytování ubytování a stravování.
Přesto nejvyšší míra nezaměstnanosti zůstává v Ústeckém kraji (704 %) a v Moravskoslezském kraji (6,9 %).
Zaměstnavatelé nabízeli ke konci dubna prostřednictvím Úřadu práce ČR celkem 94 483 volných pracovních míst, což je o 2 938 více než v březnu a o 1 315 méně než před rokem. Nejvíce volných pracovních pozic nabízí opakovaně zaměstnavatelé v Praze (24 117 míst) a ve Středočeském kraji (13 897 míst). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru přibližně 3,9 uchazeče o zaměstnání.
Deník Mladá fronta Dnes (MfD) si všiml prudkého růstu počtu nezaměstnaných (evidovaných na ÚP) mezi absolventy škol a mladistvými v Praze. Meziročně se v dubnu jejich počet zvýšil o 62 %, absolutně z 1093 na 1771, proti roku 2024 je nárůst dvojnásobný. ÚP pro hlavní město to vysvětluje zvýšenou opatrností firem s najímáním nových zaměstnanců a snahou snižovat náklady investicemi do automatizace a umělé inteligence (AI). Dalším důvodem je koncentrace absolventů v hlavním městě, a to nejen z důvodu vysokého počtu zdejších středních a vysokých škol, ale také migrace absolventů z jiných měst za vidinou lepší práce a životního standardu a příslibu kariérního růstu. „Absolventi často nechtějí do gastronomie, maloobchodu nebo stavebnictví, ale do marketingu, administrativy, analytiky, lidských zdrojů financí, IT podpory nebo kreativních oborů,“ říká pro MfD analytik náborového portálu JenPráce.cz Michal Španěl.
Dalším důvodem podle Španěla může být zvýšení podpory v nezaměstnanosti a snazší přístup do evidence nezaměstnaných přes portál Jenda.
„Ministr /Juchelka/ má pravdu v tom, že míra nezaměstnanosti je v ČR nízká ve srovnání s úrovněmi běžnými v EU, a to již tradičně. Nicméně nesmíme zaměňovat příčinu a následek. V tomto případě nejde o výraz vysoké prosperity české ekonomiky a vytváření nových pracovních míst. Jde spíš o zrcadlo faktu, že míra pracujících ve veřejném sektoru je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě a dosahuje zhruba jednoho milionu lidí. Tento veřejný sektor vysál pracovníky, kteří nyní chybí v sektoru soukromém,“ mírní optimismus ministra Markéta Radhi Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance.
Problémem pracovního trhu do budoucna se může stát růst nákladů, zejména na energii, a silný růst mezd, jenž se loni pohyboval nad 7 % a letos se udrží, podle prognózy České národní banky, na 6 procentech, což ČNB vnímá jako významný proinflační faktor. Podobně citlivě vnímá růst cen ve službách: v březnu meziročně o 4,7 %. To může být důvod, proč služby ztrácejí kapacitu absorbovat dělníky propouštěné ve zpracovatelském a těžebním průmyslu.
Jako problematickou se kromě absolventů ukazuje skupina lidí ve věku nad 50 let. Ti dnes tvoří více než 37 procent všech nezaměstnaných a jejich podíl setrvale roste. Loni bylo dlouhodobě nezaměstnaných nad 50 let více než 110 tisíc.