Uhlíková neutralita přijde Česko na 3,2 bilionu korun, jinak zchudne
Česká republika bude muset do transformace na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050 investovat 3200 miliard korun. To odpovídá 100 až 200 mld. Kč každý rok do roku 2050, nebo-li 1,5 % až 3 % ročního hrubého domácího produktu (HDP). Píše se to ve studii, kterou představily poradenská společnost Boston Consulting Group a organizace Aspen Institute Central Europe a z níž čerpá informace tento článek.
Je potřeba začít okamžitě a investice musí být zacílené na podporu technologií, které lze vyvážet do ostatních zemí. Jedině tak si ČR udrží silnou pozici v konkurenci evropských států a vysokou životní úroveň obyvatel. „Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se zavázaly členské státy Evropské unie, povede v Evropě k výraznému přerozdělení bohatství. Česká republika má šanci stát v tomto procesu na straně vítězů a být v řadě odvětví evropským technologickým lídrem, ať už jde o výrobu modulárních jaderných reaktorů nebo výrobu zeleného vodíku,“ slibují autoři studie.
Do roku 2030 bude třeba v souvislosti s dekarbonizací ekonomiky investovat přibližně 1200 mld. Kč, což představuje zhruba 38 % z celkového objemu. Z toho by přes 900 mld. Kč měly investovat firmy a zbylých 300 mld. Kč by si měli rovným dílem rozdělit stát a občané. Nejvíce dotčeným sektorem bude energetika, do níž by měla plynout více než polovina všech investic. Následují průmysl, doprava a automobilový průmysl, v menší míře potom zemědělství a odpadní hospodářství.
Sociální náklady související s dosažením uhlíkové neutrality studie odhaduje na 1300 mld. Kč, což je v současnosti při rovnoměrném rozdělení 0,8 % HDP ročně. Po započtení dotací z EU to vychází v současných cenách na 100 Kč měsíčně na osobu.
Co se energetiky týká, studie vypočítává nutné investice do obnovitelných zdrojů 1400 mld. Kč, do jaderných pouze 200 miliard korun. Studie neuvažuje o stavbě nové jaderné elektrárny, ale počítá pouze s malými modulárními reaktory. Pro výrobu vodíku se počítá z 85 miliardami korun. „Do roku 2030 bude na výše uvedené investice potřeba přibližně 450 mld. Kč, z nichž dvě třetiny by měl poskytnout stát. Očekáváme, že investice do energetiky budou mít mírně pozitivní dopad na HDP a že celková investovaná částka se do roku 2050 kumulativně vrátí v podobě zvýšení HDP – především díky navýšení místní výroby elektrické energie a snížení dovozu fosilních paliv,“ píše se ve studii.
Dekarbonizace průmyslu si podle studie vyžádá investice ve výši přibližně 450 mld. Kč rozdělených mezi dekarbonizaci průmyslových procesů (250 mld. Kč) a náhradu fosilních paliv pro průmyslové vytápění (200 mld. Kč). Jednotlivé procesy, které znečišťují nejvíce a představují asi 30 % celkových emisí průmyslového sektoru, jsou výroba železa a oceli a výroba cementu a vápna. Aby bylo možné pokračovat v současné úrovni výroby, vyžadují tyto procesy investice ve výši přibližně 30 až 50 miliard korun. Přibližně 85 % těchto investic se projeví jako kumulativní přírůstek českého HDP. K plné návratnosti kvůli zvýšenému dovozu technologií ze zahraničí nedojde.
Transformace automobilového průmyslu na elektropohon si vyžádá investice v přibližné výši 350 miliard korun. Z toho bude představovat 150 mld. Kč dočasný rozdíl mezi nákupní cenou vozidel se spalovacím motorem (ICE) a elektromotorem (BEV) , který by se však měl podle odhadů vyrovnat v roce 2030, a 200 mld. Kč by mělo jít na novou infrastrukturu, tedy síť veřejných dobíjecích stanic a s ní související investice do distribuční sítě. „Předpokládáme, že více než 90 % těchto investic bude pocházet ze soukromých zdrojů, jelikož budou vyvolány regulačním tlakem. Fiskální dopad přechodu na BEV bude potenciálně negativní, a to kvůli velkému výpadku daňových příjmů z komodit, které představují v současnosti až 100 miliard korun ročně. Abychom tento efekt vyrovnali, bylo by nutné zavést selektivní zdanění elektřiny pro dopravu nebo zásadně zvýšit silniční daň,“ píše se ve studii.
„Je potřeba zdůraznit, že k těmto investicím neexistuje alternativa a české společnosti si to uvědomují. Pokud nyní nezačnou výrazně investovat do změny svých výrobních technologií, za několik let ztratí svoji konkurenceschopnost. Ať už z toho důvodu, že budou muset platit vysoké částky za emisní povolenky, nebo proto, že například čeští subdodavatelé vypadnou z dodavatelských řetězců nadnárodních firem,“ upozorňuje Tomáš Wiedermann, řídící partner společnosti Boston Consulting Group, s tím, že bez dobře cílených investic může být ohrožena až desetina českého hrubého domácího produktu, tj. přibližně 650 miliard korun. Dalších až 20 % HDP transformace ovlivní a potenciálně i ohrozí, jelikož zde existuje těsná vazba s šedými technologiemi či přímo závislost na nich. Proto je podle Wiedermanna nyní zapotřebí otevřít věcnou debatu o tom, jak českým firmám pomoci a jak může Česko tuto situaci využít ve svůj prospěch.
Studie identifikuje pět oblastí, ve kterých může Česko získat náskok nad zbytkem Evropy a které pro české firmy představují příležitost v hodnotě stovek miliard korun ročně. Jde o výrobu a vývoj elektromobilů včetně baterií, vývoj a výrobu technologií a softwaru pro obnovitelné zdroje energie či účast na dodavatelském řetězci pro výrobu a vývoj modulárních jaderných reaktorů. Důležitou roli budou hrát také vodíkové technologie nebo výroba tepelných čerpadel. Autoři studie odhadují roční tržní potenciál v těchto segmentech v EU celkově na 1500 až 2200 miliard korun.
„Česká republika patří mezi země s největší produkci CO2 na obyvatele a nemá ani tak vhodné podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů jako některé jiné země. Proto se musíme soustředit především na hledání inovativních řešení a jejich následný vývoz do ostatních zemí, což nám umožní udržet si zde vývoj a výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou. Dobrou zprávou přitom je, že u výše zmíněných příkladů máme silnou startovní pozici nebo si ji vhodnými kroky vlády můžeme vybudovat. U výroby baterií jde například o to, abychom investorům dokázali nabídnout více vhodných lokalit na stavbu továren a umožnili u nich postavit čisté zdroje energie,“ říká Milan Vašina, výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute. „Cesta k uhlíkové neutralitě si vyžádá transformaci velké části ekonomiky, která musí být koordinovaná a aktivně řízená, jinak zůstaneme v lepším případě v půli cesty, v tom horším dojde v dalších letech k poklesu českého HDP. Klíčová je přitom dekarbonizace české energetiky a posílení přenosové soustavy, která si vyžádá polovinu veškerých finančních prostředků, které bude potřeba do dekarbonizace investovat.“
Pokud se nepodaří nastavit správný kurs už nyní, bude nutné jej nastavit později, a to s podstatně vyššími náklady a nižšími přínosy, varují autoři studie. Předkládají proto 27 konkrétních opatření, přičemž tím nejnaléhavějším je zřízení koordinačního centra pro klimatickou transformaci, které bude mít silné pravomoci a dokáže řídit tuto agendu napříč resorty a odvětvími.
V energetice je zásadní podpořit rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie a rozvoj modulárních jaderných reaktorů, což se neobejde bez modernizace Energetického regulačního úřadu či Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, tvrdí se ve studii. Dále je potřeba připravit dotační programy pro průmyslové podniky, které jim pomůžou s obměnou energeticky náročných technologií založených na spalování uhlí za nízkouhlíkové varianty. Například Německo ohlásilo začátkem června, že v příštích 15 letech plánuje podpořit svůj těžký průmysl částkou 50 miliard eur (1190 mld. Kč), která má podnikům pomoci s tímto přechodem. „To je přitom pouze začátek, podobných programů bude brzy v Evropě mnohem více. Pokud chceme, aby náš průmysl přežil a rozvíjel se, budeme mu muset také pomoci,“ upozorňuje Tomáš Wiedermann.
Studie se nezabývá dekarbonizací budov a stavebnictvím, kam podle expertů bude nutné investovat do roku 2050 další více než 2 biliony korun.
Společnost Boston Consulting Group poskytuje strategické poradenství při tranformacích firem. Aspen Institute Central Europe je regionálním partnerem globální sítě Aspen Institute. Organizace se orientuje na mezioborovou spolupráci, jíž se snaží přispívat k analýze a řešení naléhavých otázek současného hospodářského, sociálního a myšlenkového vývoje na expertním a nestranickém základě.
