Rozpočtový deficit se zmírnil, ale není vyhráno
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 152,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 150,8 miliardy korun. Oznámilo to Ministerstvo financí ČR ve své pravidelné zprávě.
„Deficit státního rozpočtu po prvním pololetí je nejlepším za posledních šest let. V samotném červnu byl rozpočet přebytkový o 18,2 miliardy korun. Výsledek v tomto měsíci nejvíce podpořily firmy úhradou čtvrtletních a pololetních záloh na dani a vyrovnáním daně za rok 2024,“ řekl k tomu ministr financí Zbyněk Stanjura. „Daňové příjmy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení jsou o téměř 9 procent vyšší než loni v pololetí, u daně z příjmu právnických osob a daně z příjmu fyzických osob vidíme meziroční nárůst příjmů dokonce o více než 10 procent, silně roste i výběr DPH. Vnímám to jako signál, že se daří jak podnikatelskému sektoru, tak domácnostem. Pozornost si zaslouží i fakt, že po rozpočtové konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o solidních 6,5 procentního bodu.“
Příjmy státního rozpočtu byly na konci června meziročně vyšší o 5,7 % (+54,6 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 9,9 % (+46,7 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,5 % (+27,6 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 18,8 mld. Kč (-23,6 %) zejména zásluhou nepravidelně zapojovaných prostředků Národního plánu obnovy (-12,2 mld. Kč).
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,9 %, +8,4 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024. Pozitivní dopad na inkaso měly i další změny přijaté v konsolidačním balíčku (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.
Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+11,3 %, +12,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+13,8 %, +3,5 mld. Kč), měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady vyrovnání daně za rok 2024 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků (+19,3 %, +3,5 mld. Kč). Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna zejména snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se dopady změn účinných od roku 2024, například v podobě zvýšení sazby daně, projeví až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024 v červenci 2025.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Výjimku představuje lednové zavedení slevy na pojistném ve výši 6,5 % pro pracující důchodce pobírající starobní důchod v plné výši s očekávaným celoročním dopadem necelé 4 mld. Kč. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,5 % (+27,6 mld. Kč).
Útraty domácností posílily rozpočtové příjmy
Inkaso daně z přidané hodnoty (+7,4 %, +13,4 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností. Na meziroční srovnání mají zároveň dopad daňové změny účinné od roku 2024, tj. redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. Ty se projevily v minulém roce opět až v hotovostním plnění za únor 2024.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+6,0 %, +4,5 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny. Meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+9,6 %, +2,6 mld. Kč) je způsoben zvýšením sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně, s tím souvisejícím předzásobením i novým zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků. Faktor předzásobení hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+7,5 %, +0,3 mld. Kč), tento efekt však již pomalu slábne a v následujících několika měsících očekáváme již jen velmi mírný nárůst inkasa daně. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+1,7 %, +0,7 mld. Kč) způsobený patrně zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. V rámci energetických daní nejvíce vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu (+18,3 %, +0,2 mld. Kč) a elektřiny (+6,8 %, +0,1 mld. Kč). Velmi mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z piva a vína je způsoben pravděpodobně postupným odklonem mladé generace od pití alkoholu.
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 28,3 mld. Kč (+2,5 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,3 %, +24,4 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+17,9 mld. Kč), sociálními transfery (+12,9 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+4,9 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+4,0 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (2,5 mld. Kč) a kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovaly transfery státním fondům (-13,7 mld. Kč), ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-10,0 mld. Kč) a nižší nákupy Ministerstva obrany (-3,4 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 4 mld. Kč.
Příjmy zvyšují daně a pojistné
Tahounem příjmové strany státního rozpočtu je tedy vyšší výběr daní a pojistného. „Inkaso roste jak v případě daní z příjmů fyzických, tak i právnických osob, což je odrazem solidní mzdové dynamiky a také loňských daňových změn. Rostoucí inkaso DPH potvrzuje oživení spotřebitelské poptávky a celkově solidního růstu tuzemské ekonomiky v první polovině letošního roku,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking.
Meziroční nárůst výdajů jde primárně na vrub běžným výdajům. Ty jsou taženy vyššími náklady na vzdělávaní, sociálními transfery a také obsluhu státního dluhu. Ten činí za prvních šest měsíců 48 mld. Kč a za celý rok bude poprvé v historii atakovat hranici 100 mld. Kč. Výdajové straně rozpočtu naopak pomáhá odeznění pomoci spojené s energetickou krizí.
„Plánovaný schodek 241 miliard korun se na první pohled sice jeví realisticky, nicméně některé rozpočtové položky jsou – eufemisticky řečeno – problematické. Jde zejména o nižší než plánované příjmy z emisních povolenek, vyšší výdaje na podporu zelených zdrojů energie a financování platů nepedagogických pracovního ve školství,“ upozorňuje Rusinko. „Finální výsledek letošního roku proto zůstává nejistý, a i vzhledem k podzimním volbám nebudeme překvapeni, pokud schodek skončí spíše v rozmezí 250-260 miliardy korun.“
Míra zadlužení České republiky se pohybuje na přibližně poloviční úrovni oproti průměru Evropské unie. „Hospodaříme nejlépe ze všech zemí Visegrádské čtyřky. V roce 2024 jsme se zadlužovali třikrát pomaleji než Polsko a více než dvakrát pomaleji než Maďarsko a Slovensko,“ porovnává hospodaření vlády hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
V příštím roce je potřeba počítat s opětovným zhoršením hospodaření státního rozpočtu. Navzdory plánovanému deficitu 225 miliard již ministr financí Stanjura avizoval zvýšení na zhruba 280 mld. Kč. Hlavním důvodem budou rostoucí výdaje na obranu a výdaje spojené se stavbou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Zároveň by měla skončit platnost daně z mimořádných zisků, která jen letos má přinést do rozpočtu téměř 34 mld. Kč.
Míra zadlužení veřejného sektoru v prvním čtvrtletí 2025 meziročně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 43,4 procenta. Dosahuje přibližně poloviční úrovně oproti průměru zemí Evropské unie. Absolutní výše dluhu vládních institucí meziročně vzrostla o 202,0 miliardy korun na 3 539,1 miliardy korun. Podle aktuálních údajů Eurostatu za rok 2024 činil vládní deficit naší země 2,2 procenta HDP. Maďarsko dosáhlo deficitu 4,9 procenta HDP, Slovensko 5,3 procenta HDP a Polsko 6,6 procenta HDP.