Česko je čistým věřitelem vůči zahraničí

V prvním čtvrtletí 2025 se schodek zadlužení českých subjektů vůči zahraničí zvýšil o 140 mld. Kč na 716 miliardy korun. Je to zhruba 68 tis. Kč na jednoho obyvatele. Toto číslo představuje saldo půjček do zahraničí a úvěrů poskytovaných českým subjektům z ciziny. V meziročním srovnání je schodek nižší o 155,3 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 8,8 procenta. Stav hrubého zahraničního dluhu rezidentů České republiky stoupl ke konci prvního čtvrtletí o 31,9 mld. Kč na 5302,9 miliardy korun, tj. 65,4 % HDP. Informovala o tom Česká národní banka ve své pravidelné zprávě.

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,7 %. Zbývající část (22,3 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

V meziročním srovnání je celkový zahraniční dluh ČR o 320,9 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 49,9 % z celkových dluhových pasiv. Stav čistého zahraničního dluhu rezidentů České republiky  činil na konci prvního čtvrtletí -810,2 mld. Kč. Zahraniční dluh na čisté bázi je rozdílem stavů dluhových zahraničních pasiv a aktiv, znaménko minus tedy znamená, že rezidenti České republiky se vůči zahraničí nacházeli v čisté věřitelské pozici (10 % HDP).

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se v prvním čtvrtletí zvýšil o 74,9 mld. Kč a to především v důsledku navyšování podílu tuzemských vlastníků v zahraničních dceřiných firmách o 29 mld. Kč a zvýšení stavu mezipodnikových půjček poskytnutých dceřiným zahraničním podnikům o 7,9 mld. Kč. Významným faktorem byl také nárůst stavu poskytnutých krátkodobých obchodních úvěrů a záloh u podniků nespojených s přímou investicí o 16,3 mld. Kč a nárůstem stavu vkladů o 15,8 mld. Kč. Zahraniční aktiva ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 39,8 %.

Hodnota zahraničních cenných papírů v rukou tuzemských investorů (portfoliové investice) se zvýšila o 32,8 mld. Kč především v důsledku nákupů majetkových podílů a dluhopisů tuzemskými nebankovními investory. Jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice tvoří 14,5 procenta.

Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí (bez portfoliových investic a derivátů) v prvním čtvrtletí poklesl o 2,7 mld. Kč v důsledku poklesu dlouhodobých poskytnutých půjček a podíl aktiv sektoru vládních institucí na celkových aktivech tvoří 1,1 %. Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil v prvním čtvrtletí o 156,3 mld. Kč na 10496,8 mld. Kč ke konci března 2025. V meziročním srovnání jsou pasiva o 588,1 mld. Kč vyšší.

Stav závazků z přímých investic se v prvním čtvrtletí zvýšil o 136,5 mld. Kč a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 58,7 %. Zahraniční investoři navyšovali svoje podíly v tuzemských dceřiných společnostech a současně tuzemské společnosti čerpaly úvěry od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností.

Ve vývoji závazků z portfoliových investic vůči zahraničí byly určující prodeje tuzemských krátkodobých bankovních dluhových cenných papírů nerezidenty. Výsledný stav závazků se snížil o 125,4 mld. Kč a na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 15,5 procenta.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl v prvním čtvrtletí patrný růst  stavu zadluženosti u ostatních sektorů (29,5 mld. Kč), plynoucí především z mezičtvrtletního nárůstu stavu mezipodnikových půjček v rámci přímých zahraničních investic (33,1 mld. Kč). Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu činí 46,6 %.

U bankovního sektoru vč. ČNB v prvním čtvrtletí vzrostl zahraniční dluh o 6,7 mld. Kč a naproti tomu u sektoru vládních institucí v prvním čtvrtletí zahraniční dluh klesl o 4,4 mld. Kč. Podíl bankovního sektoru vč. ČNB na celkovém zahraničním dluhu činí 37,7 % a podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 15,7 %.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od dceřiných podniků (v souhrnu 55,6 % zahraničního dluhu).