Rozpočtová krize v Německu ohrožuje soudržnost koalice
Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu korun), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur. Pro letošní rok chce ministr financí Christian Lindner sporné finance vyřešit rozpočtovým dodatkem, rozpočet pro rok 2024 je zatím otevřený.
„Tato vláda má dost,“ uvedla opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) Friedricha Merze o potížích, které otřásají základy Scholzovy koalice. Nebývale kritická jsou také německá média. „Koalice odpovídá za největší rozpočtovou katastrofu, se kterou se kdy musela spolková vláda v historii Německa potýkat,“ napsal bulvární deník Bild, který je nejprodávanějším německým listem. „Pokud by byl kancléř šéfem nějaké firmy, musel by svůj post vyklidit,“ poznamenal magazín Focus.
Zpravodajská relace Tagesschau veřejnoprávní televize ARD si položila otázku, zda vláda vůbec najde cestu z rozpočtové krize, když si o jednotě může nechat jen zdát. Například agentura DPA napsala, že rozpočet pro nadcházející rok je nyní u ledu. Původně chtěl Spolkový sněm o rozpočtu na rok 2024 rozhodnout za týden v pátek, nyní je ale jasné, že se tak nestane. Vyloučeno dokonce není ani to, že Německo do nového roku vstoupí s rozpočtovým provizoriem.
Scholz nicméně očekává, že poslanci jednání o rozpočtu na rok 2024 brzy uzavřou, ačkoli možný termín s odkazem na respekt vůči Spolkovému sněmu nezmínil. „Mělo by to být rychle a brzy a může to být rychle a brzy,“ řekl ve středu večer na společné tiskové konferenci s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která se v Berlíně zúčastnila mezivládních konzultací.
Opoziční unie CDU/CSU mezitím na kancléře tlačí, aby vzhledem k rozpočtové a koaliční krizi vystoupil v parlamentu s vládním prohlášením. Lze očekávat, že takové zasedání by opozice využila k tvrdé kritice vlády.
Ranou finančním plánům německé vlády byl verdikt ústavního soudu, který před týdnem ve středu označil převod 60 miliard eur do klimatického fondu za protizákonný, tedy neplatný. Vláda proto nemůže tyto peníze používat, zároveň ale musí z jiných zdrojů nahradit to, co se už z této sumy zavázala vyplatit.
Zmíněných 60 miliard eur jsou peníze, které byly v podobě zmocnění k půjčkám vyčleněny v rozpočtu na rok 2021 pro boj s následky covidu-19. Německo je ale k původnímu účelu nevyužilo, proto se je vláda rozhodla převést do klimatického fondu, tedy na zcela jiné využití, než parlament schválil. Tím ale kabinet obešel takzvanou dluhovou brzdu, která brání přílišnému zadlužování země. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU postup zažalovala a ústavní soud jí dal za pravdu.
Otazník se nyní vznáší nad dalšími desítkami miliard eur ve stabilizačním fondu, ve kterém Německo v roce 2022 vyčlenilo na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev 200 miliard eur (4,9 bilionu korun). Tyto peníze vláda zamýšlela používat až do roku 2024. Už v říjnu 2022 ale Spolkový účetní dvůr označil financování za „problematické v mnoha ohledech“. Poznamenal, že kvůli zvláštnímu fondu se zvyšuje neprůhlednost řádných rozpočtových plánů a že předzásobení se půjčkami na příští roky porušuje zásadu ročních rozpočtů. Dvůr také poukázal na to, že přinejmenším z části je postup v rozporu s ústavou.
Magazín Focus k problémům s WSF napsal, že vládě tak může v nejhorším případě chybět až 105,1 miliardy eur (2,56 bilionu korun). Vedle už zablokovaných 60 miliard eur v klimatickém fondu to jsou ve WSF 31,2 mld. EUR (761 mld. Kč) z letošního roku a 13,9 mld. EUR (339 mld. Kč) z nadcházejícího roku.
Ministr financí Lindner oznámil, že sporné financování pro letošní rok napraví rozpočtovým dodatkem, který předloží v nadcházejícím týdnu. Dodatek bude znamenat, že Německo v letošním roce nedodrží rozpočtovou kázeň podle podmínek dluhové brzdy. Podle Lindnera je ale nezbytné pro rozpočet pro nadcházející rok „vyčistit stůl“.
Německá vláda stále vyhodnocuje dopady verdiktu ústavního soudu a rovněž prověřuje financování dalších zvláštních fondů. Média už dříve informovala, že mezi ministerstvy se rozhořel boj o peníze, protože Lindner zablokoval řadu rozpočtových položek. Členové vlády rovněž debatují o podobě dluhové brzdy, kterou Lindner z liberálních svobodných demokratů (FDP) požaduje dodržovat. Naopak Scholzovi sociální demokraté (SPD) a koaliční Zelení by mechanismus chtěli reformovat, aby umožňoval pružnější úpravu výdajů. Pro takovou změnu je ale potřeba změnit ústavu.
Ačkoli přesné dopady rozpočtové krize prozatím nejsou známé, ministr hospodářství Robert Habeck za Zelené nevyloučil ohrožení financování regulovaných cen elektřiny a plynu, což by pro odběratele znamenalo zdražení. Takové riziko nyní podle Lindnera napraví rozpočtový dodatek. Parlamentní tajemník Michael Kellner, který ve Spolkovém sněmu zastupuje Habecka, hovořil také o nejistých dotacích pro továrny na čipy v Magdeburku a Drážďanech. Magdeburk si pro svůj závod vybrala americká společnost Intel a v Drážďanech rozšiřuje výrobu německá společnost Infineon Technologies. Svou první továrnu na čipy v Evropě tam chystá tchajwanský výrobce TSMC.
