Průmyslové zakázky klesají pomaleji
Index nákupních manažerů (PMI), sestavovaný společností S&P Global, v lednu sice potvrdil hluboký pokles průmyslu, ale byl nejpomalejší za uplynulé tři měsíce. PMI vykázal zvýšení z prosincových 44,8 bodu na nejvyšší hodnotu od loňského října 46,6 bodu.
Data svědčila o silném útlumu provozních podmínek napříč českým zpracovatelským sektorem, který trvá již od června roku 2022. „Čeští výrobci stále čelili náročným podmínkám, výstup i nové zakázky vzhledem k utlumené poptávce dál klesaly. Tempo však v obou případech od konce roku 2024 zmírnilo,“ popsala hodnotu PMI společnost S&P Global.
Firmy sice nadále zmiňovaly, že náročné podmínky poptávky a nižší příjem nových zakázek vedly k redukci výroby, ale ta byla nejpomalejší za tři měsíce. Výrobci zároveň na začátku roku pozorovali zmírnění poklesu nových zakázek. Jeho tempo bylo nejslabší od loňského října, poptávka však podle zpráv byla stále chabá, a to zejména od zákazníků na evropských trzích. Nové exportní zakázky navíc v lednu klesly rychleji. Na zahraniční poptávku podle účastníků průzkumu stále doléhá těžká situace na klíčových exportních trzích včetně Německa.
„Problémy se nadále týkaly hlavních odvětví a exportních trhů, přičemž podle zpráv z průzkumu zájem klesl v tuzemském stavebnictví a strojírenství zároveň s poptávkou v Německu,“ komentovala lednový PMI Siân Jonesová, vedoucí ekonomka u S&P Global Market Intelligence.
Ceny vstupů během ledna vzrostly dvanáctý měsíc v řadě. Tempo inflace zrychlilo z prosincového minima, ale bylo mnohem pomalejší než průměr průzkumu. Za větší cenovou zátěží byly podle zpráv vyšší ceny dodavatelů a materiálů, zejména výrobků ze dřeva a kovu a potravin.
„Povzbudivé bylo, že ačkoli ceny vstupů stouply rychleji, jejich inflace byla historicky nízko. To firmám, kde zákazníci tlačí na slevy, pomohlo ve vyjednávání prodejních cen,“ říká Jonesová. „Záblesky optimismu se objevily také ve výsledcích obchodních očekávání: firmy byly ve svých výhledech na nadcházející rok pozitivnější. Znatelně zpomalilo i propouštění, a to do největší míry od loňského března. Se zvýšením důvěry ve výrobu v příštím roce i my aktuálně předpovídáme, že průmyslová výroba v průběhu roku 2025 vzroste o 1,8 procenta.”
Zpomalení tempa propouštění na nejnižší úroveň za uplynulý rok považuje za pozitivní zprávu také Dominik Rusinko, analytik ČSOB. „tempo propouštění zpomalilo na nejnižší úroveň od začátku roku 2024. „Z našeho pohledu však jde spíše o jednorázový výkyv vzhledem k přetrvávajícímu útlumu a nejistému výhledu,“ varuje. „Během víkendu se navíc naplnilo riziko obchodních válek. Trumpova cla se zatím vyhnula Evropě, podle doprovodných komentářů se však zdá, že jejich zavedení je jen otázka času. Pokud by šlo o plošná cla jako v případě Kanady, Mexika a Číny, hlavním ohroženým by bylo už tak oslabené Německo, jehož podíl na vývozech do USA činí 10 procent.“
Negativní dopad cel na českou ekonomiky by byl především nepřímý, a to skrze naše intenzivní zapojení do německých dodavatelských řetězců. „Z našeho pohledu přitom nejsou rizikem jen samotná vyšší americká cla na evropské dovozy, ale zprostředkovaně – a možná mnohem více – by Evropu bolela i vyšší cla vůči Číně. Ta by totiž – při svých produkčních nadkapacitách – mohla přesměrovat své vývozy na evropský trh a zesílit desinflační nebo dokonce deflační tlaky v Evropě. A levnými dovozy také zatopit celé řadě evropských konkurentů,“ říká Rusinko. „Vyhlídky tuzemského průmyslu se ve světle obchodních válek dále výrazně komplikují. Původně jsme počítali s oživením průmyslové poptávky ve druhé polovině letošního roku, i to je však nyní v ohrožení. Stejně tak jako náš odhad růstu české ekonomiky v letošním roce lehce nad 2 procenta.“
