Průmysl pokračuje v recesi, hlavně automobilový a strojírenský
Průmyslová produkce v listopadu meziročně reálně klesla o 2,7 %. Meziměsíčně byla nižší o 1,5 %. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 1,4 procenta, sdělíl Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.
„V listopadu průmyslová produkce opět klesla. Nejvíce k tomu přispěla výroba motorových vozidel, zejména výroba jejich dílů a dále navazující obor výroba pryžových a plastových výrobků, tedy například výroba pneumatik. Dále pokračoval dlouhodobý pokles výroby strojů a zařízení,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Kladným směrem nejvíce přispěla výroba ostatních nekovových minerálních výrobků nebo ostatní zpracovatelský průmysl, kde se projevily mimořádné zakázky a zvýšená předvánoční výroba.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v listopadu 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 1,4 %. Zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 3,1 %, převážil vliv zakázek ze zahraničí, meziročně nižších o 3,8 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 1,5 procenta. „K poklesu hodnoty nových průmyslových zakázek nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, tento výsledek byl však zčásti ovlivněn vyšší srovnávací základnou. O desetinu meziročně klesla hodnota nových zakázek ve výrobě strojů a zařízení,“ říká Iveta Danišová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Méně zakázek přibylo rovněž podnikům ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v listopadu 2024 meziročně snížil o 2 procenta.
„Předehrou k dnešní statistice průmyslu byla několik dní stará zpráva. Díky ní jsme se dozvěděli, že podmínky v tuzemském průmyslu se na konci minulého roku znovu zhoršily. Index nákupních manažerů poklesl v prosinci ze 46 bodů na 44,8 bodu. Pesimistická nálada (index ležící pod hranicí 50 bodů) trápila český průmysl nejen po celý minulý rok, ale táhne se už od poloviny roku 2022. Už z toho bylo zřejmé, že ani hlavní čísla z průmyslu nebudou povedená,“ říká Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „Zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 3,1 %, převážil vliv klesajících zakázek ze zahraničí, které meziročně klesly o 3,8 %. Ani to není překvapením. Včera jsme se dozvěděli, že objem zakázek v německém průmyslu v listopadu propadnul proti říjnu o 5,4 procenta. Takový propad z měsíce na měsíc je šokem. Ještě horší zprávou je, že výrazně se snížily především velké objednávky na vlaky, lodě a letadla. Ty se hned tak nerozběhnou. Je zřejmé, že drahá elektřina v Evropě (v porovnání s USA nebo Čínou) je stále nepřekonatelnější bariérou. Rozhodně tedy neplatí, že problémy s novými objednávkami má a bude mít jen český průmysl. Jde o celoevropský problém. Evropský průmysl bude potřebovat pořádný náraz na dno, aby mu politici přestali házet klacky pod nohy.“
V prostředí nižších evropských úrokových sazeb se časem stabilizuje zahraniční investiční poptávka a tu domácí v Česku může podpořit také rychlejší příliv peněz z evropských fondů, doufá Jan Bureš, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance. „To by se časem mělo odrazit na stabilizaci nejcykličtějších odvětví v čele se strojírenstvím. Rizika jsou však jednoznačně vychýlena směrem dolů. Nejistota spojená s restartem obchodních válek může investiční cyklus v Evropě brzdit a negativně také bude působit prohlubující se vývozní “deflace” z Číny (čínské vývozní ceny padají o více než 5 %). Celkově jsou proto čísla z průmyslu ve vazbě na slabé Německo pro ČNB největším proti-inflačním rizikem. Věříme, že budou nakonec jedním z hlavních argumentů, proč sazby půjdou v roce 2025 ještě dolů.,“ doufá Jan Bureš.
Podle Eurostatem zveřejněných údajů v říjnu 2024 meziročně klesla průmyslová produkce v EU27 o 0,8 %. Největší meziroční pokles zaznamenala Belgie (o 7,9 %) a Německo (o 4,9 %). Výkon českého průmyslu se snížil o 2,1 %. Nejvíce vzrostl irský průmysl (o 15,2 %) a dánský průmysl (o 8,6 %). Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce klesla výroba usní a souvisejících výrobků (o 8,4 %) a nejvyšší růst zaznamenal ostatní zpracovatelský průmysl (o 7,4 %).
