Trumpova cla zavánějí experimentem jak zelená regulace v EU

Zatím to vypadalo, že jediným centrem ekonomických experimentů jsou dnes Evropa a Argentina. Teď se ale i USA pustily na tenký led.
Se začátkem února nastupuje éra amerických cel na zboží z Číny, Kanady a Mexika, jimiž Donald Trump hrozil, ještě, než převzal prezidentských úřad.
Cla sama o sobě nejsou ničím, co by nepatřilo do arzenálu hospodářské politiky. A dokonce ani v době, která se už desetiletí projevuje spíše liberalizací zahraničního obchodu. Vždyť i ta evropská na čínské automobily jsou cly dodatečnými. Už před tím totiž existovala, jen nižší.
Jenže ta nynější jsou asi něčím jiným než snahou ochránit vnitřní trh, řekněme proti dumpingově-subvenčním praktikám. Spíš to vypadá jako projev moci. Snad pro potlesk? Snad pro něčí zisky? Pro lepší vyjednávací pozici o čemkoliv? Nebo jen tak?
Zatímco většinou se jejich zavedením či zvýšením chrání domácí výrobci, teď to vypadá, že by naopak mohlo leccos na trhu chybět. A že by mohly růst ceny. Už když Trump pohrozil jejich okamžitým použitím (nebo spíš zneužitím?) vůči Kolumbii, upozornil web CNN, že se z této země do USA dováží nemalé množství kávy. A že by tudíž mohla výrazně zdražit.
Z Mexika přichází do Spojených států nejen imigranti a možná drogy, ale také spousta zeleniny a ovoce. Co hůř, z Kanady se dováží poměrně velké množství energie. Trump okamžitě otočil kormidlo politiky k rozšíření už tak masivní těžby ropy a plynu, nicméně svým aktuálním krokem může energie v USA spíš zdražit. Na tom se shoduje většina ekonomů. I přesto, že u jejich dovozu slevil z cla na úrovni 25 % na 10 % (mluvíme o dovozu z Kanady).
ceny pro americké spotřebitele mohou vzrůst. I u energie
Obrovský hazard
„Je to obrovský hazard,“ řekla CNN Mary Lovelyová z Petersonova institutu pro mezinárodní politiku. Cena typického amerického automobilu, který během své výroby několikrát překročí severní hranici federace, by mohla podle webu stoupnout o tři tisíce dolarů.
Člověk ale ani nemusí číst server, který Trumpa nikdy nemiloval, aby si uvědomil, že to zavání situací, kterou bychom moderně mohli nazvat loss–loss (jako opak k win-win). Samozřejmě, že pro Kanadu a Mexiko by ztráta amerického trhu byla zničující. Ovšem spíš se dá čekat, že o ztráty půjde částečně, část cel se promítne do nižších zisků producentů a vývozců a část prostě do cen pro spotřebitele. Protože tak to zpravidla chodívá, pokud přijde na trh nová administrativní či finanční zátěž.
V důsledku pak může nastat ještě jeden sekundární efekt, kterého se hlavně investoři asi bojí jak pověstný čert ještě pověstnějšího kříže. Všichni totiž stále vzývají snižování úrokových sazeb ze strany americké centrální banky Fed. Kromě toho, že jde o určitou mantru všech trhů, teď je ještě důležité, že velká část prudce rostoucích technologických firem má obrovské závazky. Růst se musí financovat a část jde přes akcie, část dluhem. Proto nutně potřebuje levnější peníze.
Jenže pokud se obnoví v ekonomice inflační tlaky, a hlavně, pokud to nebude jednorázový skok, ale trend, začnou asi v centrále Fedu hodně zvažovat, jak dál. Jeho šéfa Jeroma Powella jmenoval do úřadu právě Donald Trump. Jenže pak se dostali do sporů, a to tak, že po vítězství Trumpa v podzimních prezidentských volbách dokonce Powell před novináři prohlásil, že nerezignuje ani pod nátlakem. Což vážně není běžné. Zatím trhy reagují na dění poklesem.
Fed by mohl přestat snižovat úrokové sazby
Kanada už ohlásila, že zavede odvetná cla na americké zboží ve stejné výši, tedy 25 procent. Mexiko další kroky zvažuje, Čína se chce obrátit na mezinárodní soudy či WTO. Evropa varovala, že pokud zavede cla i proti ní, bude se rovněž bránit odvetnými opatřeními. Což všechno dohromady by mimochodem mohlo omezit americký export a znegovat tak jeden ze sledovaných efektů – snížení amerického schodku obchodní bilance.
Dopad do cen pro americké spotřebitele by snad mohla omezit jedna věc, kterou si ale jinak moc nepřejeme. A tou je ekonomické ochlazení v celém světě, zvláště v Evropě a sektorově i v Číně. Podle CNBC by to mohlo omezit zdražování ropy.
Každopádně, jestli nemá jít jen o přechodné mocenské hrátky, svět se může začít atomizovat. Což může být pro nás dobře ve chvíli, kdy nás ohrožují levné dovozy z Asie. Ale na druhou stranu to může znamenat problém třeba pro energii. Vždyť velká část LNG se dováží právě z USA. Nehledě na to, že země OPEC vždy sledují situaci, a zvažují, jak ji využít.
Již před rokem prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová řekla, že by se Evropa měla na Donalda Trumpa připravit. A dokonce na jaře roku 2023, že svět se rozdělí do dvou velkých ekonomických bloků. Jednoho kolem USA, druhého kolem Číny. Což přispěje k nárůstu ekonomické nestability. Poměrně prozíravá slova, když uvážíme, že ECB jinak dělá všechno možné, aby udržela politický status quo za cenu znehodnocování kupní síly eura. Tady se asi paní prezidentka trefila.
Teď to ale vypadá, že USA budou samostatným blokem. Můžeme si vsadit, kdo všechno na tom prodělá.