Průmysl se propadl nejhlouběji od dubna 2022

Ilustrační foto: RaBe z Pixabay

Průmyslová produkce v září meziročně reálně klesla o 5 procent. Ve srovnání se srpnem byla nižší o 1,8 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 5,2 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.

„K pětiprocentnímu meziročnímu poklesu produkce nejvíce přispěla výroba elektřiny a plynu, výroba strojů a zařízení a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. S poklesem produkce se ale potýká průmysl ve všech odvětvích,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Výsledek v energetice ovlivnily plánované odstávky v elektrárnách a také mimořádně teplé počasí. Snížená poptávka ze stavebnictví nadále ovlivňovala produkci stavebních hmot nebo plastových výrobků pro stavebnictví. Meziročně se produkce zvýšila pouze ve farmaceutickém průmyslu, v nápojovém a oděvním průmyslu a velmi mírně v ostatním zpracovatelském průmyslu.

Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 1,5 %, tuzemské nové zakázky klesly o 12,2 procenta. „V září opět klesla hodnota nových průmyslových zakázek a podobně jako u produkce se pokles týkal většiny sledovaných odvětví. Nejvyšší pokles zaznamenala odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů, výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství a také výroba strojů a zařízení,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Nové zakázky přibyly pouze ve farmaceutickém a oděvním průmyslu, velmi mírný růst zaznamenala výroba motorových vozidel. Meziměsíčně se hodnota nových zakázek zvýšila o 3,4 procenta.

„Alfou a omegou je slabá zahraniční i domácí poptávka. Pokud Německo přešlapuje na místě a spotřebitelé se obávají o svou finanční situaci, a tak příliš neutrácejí, tato realita tvrdě dopadá na český průmysl,“ poznamenal Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v září 2023 meziročně snížil o 2,2 % a jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 7,2 procenta. 

„Slabá domácí i zahraniční poptávka po průmyslové produkci dělá vrásky na čele nejen manažerům firem, ale i České národní bance. Dlouhodobý pokles poptávky totiž tlumí pochopitelně i růst české ekonomiky. To je také jedním z důvodů, proč Česká národní banka zhoršila svůj výhled a v letošním roce očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,4 % a pro příští rok růst o 1,2 procenta,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. „Český průmysl dlouhodobě zachraňuje pouze sektor výroby automobilů, která v září rostla o 18 procent. Převážná část ostatních odvětví se však propadala. Automobilový průmysl ovšem nemusí být čestnou výjimkou stále. Německá ekonomika, s níž je česká svázaná pupeční šňůrou, má velké problémy, a to i se svou vlajkovou lodí, jíž je právě automobilová výroba. Například německá automobilka Volkswagen, která se potýká s vysokými náklady a výpadky ve výrobě, počátkem listopadu v rámci úsporného programu dočasně pozastavila nábor nových zaměstnanců v řadě německých závodů. O tom, jak závažné problémy má český průmysl a s ním i česká ekonomika, svědčí i pohled na srovnání prvních tří čtvrtletí letošního roku. V prvním čtvrtletí průmyslová produkce vzrostla o 1,2 %, ve druhém zpomalila na 1,1 % a ve třetím čtvrtletí se meziročně snížila o 3,3 %, v porovnání s předchozím čtvrtletím klesla o 2,1 procenta,“ upozorňuje Petr Kymlička. 

„Nové zakázky mají klesající tendenci a navíc předstihové indikátory z Česka i Německa českému průmyslu stále nevěští světlou budoucnost. Navíc v českém průmyslu končí doba, během které výroba aut těžila z nízké srovnávací základny z doby, kdy se kvůli chybějícím komponentům nedařilo dokončovat rozpracované automobily. Se zaseknutím růstu automobilek průmysl nakonec přijde o poslední stabilizační prvek,“ varuje Marketa Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance. „Ačkoliv burzovní ceny energie klesly, stále se kvůli zelenému tažení v Evropě nedokáží vrátit na úrovně z doby před rokem 2020. To dál zvyšuje náklady v průmyslu, hlavně v energeticky náročných odvětvích. Ty budou mít v příštích měsících nejsložitější pozici. Musíme tak zapomenout na to, že průmysl v součtu za celý letošní rok zaznamená pěkný plusový výsledek. V letošním roce očekáváme pokles průmyslu o 0,5 procenta.“

Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v srpnu 2023 v EU27 meziročně klesla o 4,4 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Irsko (o 27,3 %) a Slovinsko (o 12,3 %). Český průmysl klesl o 1,7 %, výkon německého průmyslu se snížil o 2,3 %. Naopak nejvíce vzrostl slovenský průmysl (o 4,7 %) a dánský průmysl (o 3,5 %).