V průmyslu klesají výroba i zakázky

Ilustrační foto: Paul Reynolds z Pixabay

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v říjnu dál zhoršily, Index nákupních manažerů (PMI) vykázal hodnotu 42 bodů, zatímco o měsíc dříve to bylo 41,7 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Index sestavovaný poradenskou společností S&P Global Market Intelligence tak signalizoval slabší, i když stále ostré zhoršení provozních podmínek v sektoru. Útlum patřil mezi nejprudší v tomto roce.

Česká výroba v říjnu opět signalizovala rapidní měsíční zhoršení zdraví sektoru. Útlum poháněly pokračující poklesy ve výrobě a nových zakázkách v důsledku odkládání a rušení objednávek vzhledem ke ztíženým podmínkám poptávky. To vedlo k dalším redukcím nákupu vstupů, skladových zásob a zaměstnanosti, přičemž tempo propouštění dosáhlo druhé nejvyšší hodnoty od června 2020. Obchodní důvěra zároveň oslabila.

Snížení indexu nebylo obecně ekonomy očekáváno. Nedávno zveřejněný konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu signalizoval zlepšení důvěry v tuzemskou ekonomiku, a nejsilněji právě v průmyslu. Aktuální předstihový ukazatel PMI ale optimismus v odvětví nepotvrdil.

„V prostředí českého zpracovatelského sektoru se toho během října mnoho nezměnilo, výstup, nové zakázky i zaměstnanost dál klesly. Pracovních ztrát přibývalo a zaměstnanost klesla druhým nejrychlejším tempem od začátku pandemie. Slabá poptávka na domácími zahraničním trhu spolu s nárůstem zpráv o rušení zakázek tížily očekávání a optimismus firem klesl na nejnižší hodnotu v roce 2023,“ komentovala pokles indexu Sian Jones, vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence.

Nižší finanční zátěž spojená s omezováním výdajů výrobců a snahou dodavatelů zajistit odbyt se podle ní odrazila v největším snížení prodejních cen od poloviny roku 2009, protože i výrobci bojovali o pozornost odběratelů. Nižší příjem nových zakázek firmy v říjnu vedl k omezování výdajů. Nenahrazovaly se dobrovolné odchody a zaměstnanost prudce klesla. Počet zaměstnaných klesl druhým nejvyšším tempem od června 2020.

„Příběh se stále nemění. Chybí dostatek nových zakázek, firmy proto žijí ze starších objednávek, jejichž zásoba se tenčí, a tak omezují zaměstnanost, tlačí dolů náklady a jedou na slevy,“ shrnul data analytik Banky Creditas Petr Dufek. Výrobní inflaci to podle něj samozřejmě stlačí dolů, avšak celkově se ekonomika alespoň v odvětví průmyslu zatím nikam neposunuje.

Aktuální data zapadají do mozaiky nevalné kondice tuzemského průmyslu, řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Ten se momentálně potýká primárně s uvadající poptávkou, a to jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Vzhledem k nadále omezené schopnosti a ochotě českých domácností utrácet a slabému výkonu partnerských ekonomik, primárně Německa, přitom nelze podle něj výrazné zlepšení očekávat ani v nejbližší době.

Z pohledu měnové politiky sice průzkum PMI asi nepatří mezi zásadní vstupy pro rozhodování bankovní rady České národní banky, přesto ale jeho výsledky již řadu měsíců náleží na seznam argumentů hovořících pro zahájení postupného snižování úrokových sazeb ČNB, dodal analytik Generali Investments Radomír Jáč.