Průmysl pokračuje v růstu, zpracovatelský ale klopýtá

Průmyslová výroba v květnu klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 1,6 procenta. V meziročním srovnání s ale udržela růstový trend, posílila o 2,2 % a hodnota nových zakázek se zvýšila o 5 procent. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
Růst průmyslové výroby sice pokračoval už čtvrtý měsíc v řadě, tempo ale zklamalo většinu analytiků. Ti očekávali meziroční zlepšení velmi blízko 3 procentům. „Rozdíl oproti odhadu ale není výrazný a celkový příběh o pokračujícím oživení českého průmyslu nehledě na dosavadní americká cla zatím platí,“ napsal ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance.
V dubnu průmyslová produkce meziročně rostla o 2 %, v dubnu o 1,4 procenta.
Meziměsíčně v květnu klesla produkce v těžbě a dobývání (-4,1 %), ve zpracovatelském průmyslu (-1,5 %) i v energetice (-1,6 %). Konkrétně ve zpracovatelském průmyslu se snížila produkce ve většině velkých odvětví: produkce motorových vozidel (-3,1 %), strojírenství (-5,9 %), produkce elektrických zařízení (-1,9 %) či výrobě počítačů a elektronických a optických přístrojů (-5 %). V květnu se dařilo výrobě ostatních dopravních prostředků (+23,2 %), kde je však meziměsíčně výrazná volatilita produkce. Celkovou statistiku výrazně pozvedla energetika, která meziměsíčně zvýšila svůj výkon o 10,9 procenta.
„Růst průmyslové produkce letos v květnu byl podobně jako v minulých měsících zčásti ovlivněn nízkou loňskou srovnávací základnou ve výrobě elektřiny. Růst podpořila i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde došlo k dokončení významných dlouhodobých zakázek nebo výroba elektrických zařízení,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Meziroční pokles produkce zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Produkce zpracovatelského průmyslu celkem byla meziročně vyšší o 1,5 procenta.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v květnu 2025 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 5 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 7,2 %, tuzemské nové zakázky zaznamenaly růst o 1 procento. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 3,9 procenta. „Za růstem hodnoty nových průmyslových zakázek v květnu stála zejména výroba motorových vozidel. Tento růst b yl zčásti ovlivněn i nižší srovnávací základnou. Dále se hodnota nových zakázek meziročně zvýšila v odvětvích výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo elektrických zařízení,“ říká Irena Stupňánková z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v květnu 2025 meziročně snížil o 2 procenta.
„Stále nikdo neví, jak skončí celní přestřelka mezi USA a Evropou. Už 9. července skončí termín stanovený americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro uzavření obchodních dohod s USA, jinak jim hrozí vysokými cly. Evropská unie s USA stále nedosáhly dohody. Hrozba vysokých cel dál trvá,“ upozorňuje Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „Dál platí, že v nejbližší době může výsledky průmyslu vylepšit to, že se řada firem ze starého kontinentu pokoušela předzásobit své americké odběratele ještě před tím, než by začala platit vysoká cla. Jenže o něco později by to zákonitě musel kompenzovat propad dodávek. Ve výsledku by to českému průmyslu ve druhé polovině tohoto roku nepřineslo nic pozitivního. Výrazně by totiž mohla narůst nejistota, což by vedlo mimo jiné k odkládání investic.“
Zatím se celkově zdá, že desetiprocentní plošná cla sama o sobě nestartují v Evropě tak výraznou vlnu nejistoty, aby docházelo k výraznějšímu odkládání investic. „Možná proto, že centrální banky v Evropě v čele s Evropskou centrální bankou dál snižují úrokové sazby (na rozdíl od amerického Fedu), energeticky náročná Evropa těží z levnější energie a ropy a část průmyslu již vyhlíží výraznou fiskální expanzi Německa plánovanou na příští rok. Uvidíme, zda relativní optimismus průmyslníkům vydrží o i po tomto týdnu, který bude pro vzájemný obchod mezi Evropou a Spojenými státy americkými patřit k těm klíčovým,“ doplňuje Jan Bureš.
Podle Eurostatem zveřejněných údajů v dubnu 2025 meziročně vzrostla průmyslová produkce v EU27 o 0,6 %. Nejvíce vzrostl průmysl v Irsku (o 18,4 %) a Finsku (o 10,2 %). Výkon českého průmyslu se zvýšil o 2 %. Průmyslová produkce v Německu klesla o 2,4 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Dánsko (o 11,6 %) a Bulharsko (o 10,5 %). Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce rostla výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 7,7 %), nejvyšší pokles zaznamenala výroba oděvů (o 6,7 %).



