Nezaměstnanost lidí starších 50 let se zvyšuje, je jich téměř 100 000

Nezaměstnanost lidí starších 50 let se zvyšuje. Ke konci srpna letošního roku registroval úřad práce 97 747 evidovaných ve věku nad 50 let. Podle analýzy projektu Neviditelní, která se uskutečnila na konci loňského roku, se nezaměstnanost ve věkové skupině nad 50 let tehdy týkala 77 400 lidí.

Řemeslníci jsou na tom ještě dobře. Horší je to pro úředníky nebo lidi ve výrobě. Fotka od Michal Jarmoluk z Pixabay

Nezaměstnanost v Česku v srpnu přitom klesla na 3,6 procenta z červencových 3,7 procenta. Uchazečů o práci v srpnu proti červenci ubylo o 4289 na 267 889.

Starší zaměstnanci, zejména ti se specifickou kvalifikací, kteří žijí v menších městech, mívají v případě krachu firmy problém uplatnit se jinde. „Na čísla nezaměstnanosti v celé ČR nemá krach továrny či přesun výroby vliv, ale v regionu, kde jde o významného zaměstnavatele, způsobí mikroregionální ekonomické problémy. Proto je velmi důležité brzké zachycení informací o končícím provozu, jednání se zaměstnanci, nabídka práce, rekvalifikace či stěhování za prací včas,“ uvedl Aleš Rod z Centra ekonomických analýz CETA.

Nezaměstnanost ve vyšším věku s sebou přináší vedle ušlého zisku i ztrátu dovedností. Spolu s náklady na hledání nové práce vyjde člověka jeho nezaměstnanost v průměru na 210 900 korun ročně. Ani náklady ze strany státu nejsou nízké. Na jednoho nedobrovolně nezaměstnaného v dané skupině dosahují skoro půl milionu korun ročně.

Úřad práce ČR nabízí této skupině uchazečů o zaměstnání celou škálu možností, ať už jde o rekvalifikace, poradenství nebo třeba příspěvek na zahájení podnikání. Podporuje i zaměstnavatele, kteří takového člověka přijmou. Mimo jiné formou příspěvku na zřízení společensky účelných pracovních míst. Nyní navíc běží v celé republice několik regionálních projektů zaměřených na tuto skupinu, upozornil generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon.

Ztráta zaměstnání a neúspěch při hledání nové práce s sebou přináší pocity strachu, nejistoty, frustrace, nízké sebedůvěry a selhání. „Vyrovnat se se ztrátou práce je vždy těžké. Je to náročný proces, který útočí na naše sebehodnocení, pocit štěstí i na naši identitu. Ztráta práce je jedna z největších životních stresových situací. Spojí-li se s opakovaným neúspěchem při hledání nového místa, dostane se člověk do psychicky velmi náročné situace,“ popsala situaci psycholožka Kateřina Brikciová.

Na projektu Neviditelní spolupracují Spotřebitelské fórum, CETA a poskytovatel nebankovních úvěrů Provident Financial. Centrum CETA prozkoumalo dostupné ekonomické a sociologické studie. Podle výsledků stanovilo 13 ohrožených skupin „neviditelných“. Společnost Ipsos pak vedla rozhovory s lidmi z každé skupiny. Výsledkem jsou doporučení pro osoby ve složitější situaci, firmy a stát.

Mezi „neviditelné“ podle autorů patří studenti z chudých rodin, samoživitelky, mladé rodiny s dětmi, pracovníci v šedé ekonomice, nedobrovolně nezaměstnaní nad 50 let, postižení, chudé domácnosti, veteráni, farmáři, pracovníci neziskových organizací, senioři, menšiny a malí podnikatelé.