MPO předkládá aktualizovanou státní energetickou koncepci
Návrh aktualizované Státní energetické koncepce (SEK) včera do připomínkového řízení poslalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Je to první aktualizace energetické koncepce od roku 2015. „Hlavní výzvou je to, aby česká energetika prošla procesem dekarbonizace při zachování energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti. V krátkodobém horizontu to znamená především zajistit bezpečný a sociálně přijatelný odchod od uhlí,“ napsalo MPO ve své zprávě.
Podle MPO účelem koncepce je modelovat vývoj energetického mixu, který zajistí naplňování cílů koncepce, a definovat nástroje, pomocí kterých se uvedených změn podaří dosáhnout. „Jedná se o zásadní dokument pro subjekty působící v české energetice, protože ukazuje jasnou vizi státu v oblasti energetiky, výhled jednotlivých opatření a schémat podpor, čímž vytváří podmínky pro investice do těchto zdrojů,“ píše MPO.
Cílem a prioritou státu je, aby zajistil dostatek energií za dostupné ceny pro občany a firmy s ohledem na plnění klimatických cílů. Hlavní výzvou pro evropskou energetiku je v tomto směru její dekarbonizace, což platí i pro tu českou. Dekarbonizace energetiky při zachování konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti je tedy hlavní výzvou i pro tuto energetickou koncepci.
Aktualizovanou SEK ministerstvo připravovalo a konzultovalo v rámci Komise a Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu. Příprava tak proběhla ve spolupráci s relevantními resorty v čele s Ministerstvem životního prostředí, s partnery z řad oborových svazů a asociací, s neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. SEK navázal plynule na zpracování Národního klimaticko-energetického plánu. Klíčovými podklady byly studie projektu SEEPIA a samozřejmě i hodnocení zdrojové přiměřenosti od ČEPS.
Součástí přípravy SEK bylo i vypořádání připomínek Evropské komise k Vnitrostátnímu klimaticko-energetickému plánu. „Ty jsme obdrželi v druhé půlce prosince a v průběhu ledna jsme je vyhodnocovali. Proto se celý proces mírně zpozdil,“ zdůvodňuje MPO.
Česká republika se zaměří na výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Cílem je příspěvek k dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050. Plány naznačují, že v roce 2030 by ČR mohla dokonce snížit emise o 62-63 % oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě. SEK předpokládá výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla. Spotřeba uhlí se má po roce 2033 omezit pouze na neenergetické využití. Obnovitelné zdroje energie mají dosáhnout dosáhnout podílu 36 % až 44 % na primární spotřebě energie do roku 2050. Podíl jaderné energetiky na spotřebě primárních zdrojů má stoupnout z dnešních zhruba 18 % na 32 až 42 procenta do roku 2050. V dlouhodobém horizontu se plánuje postupná náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem. SEK rovněž počítá se zvyšováním energetické efektivity a větší elektrifikací spotřeby energie napříč sektory hospodářství.
Koncepce navrhuje dva nástroje, které mají zajistit bezpečný odchod od uhlí, jejichž termíny plnění jsou stanovy na polovinu roku 2025 a na konec roku 2025. Příprava scénářů odchodu probíhá ve spolupráci s ČEPS kontinuálně.
Mělo by jít o legislativní ukotvení termínu konce uhlí a dále o přípravu nástrojů veřejné podpory, jejichž potřeba a případná podoba budou předmětem dalších analytických i legislativních prací.
Z hlediska energetického mixu musí v první řadě dojít k výraznému rozvoji a integraci obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, větrná a vodní energie, které pomohou snížit závislost na uhlí. „V krátkodobém horizontu bude hrát větší roli zemní plyn jako tranzitní palivo, které může pomoci při přechodu od uhlí k udržitelnějším zdrojům energie, zvláště ve výrobě elektřiny a tepla,“ píše MPO v návrhu aktualizace SEK.
Návrh aktualizace SEK přichází ve chvíli, kdy se v Evropské komisi a parlamentu připravuje zásadní změna v cílech dekarbonizace. Emise uhlíku se podle nejnovějšího návrhu mají do roku 2040 snížit o 90 procent.
