Izrael chce Pásmo Gazy nechat bez vody. Řada organizací už se bouří
I přes brutalitu Hamásu se některým lidskoprávním organizacím začíná zajídat, že Izrael může vyvolat v Pásmu Gazy skutečnou katastrofu. V oblasti dochází jídlo, chybí elektřina a problémem začíná být i voda, upozorňuje například web televizní stanice CNN.
Už v pondělí ministr energetiky Israel Katz oznámil, že nařídil úřadům, aby odřízly vodu do pásma Gazy. „Nařídil jsem, aby byly okamžitě přerušeny dodávky vody z Izraele do Gazy,“ řekl v prohlášení citovaném webem The Times of Israel. Dnes tentýž web upřesnil, že voda nebude spuštěna, dokud se nevrátí rukojmí.
„Humanitární pomoc Gaze? Dokud se izraelští unesení nevrátí domů, nezapne se žádný elektrický spínač, neotevře se žádné vodní čerpadlo a nevjede žádný nákladní vůz s palivem,“ napsal ministr Katz na platformě X. „A nikdo nám nemůže kázat morálku,“ dodal. The Times of Israel dodal odhadl, že unesených bude kolem 150.
voda nebude spuštěna, dokud se nevrátí rukojmí
Tato forma reakce trochu připomíná středověk, kdy se útočníci snažili napadeným otrávit studny a nejednou se jim to povedlo. Odstřižení od vody je pro jakékoliv město či vesnici horší než od elektřiny. Samozřejmě jde o to, co budou lidé pít. Ale zároveň hrozí i velmi rychlý rozvoj epidemie kvůli nedostatečné hygieně a zastavení řady továren, včetně producentů základních potravin.
Hladovění jako válečná zbraň
Proto se i přes brutalitu Hamásu řadě organizací tento způsob reakce hrubě nelíbí. Například Human Rights Watch kritizovala nařízení ministra obrany Yoava Gallanta k úplnému obléhání Gazy včetně odstřižení od zdrojů jako odporné. Přidala, že jde o formu „kolektivního trestu“ a „válečného zločinu“. Regionální ředitel organizace Omar Shakir pro CNN obvinil Izrael z používání hladovění jako „válečné zbraně“.
Web této americké zpravodajské stanice rovněž odkázal na slova generálního tajemníka Organizace spojených národů Antonia Guterrese. Ten v pondělí varoval, že humanitární situace v Gaze byla již před vypuknutím konfliktu „extrémně zoufalá“ a „teď se bude jen exponenciálně zhoršovat“.
Voda je problémem trvale
Významná mezinárodní charitativní organizace OXFAM už dlouhodobě upozorňuje, že právě s vodou jsou v Gaze problémy trvale. Respektive hlavně od porušení infrastruktury při bojích v roce 2014. Především kvůli znečištění, které vede mimo jiné k velkému výskytu onemocnění ledvin. Podle ní byla v roce 2017 pitná jen čtyři procenta sladké vody. Řada domů navíc není napojená na kanalizaci, vodu vylévá do jímek, které pak obyvatelé ručně vyprazdňují. Děti, žijící v takových domech, trpí často průjmy a kožními onemocněními.
Cynicky by se dalo říct, že se tudíž v této oblasti odstřižením od izraelských zdrojů nic nemění. Samozřejmě ale lze předpokládat, že část domů, a hlavně firem, na veřejné vodovody s dálkovými zdroji napojena je. Pokud nebude elektřina, nemohou navíc fungovat ani vodárny napojené na zdroje místní. Záložní generátory navíc nebudou mít kvůli blokádě ani palivo.
lidé nemají kam utéct
Jak připomíná web Reuters, kvůli bombardování ani lidé nemají kam utéct. Hustota zalidnění Gazy je navíc na místní poměry vysoká, jedna z nejvyšších v regionu. O situaci diskutovali představitelé nedávných nepřátel – Írán a Saúdská Arábie. Ty spolu navázaly diplomatické vztahy po letech až letos a ve středu si telefonovali prezident Ebrahim Raisi a korunní princ Mohammed bin Salmán. Útoky proti civilním obyvatelům Gazy samozřejmě odsoudily (o civilistech na straně Izraele asi řeč nebyla, nebo o tom aspoň média neinformují).
Jak jsme již dříve napsali, jedna z velkých obav spočívá v tom, aby se Írán, který má na eskalaci napětí (víc v článku pod odkazem) maximální zájem, do války přímo nevložil. Experti s tím ale nepočítají. „Írán se do toho určitě nezapojí,“ řekl Světu hospodářství Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. Podobně to vidí představitelé USA. Nicméně i tak hrozí na místě katastrofa.
Komentář SH: Ať se to komu chce líbí, nebo ne, Izrael je okupant, ale zároveň proto, že na něj okolní země a Palestinci v minulosti zaútočili. Je otázka, zda se jim lze divit, když podle historiků britští správci v meziválečném období zabírali majetek Palestincům, aby ho mohli předat příchozím Židům.
Ani jedna ze stran se nechová po desetiletí zrovna podle Ženevských konvencí. Co převedl nyní Hamás, ale překročilo řadu dalších hranic. Izraelský premiér Netanjahu není zrovna zlatoústý vzor důvěryhodnosti, když mluví o uřezaných hlavách izraelských mužů a znásilněných izraelských ženách. Ovšem i vzhledem k dosud zveřejněným záběrům, daleko od pravdy asi nebude.
Situace je výsledkem dlouhotrvající nenávisti na obou stranách. Jak zdůraznil tento týden pro BBC vedoucí palestinské mise ve Spojeném království Husam Zomlot, Hamás není Palestina. I proto by se západ, zatím Izrael bezmezně podporující, mohl začít otáčet, pokud to bude na zdejší voliče moc. Zároveň se ale Zomlot od útoku na Izrael nechtěl jasně distancovat. Na otázku, zda podporuje útok Hamásu odpověděl, že to není správná otázka. Podle něj je řešením jen naplnění dřívějších dohod o dvou státech a dodržování mezinárodního práva. Jenže právě to Palestinci nechtějí. Navíc se zdá, že na to už je pozdě, nebo naopak brzy. A katastrofa se blíží.
