Několik otázek
Hamás rozpoutal válku proti Izraeli. Už dávno, vede ji už mnoho let. V sobotu ji jen zintenzívnil. Počíná si brutálně, unáší, terorizuje a ubližuje civilnímu obyvatelstvu na území, na která jeho ozbrojenci vstupují. Je to hanebné a hodné odsouzení. Tak se také vyjádřila většina českých vrcholných politiků. Až na prezidenta Petra Pavla. Říká sice, že tato agrese vyvolá „tvrdou a oprávněnou reakci Izraele“, zároveň však říká: „Cesta k urovnání jakéhokoliv problému nevede přes agresivní ozbrojené akce, ale je třeba ji hledat u jednacího stolu a s velkou dávkou dobré vůle“.
To říká supergenerál v.v., že je třeba si sednout k jednacímu stolu s mezinárodně certifikovanou teroristickou organizací? Takových jednacích stolů už bylo nepočítaně, počínaje Organizací pro osvobození Palestiny (OOP; nikdy neřekla, od čeho a jak se chce osvobodit) Jásira Arafata, teroristy vyznamenaného Nobelovou cenou. Diskuse vždy skončily tak, že není o čem jednat. Palestinci (říkejme jim tak, pro zestručnění článku) nevedou národně-osvobozenecký boj. Vedou náboženskou a genocidní válku. Cílem Hamásu je likvidace Izraele jako státu a vyhlazení Židů. S tím už máme v Evropě své zkušenosti a mohli bychom chápat, že jednáním se to řešit nedá. Velkou dávku dobré vůle Hamás právě předvádí.
Ano, šlo by o jednání s Hamásem. Protože Palestina jako stát neexistuje a Palestinci nejsou národ. Jsou to Arabové, jež v Izraeli samotném tvoří pětinu obyvatelstva. Nikdo je tam nediskriminuje, neutiskuje, neubližuje jim. Zato se ti ostatní, kteří jsou „vně“, odměňují neutuchajícím terorismem.
Jako krutá satira vyznívá prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Prohlásil: „Trvalý mír na Blízkém východě bude možný jen tehdy, když se najde konečné řešení palestinsko-izraelského problému. Vznik nezávislého a geograficky sjednoceného palestinského státu s Jeruzalémem jako jeho hlavním městem je nutnost, kterou už nelze dál odkládat. Jinak to povede k vyostření napětí a dalšímu krveprolití.“ Tak především, vznik palestinského státu krveprolití nezastaví, ale posílí. A Jeruzalém je hlavním městem Izraele. Požadavek Erdogana je totéž, jako kdyby měl Ankaru odevzdat Kurdům. Tudy cesta k diplomatickému řešení konfliktu nevede.
Dočítáme se v novinách, že za jediný den Hamás vyslal na Izrael 3000 raket. Na záběrech z napadených území jsou vidět agresoři v uniformách, s neprůstřelnými vestami a vyzbrojení nejmodernějšími ručními zbraněmi. Kdo jim je dodal a čím je Hamás zaplatil? Určitě ne vývozem investičních celků. Existují náznaky, že za tím stojí Írán a Saúdská Arábie. Je tak těžké v dnešní době vysledovat tyto hmotné a peněžní transfery a zatnout jim tipec?
Invaze v takovém rozsahu, jak ji Hamás v sobotu provedl, musela být dlouho a důkladně připravována. Nic o tom nevěděl izraelský Mosad, ani americká CIA? Nebo věděli a v politické kaši, která teď v Izraeli vládne, se jejich zprávy nějak ztratily? Nebo se Izrael bál preventivního zásahu, aby zase nedostal po čuni od OSN a Evropské komise za to, že vraždí nevinné, mírumilovné palestinské obyvatelstvo? Dnes ráno Marian Kechlibar v Neviditelném psu naznačil, že je to možné. Že získat spolehlivé informační zdroje v pásmu Gazy je téměř nemožné, protože je to příliš riskantní pro ty zdroje. „Bez lidských zdrojů jste odkázáni jen na tvrdá, leč bezkontextová data typu finančních toků a zabaveného kontrabandu, ze kterých se plány a úmysly lidí čtou velice těžko. Taková data jsou užitečná zpětně, při objasňování, co se stalo a jak. Ale určit z nich, co se teprve stane, to je úplně jiná káva,“ píše Kechlibar. AŤ tak či onak, tuto otázku si musejí Izraelci vyřešit sami.
Zdali není akce Hamásu součástí války na Ukrajině? Aby se přesunula mezinárodní pozornost a vojenská podpora na Izrael a oslabila ta na Ukrajinu? Ruský prezident Vladimír Putin se dnes snaží najít spojence všude a s každým. Hamásu musí být jasné, že Izrael nepřemůže. Smysl jeho útoku je zastřený. Diskutována je ještě varianta znemožnit nebo alespoň oddálit uzavření dohody mezi Izraelem a Saúdskou Arábií o navázání standardních diplomatických a obchodních vztahů.
Proč nás má nějaká izraelská válka zajímat? Jednak proto, že Izrael považujeme za spřátelenou zemi. A také proto, že imigranty z arabských zemí Evropa přijímá s tím, že prchají před muslimskými diktátorskými režimy. Nyní ale útok Hamásu oslavují? Před čím tedy vlastně prchli? Není to v Evropě (Kanadě, USA) trestné, podporovat hnutí směřující k diskriminaci, vyhlazení, atd… některé skupiny obyvatel?
Brazílie, nyní předseda Rady bezpečnosti OSN, na neděli svolala mimořádné zasedání o Izraeli. Ještě se uvidí, k čemu OSN dospěje. Zda vůbec dospěje. Neustále mele cosi o „okupovaných palestinských územích“. Vůdce islamistického hnutí Hamás v sobotu ráno potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. „Stát Izrael bude jednat jakýmkoli způsobem nezbytným k ochraně svých občanů a suverenity před pokračujícími teroristickými útoky pocházejícími z pásma Gazy a prováděnými Hamásem a dalšími teroristickými organizacemi,“ napsal izraelský velvyslanec Gilad Erdan Radě bezpečnosti OSN v dopise.
Palestinská samospráva proti tomu požádala o svolání Ligy arabských států. Žádost o svolání schůzky přichází v souvislosti s „brutální a pokračující izraelskou agresí proti palestinskému lidu, včetně eskalace útoku tisíců osadníků na mešitu Al-Aksá,“ citovala agentura WAFA palestinského velvyslance při Lize arabských států. Ta má v současné době 22 členů, a to včetně Palestinské samosprávy, píše ČTK. Tyto státy jsou zároveň členy OSN. Že by tedy opět agresor byl obětí? Takto to v civilizovaném západní světě chodí už léta.
Řešení války nemusejí být složitá. Je možné na arabské státy (Palestina neexistuje) uvalit podobná embarga, jako na Rusko. Do té doby, než jeden každý arabský stát prokáže, že s útokem na Izrael nemá nic společného. Presumpce viny? Nikoliv, jen vylučovací metoda, protože jinak to nejde. Embargo na imigraci do Evropy ze všech arabských států. Zastavení všech finančních podpor pro pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu. Německo už oznámilo, že „dočasně“ zastavuje podporu Palestincům, která za poslední dva roky dosahovala 360 milionů eur (8,82 miliard korun).
Likvidace Hamásu, ano, i vojensky, to si rozhodl Hamás sám. A pak by se snad mohlo začít jednat u stolu s velkou dávkou dobré vůle.
