Írán má dost obohaceného uranu na tři jaderné bomby, píše Washington Post

Írán je třetím největším producentem plynu na světě. Na snímu rafinerie plynu ve městě Assaluyeh . Foto: Abdolhassan Fazeli na Unsplash

Šest let poté, co Trumpova administrativa odstoupila od jaderné dohody, Teherán rychle hromadí obohacený uran, napsal deník Washington Post. Možnost vyrobit jadernou bombu z jeho strany je prý velmi blízko.

V továrních komorách, které přestaly vyrábět obohacený uran na základě jaderné dohody z roku 2015, jej nyní podle webu nově instalovaná zařízení produkující stále vyšší rychlostí. Ještě znepokojivější podle něj je, že zařízení známé jako Fordow zvyšovalo v době poslední návštěvy inspektorů výrobu uranu vysoce obohaceného. „Íránští představitelé odpovědní za elektrárnu mezitím začali otevřeně mluvit o dosažení ‚odstrašení‚‘ a naznačili, že Teherán má nyní vše, co potřebuje k výrobě bomby, pokud se tak rozhodne,“ uvedl Washington Post.

Podle něj má nyní země zásoby vysoce obohaceného uranu, který by mohl být přeměněn na palivo vhodné pro nejméně tři bomby v časovém rámci od několika dnů do několika týdnů.

Bomby by šlo vyrobit v rámci dnů až týdnů

Protože v důsledku rozhodnutí Trumpovi administrativy padla tzv. jaderná dohoda s Íránem, má nyní Mezinárodní agentura pro atomovou energii velmi omezené možnosti kontrolovat, co se vlastně v zemi, která opět zvedá emoce, děje.

Írán přitom nyní hýbe mezinárodním děním. Poté, co někdo zaútočil na jeho ambasádu v Sýrii – přičemž se má za to, že šlo o Izrael (který to ale nepotvrdil) – oznámil odvetu. O víkendu skutečně vyslal na židovský stát na 300 střel a dronů, z nichž ale údajně až 99 % zachytila protivzdušná obrana. Izrael, který v poslední době ztrácel mezinárodní podporu, pomohly ochránit také USA, Velká Británie a Jordánsko.

Ze všech stran přicházejí nyní uklidnění, že země skutečně na větší akci nemá a měla by se spokojit s tím, že udělala dostatečné gesto. I přímo z Teheránu zní, že tímto „zpackaným“ útokem to skončilo. Jenže na druhé straně je extrémně militantní vláda Benjamina Netanjahua, z jejíchž útrob zase zaznívá, že si to s útočníkem znova vyřídí.

V té samé době jí přitom doma rostou protesty proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Zdá se, že právě on je důvodem, proč USA začaly dávat od Izraele ruce pryč. V této chvílil jej ale podpořily.

Experti na daný region tvrdí, že Írán nemá dost silnou armádu a dostatek prostředků na rozsáhlejší invazi. Úvahy o jeho zapojení do konfliktu přesto zvedly ceny ropy a hrozí dopadem hlavně do cen plynu. Už když se na začátku války v Gaze uvažovalo, zda se Írán do bojů nějak nezapojí, skloňoval se především fakt, že jde o třetího největšího producenta plynu na světě. A kdyby západ musel pod tlakem toho, jak zareagoval na ruskou invazi na Ukrajinu, přijmout proti Íránu sankce, mohlo by to být pro evropskou energetiku, ale třeba i výrobu hnojiv hodně zlé.

Kéž by měl pravdu nejmenovaný izraelský důstojník, podle něhož to teď vezmou do rukou USA a situaci uklidní. Přece jen dráždit někoho, kdo má možná potenciál na jadernou zbraň, nebo ji dokocne už disponuje…