Írán má dost obohaceného uranu na tři jaderné bomby, píše Washington Post
Šest let poté, co Trumpova administrativa odstoupila od jaderné dohody, Teherán rychle hromadí obohacený uran, napsal deník Washington Post. Možnost vyrobit jadernou bombu z jeho strany je prý velmi blízko.
V továrních komorách, které přestaly vyrábět obohacený uran na základě jaderné dohody z roku 2015, jej nyní podle webu nově instalovaná zařízení produkující stále vyšší rychlostí. Ještě znepokojivější podle něj je, že zařízení známé jako Fordow zvyšovalo v době poslední návštěvy inspektorů výrobu uranu vysoce obohaceného. „Íránští představitelé odpovědní za elektrárnu mezitím začali otevřeně mluvit o dosažení ‚odstrašení‚‘ a naznačili, že Teherán má nyní vše, co potřebuje k výrobě bomby, pokud se tak rozhodne,“ uvedl Washington Post.
Podle něj má nyní země zásoby vysoce obohaceného uranu, který by mohl být přeměněn na palivo vhodné pro nejméně tři bomby v časovém rámci od několika dnů do několika týdnů.
Bomby by šlo vyrobit v rámci dnů až týdnů
Protože v důsledku rozhodnutí Trumpovi administrativy padla tzv. jaderná dohoda s Íránem, má nyní Mezinárodní agentura pro atomovou energii velmi omezené možnosti kontrolovat, co se vlastně v zemi, která opět zvedá emoce, děje.
Írán přitom nyní hýbe mezinárodním děním. Poté, co někdo zaútočil na jeho ambasádu v Sýrii – přičemž se má za to, že šlo o Izrael (který to ale nepotvrdil) – oznámil odvetu. O víkendu skutečně vyslal na židovský stát na 300 střel a dronů, z nichž ale údajně až 99 % zachytila protivzdušná obrana. Izrael, který v poslední době ztrácel mezinárodní podporu, pomohly ochránit také USA, Velká Británie a Jordánsko.
Ze všech stran přicházejí nyní uklidnění, že země skutečně na větší akci nemá a měla by se spokojit s tím, že udělala dostatečné gesto. I přímo z Teheránu zní, že tímto „zpackaným“ útokem to skončilo. Jenže na druhé straně je extrémně militantní vláda Benjamina Netanjahua, z jejíchž útrob zase zaznívá, že si to s útočníkem znova vyřídí.
V té samé době jí přitom doma rostou protesty proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Zdá se, že právě on je důvodem, proč USA začaly dávat od Izraele ruce pryč. V této chvílil jej ale podpořily.
Experti na daný region tvrdí, že Írán nemá dost silnou armádu a dostatek prostředků na rozsáhlejší invazi. Úvahy o jeho zapojení do konfliktu přesto zvedly ceny ropy a hrozí dopadem hlavně do cen plynu. Už když se na začátku války v Gaze uvažovalo, zda se Írán do bojů nějak nezapojí, skloňoval se především fakt, že jde o třetího největšího producenta plynu na světě. A kdyby západ musel pod tlakem toho, jak zareagoval na ruskou invazi na Ukrajinu, přijmout proti Íránu sankce, mohlo by to být pro evropskou energetiku, ale třeba i výrobu hnojiv hodně zlé.
Kéž by měl pravdu nejmenovaný izraelský důstojník, podle něhož to teď vezmou do rukou USA a situaci uklidní. Přece jen dráždit někoho, kdo má možná potenciál na jadernou zbraň, nebo ji dokocne už disponuje…
