Firmy ztratily schopnost přicházet s inovacemi
Firmy po celém světě ztratily svoji schopnost přicházet se skutečnými inovacemi, které podporují jejich růst. Přestože se počet firemních inovací zvyšuje, jde často o takzvané zombie inovace. Ty vznikají jen kvůli tomu, aby byl splněný plán, ale nepřináší firmám žádné výrazné benefity. Vyplývá to z výsledků 18. ročníku studie o nejvíce inovativních firmách světa, kterou vydala poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG).
Důvodem tohoto stavu je podle studie především to, že firmy se od roku 2020 musely soustředit na řešení mnoha akutních problémů a zapomněly přitom na definování své dlouhodobé obchodní strategie a dlouhodobých cílů. Nevědí tak, kterým směrem se mají v inovacích vydat, a proto se soustředí především na krátkodobé projekty s omezeným dopadem na jejich budoucí výkonnost.
Studie každoročně zjišťuje, kolik procent firem řadí inovace mezi své tři hlavní priority a od roku 2022 pomocí speciální metodiky také to, jak jsou firmy na inovace připravené. Letos inovace řadí mezi hlavní priority 83 procenta firem, což je nejvíce v historii zkoumání. Pouhá tři procenta firem jsou ale připravená tyto inovace efektivně proměnit v hmatatelný užitek, vyplývá ze studie. Ještě v roce 2022 přitom šlo o pětinu firem.
„Aby společnosti mohly přicházet s novými nápady, které naruší zaběhnuté pořádky nebo náš pohled na určitou část trhu, potřebují nejprve jasnou vizi a obchodní strategii. Inovace by měly podporovat tuto vizi a směřovat k tomu, jak pomůžou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu naplnit hlavní cíle firmy. Bez jasného cíle není ani jasného výsledku a firmy nevědí, jak mají nové nápady využít ve svém byznysu, nebo zjistí, že jejich zavádění přináší jen omezené výsledky,“ uvedl partner BCG Jiří Švejcar.
To vyplývá i z průzkumu BCG, podle kterého firmy označují jako hlavní výzvu pro své inovace právě nejasnou nebo moc širokou firemní strategii. Více než polovina firem uvedla, že jde v této oblasti pro ně jde o jednu ze tří největších překážek. Následovaly vysoké náklady na kapitál a nedostatek talentů. Pouze každá osmá firma uvedla, že má propojené obchodní a inovační strategie tak, že to přináší skutečný dopad. Přesto se pouze třetina firem plánuje věnovat obnově své inovační strategie, ukázala studie.
To, k jakým úspěchům vede jasná vize a strategie a na ně navázané inovační úsilí, lze podle ní ukázat například na společnosti Nvidia, která je pro rok 2024 nejvíce inovativní firmou roku. Firma, která je dnes nejhodnotnější společností na světě, v roce 2012 přesunula své hlavní inovační úsilí od sektoru počítačových her na oblast čipů pro umělou inteligenci. Podobný příběh nabízí také příběh společností Novo Nordisk a Lilly, které už v 90. letech začaly zkoumat možnosti využití nových léků proti cukrovce k léčbě obezity, připomněla BCG.
Komentář SH:
Pak je tu ještě dlouhá řada firem, které své inovace zaměřily na náhradu stabilní, spolehlivé a relativně levné energie na OZE a na vykazování ESG. I se státními dotacemi to výrazně odčerpává jejich finanční zdroje na modernizaci výrobků a výroby. Ale připusťme, že také panuje velká nejistota, co lidé chtějí. Henry Ford I. prý prohlásil: Zeptejte se lidí, co chtějí, a každý vám řekne, že rychlejšího koně. Nikdo neřekne, že chce automobil. Nebo jsou dnes firmy přesvědčovány, že jejich zákazníci si nejvíce přejí výrobek přátelský k životnímu prostředí a sociálně spravedlivý. Pročež místo inovací sázejí lesy. Připomeňme ještě, že podle ČSÚ byly u nás v 1. čtvrtletí investice nižší nominálně, a to meziročně o 0,5 % a mezičtvrtletně o 6,7 procenta. Míra investic poklesla mezičtvrtletně o 2,4 proc. bodu (na 25,6 %) a meziročně o 1 procentní bod.
