EU zahájila debatu o lehčích rozpočtových a dluhových pravidlech
Evropská komise zahájila se státy Evropské unie konzultace, na jejichž základě chce aktualizovat rozpočtová a dluhová pravidla bloku, jež řada zemí není schopna plnit. Podle unijní exekutivy by se měla pravidla zjednodušit a lépe přizpůsobit zejména potřebám masivních investic do klimaticky šetrného hospodářství. Státy přitom mají různý pohled na to, jak moc má unie výši veřejných dluhů a rozpočtových schodků hlídat.
Unijní země se po dluhové krizi z konce prvního desetiletí dohodly na současné podobě takzvaného Paktu stability a růstu, podle něhož by neměl veřejný dluh překročit 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Komise loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023.
„Díky naší koordinované a asertivní reakci nyní překračujeme růstová očekávání. Krize ale také více odhalila některé problémy: vyšší deficity a zadlužení, zvyšující se odchylky a nerovnosti a potřebu vyšších investic,“ prohlásil místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis.
Komise chce zejména získat podněty států či nevládních organizací k otázce, jak přísné stropy by v budoucnu měly platit. Zejména Francie či jihoevropské země začaly hovořit o tom, že by mělo být opětovné vymáhání závazků spojeno s jejich zmírněním. Jejich zásadní argument zní, že současné požadavky na krocení dluhů většina zemí nesplňuje a mohly by přibrzdit oživení ekonomik.
Naproti tomu skupina zemí včetně Nizozemska, Rakouska, skandinávských států či Česka v září komisi vyzvala k zachování pravidel. Svůj požadavek opírají o odhad, podle něhož dluh EU vzroste za dva roky z předloňských 79 procent HDP na předpokládaných letošních 94 procent HDP a jeho další růst je třeba rázně přibrzdit.
Komise chce pravidla, která EU již několikrát upravovala, přizpůsobit nejen postpandemické situaci, ale i potřebě investic do klimaticky šetrných projektů. Podle odhadů bruselského think tanku Bruegel bude muset EU investovat až jedno procento HDP ročně navíc, aby splnila své klimatické cíle. Státy proto zvažují, zda zelené investice z fiskálních pravidel nevyjmout.
Konzultace, do nichž se vedle úřadů a organizací mohou zapojit i občané, budou mít podobu veřejných setkání, workshopů či internetové ankety. Potrvají do konce roku. Komise na jejich základě připraví v prvním čtvrtletí příštího roku vodítka, podle nichž budou moci členské státy řídit svou fiskální politiku pro následující období.
Komentář SH:
Evropská komise chce především rozpočtová a dluhová pravidla ohnout podle své zelené politiky, či spíše už ideologie, a také, pokud možno nenápadně, vzhledem k záchraně předlužených (jižních) členských zemí. Vynětí zelených investic z dluhových a rozpočtových pravidel je nesmysl, ty dluhy se stejně budou muset hradit. Dluh zůstane dluhem v jakékoliv barvě.
