Důvěra podnikatelů klesla nečekaně hluboko
Index nákupních manažerů PMI průmyslových výrobců, sestavovaný společnost S&P Global Inteligence (S&P), po sezónní úpravě v říjnu vykázal pokles ze zářijových 49,2 na 47,2 bodu, což byl nejrychlejší propad provozních podmínek od ledna. Podle posledních výsledků šlo o čtvrté měsíční zhoršení zdraví sektoru.
K rychlejšímu útlumu na začátku čtvrtého čtvrtletí vedly ostřejší poklesy výroby, nových zakázek, zaměstnanosti a zásob nákupů. Poptávka byla slabá mezi domácími i zahraničními zákazníky a obchodní důvěra klesla na zatím nejnižší úroveň v roce 2025. „Rozpracovanost sice nepatrně vzrostla, ale firmy dál postupují s opatrností a omezily jak zaměstnanost, tak nákup vstupů,“ shrnuje S&P. Inflace mezitím opět zpomalila, ač jen lehce. Ceny výstupu nadále klesaly.
Pokles nových zakázek do výroby od září zrychlil a byl nejprudší od začátku roku. K většímu snížení nových obchodních příležitostí na začátku čtvrtého čtvrtletí přispěl i další pokles nových exportních zakázek. Nové objednávky ze zahraničí klesají bez ustání od března roku 2022 a v tomto měsíci byly nejslabší za šest měsíců.
Ceny vstupů mezitím během října vzrostly nejpomalejším tempem za dvacet měsíců. Jejich růst brzdily nižší ceny ropných produktů a slabší poptávka po vstupech, a zvýšení tak bylo jen nepatrné. Tlumená poptávka a tlak konkurence v říjnu firmy přiměly k dalším slevám prodávaných výrobků a služeb. Pokles cen byl pátý v řadě a drží se na víceméně stejné úrovni od července.
Snížené zakázky a snahy omezit výdaje v říjnu české výrobce vedly k další řadě propouštění. Snižování zaměstnanosti bylo silná a nejrychlejší za sedm měsíců. „Na druhé straně může růst tlak na mzdy ze strany zaměstnanců, kteří zůstávají,“ upozorňuje Martin Kron, analytik Raiffeisenbank. „Aktuální vývoj a méně pozitivní očekávání s ohledem na stav v příštím roce způsobil pokles obchodní důvěry. Ta sice zůstává zatím v kladném teritoriu, ale začínají se zvyšovat obavy, že se situace brzy nezlepší a ochlazení poptávky bude dlouhodobé. Rizikem v tomto směru jsou pochopitelně americká cla, která zvyšují napětí na mezinárodních trzích.“
Čeká ekonomika zatím vykazuje slušný růst meziročně o 2,7 procenta. Potvrzuje se však, že zůstává pod svým dlouhodobým potenciálem, který ekonomové odhadují na 3 % a z předstihových ukazatelů, jakým je i PMI, se zdá, že pod ním ještě dlouho pobude. „Zprávy z průmyslu naznačují zpomalení ekonomické aktivity na začátku čtvrtého čtvrtletí. Zároveň nastává scénář, kterého jsme se obávali, kdy dlouho vyzývané oživení klíčových zahraničních partnerů nenastalo, zahraniční poptávka tak zůstává nízká, a s tím začíná ustupovat i obchodní důvěra tuzemských podnikatelů v průmyslu. Navíc dopad amerických cel se teprve projeví,“ konstatuje analytik Martin Kron.
Dalším rizikem hospodářského růstu je navyšování státních dluhů, a to nejen v České republice, ale v celé Evropské unii včetně Evropské unie jako takové. Tyto dluhy budou redukovat státní, průmyslovou a soukromou spotřebu vinou rostoucích výdajů na obsluhu dluhů a rizika rostoucích daní, mj. emisních, jako jsou povolenky v systému obchodování ETS2. Náklady na dluhovou službu porostou s tím, jak bude klesat důvěra věřitelů, vyjadřovaná ratingovými agenturami. Ale i ČR letos může očekávat dluhovou službu přesahující 100 mld. Kč, o třetinu vyšší než loni.
Rostoucí soukromá spotřeba je zatím hlavním hybatelem přírůstku hrubého domácího produktu (HDP) v Česku, následovaná spotřebou vlády a veřejných institucí. Té ale příští rok, podle návrhu státního rozpočtu, může chybět podle různých odhadů 30 až 60 miliard korun, určených zejména do dopravních staveb, které podporují odvětví stavebnictví, jež je druhým nejsilnějším motorem tuzemské ekonomiky.