Česká ekonomika pokračuje v mírném růstu
Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí meziročně o 2,7 %. Proti druhému letošnímu čtvrtletí se zvýšil o 0,7 procenta, oznámil Český statistiký úřad (ČSÚ).
„Meziroční růst HDP o 2,7 % podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. K mezičtvrtletnímu růstu přispěla i zahraniční poptávka,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Růst hrubé přidané hodnoty, která vyjadřuje nově vytvořené statky po odečtení nákladů na jejich vytvoření, mezičtvrtletně i meziročně pozitivně ovlivnilo především stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se i ostatním službám.
Zaměstnanost mezičtvrtletně stagnovala a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 0,9 %.
Ve 2. čtvrtletí meziročně ekonomika posílila o 2,6 %, nyní tedy ČSÚ hlásí mírné posílení růstu.
Tempo hospodářského růstu bylo vyšší, než odhadovali nezávislí ekonomové. „My jsme podobně jako celý trh počítali se zvolněním dynamiky růstu na +0,3 % mezikvartálně (z +0,5 % ve druhém kvartále),“ příznává Jan Bureš, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance. „Dnešní čísla jsou rovněž lehce nad poslední prognózou ČNB (+0,6 % mezičtvrtletně), kterou už velká část trhu považovala za zastaralou a příliš optimistickou.“
Překvapení ekonomů je dáno ne úplně příznivými předchozími výsledky v jednotlivých segmentech ekonomiky. „V letních měsících se nedařilo průmyslu. Ani tržby ve službách za červenec a srpen nebyly nijak oslnivé. Maloobchodní tržby sice přes léto rostly, ale spíše umírněným tempem,“ připomíná Miroslav Novák, hlavní analytik poradenské a investiční společnosti Citfin. „Výrazně se naopak dařilo stavebnictví, které bezpochyby dalo do 3. čtvrtletí silný růstový impuls. ČSÚ zmiňuje tvorbu hrubého kapitálu, z čehož vyplývá, že ve 3. čtvrtletí buď rychleji rostly zásoby, nebo investice, případně kombinace obojího. Právě tvorba hrubého kapitálu mohla být důvodem překvapivě silného růstu české ekonomiky ve 3. čtvrtletí.“
Každá národní ekonomika má svůj dlouhodobý potenciál růstu. To je, stručně řečeno, takové tempo, které nezakládá riziko „přehřátí“ ekonomiky, nebo-li současný zesílený růst inflace. Pro české hospodářství analytici odhadují jako potenciál 3% roční růst HDP. Současné tempo se tedy jeví jako přibližování se potenciálu.
Růst českého HDP je nicméně nad průměrem hospodářského růstu eurozóny, který se pohybuje podle odhadů pro letošní rok mezi 1 % a 1,3 procenta. Dochází tedy nyní k tolik kýžené konvergenci ekonomik. Ovšem např. v roce 2007 rostla česká ekonomika o 6,5 %, což bylo více než dvojnásobné tempo ve srovnání s průměrem EU. Podobně tomu bude i v roce příštím, kdy je pro eurozónu predikován růst 1,1 % až 1,3 %, pro ČR jsou to tempa nad 2 procenty.
V kontextu, kdy ČR v roce 2023 zažila mírný pokles HDP (kolem -0,4 %), představuje růst o 2 % či více v následujících letech solidní oživení a návrat k růstu, a to i přes nepříznivé vnější podmínky.