ČNB snížila úrokovou sazbu, ale hodlá držet restriktivní kurs
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 4,25 procenta. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,25 % a lombardní sazby na 5,25 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 26. září.
Přijaté rozhodnutí se opírá o letní (srpnovou) makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Inflace se od začátku letošního roku pohybuje poblíž dvouprocentního inflačního cíle. V zemi tak přetrvává cenová stabilita, zdůvodnila své rozhodnutí bankovní rada ve svém prohlášení.
ČNB začala v prosinci loňského roku opatrně snižovat úrokové sazby. Boj s inflací ale nekončí. Základní repo sazba postupně klesla ze 7 % na 4,25 %, čímž byla zmírněna restrikce měnové politiky. V posledních měsících navíc došlo k citelnému poklesu dlouhodobých sazeb v zahraničí i u nás, což představuje další uvolnění měnových podmínek. Nastavení měnové politiky přesto zůstává přísné. Reálné úrokové sazby jsou kladné a tlumí úvěrovou aktivitu, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice, a následně inflaci.
„Bankovní rada i nadále spatřuje v ekonomice určité proinflační tlaky. Jejich zesílení by znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala trvaleji od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma. I proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat,“ píše se v prohlášení.
Ohledně další měnové politiky se Bankovní rada, podobně jako americký Fed nebo Evropská centrální banka, bude rozhodovat na základě aktuálních makroekonomických údajů. „Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce, vývoje domácí i zahraniční poptávky a kroků klíčových zahraničních centrálních bank. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv a následně do reálné ekonomické aktivity,“ prohlašuje ČNB. „Bankovní rada konstatuje, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních spolu s tím, jak se úrokové sazby přibližují k neutrálním hodnotám. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle.“
Za rizikové rada označila zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru a deficit státního rozpočtu. Dalším proinflačním rizikem je vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak výrazným rizikem ve směru nižší inflace je zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky. „To se promítá i do výhledu dalšího snižování sazeb velkých centrálních bank,“ podotýká Bankovní rada ČNB.
„Z dřívější komunikace ČNB je zřejmé, že postup bankovní rady v cyklu uvolňování měnové politiky má být obezřetný, přičemž není možné vyloučit dočasné pozastavení cyklu na některém z nadcházejících zasedání,“ podotkl Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank.
„Nízká nezaměstnanost, nízký růst HDP, de facto stagnace, nízká inflace a relativně silná koruna, to jsou jen některé argumenty, proč jde ČNB se sazbami dolů a je jasné, že bez nízkých sazeb se spotřebitelská poptávka nerozhýbá. Podle nejnovějších dat z Českého statistického úřadu sice v posledních dvou měsících mírně roste spotřebitelská i podnikatelská důvěra, ale tempo je skutečně zanedbatelné. U spotřebitelů je to dokonce především vlivem toho, že mírně klesá počet těch, kteří svou situaci v dalších dvanácti měsících vidí hůře než před rokem, což není dobrý výsledek,“ komentoval dnešní zasedání Bankovní rady ČNB Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
