ČNB ponechala sazby beze změny. Jde o signál změny?
Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Pro rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o jeden procentní bod.
Komentář SH: Je to první měnové zasedání, na němž nedošlo ke zvýšení sazeb, od loňského května. Pravděpodobně bude mnohými interpretováno jako změna či přinejmenším mírná korekce měnové politiky po obměně tří členů rady a změně guvernéra.
Existuje dost signálů, že nejvyšší orgán centrální banky ve starém složení by spíše úroky opět zvedl. Ale jistotu nemáme. Navíc se přece jen změnila situace.
Tím, že je dvoutýdenní repo sazba již na sedmi procentech, vzniká otázka, kam až má zdražování peněz zajít. Kde je ještě účinné a ne devastující. To je jiná otázka, než zda vůbec měla ČNB s inflací bojovat zdražováním úvěrů a stahováním pěněz z oběhu.
Kromě toho jsou přece jen vidět určité náznaky, že meziměsíčně růst cen přestal akcelerovat. Byť zatím opravdu jen velmi mírné.
Pokud jde o oznámení, že banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny… „Nejde o žádné výkyvy, ale setrvalou tendenci k oslabení po změně kurzu politiky ČNB. Centrální banka se jen brání intervencemi a v podstatě přešla ke strategii fixního kurzu. Podobná situace už tu jednou byla?“ uvedl na Twitteru hlavní ekonom Deloitte ČR David Marek.
Podel tiskové zprávy ze zasedání se úrokové sazby nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice. Bankovní rada se shodla na tom, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika. Nyní vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší.
Na příštím zasedání rada rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší
Přijaté rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. V základním scénáři prognózy je horizont měnové politiky posunut do období 18–24 měsíců v budoucnosti, a to z důvodu mimořádných nákladových tlaků v podmínkách výjimečně vysoké míry nejistoty. Rada ovšem podle prohlášení diskutovala i další scénáře.
„Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami.
Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká. Průmyslová produkce zatím odolává zvýšeným nákladům a problémům v dodavatelských řetězcích. Zahraniční poptávka již má ale negativní vliv na HDP. Předstihové ukazatele indikují její další zpomalení,“ oznámila ČNB. Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je podle ní nyní zhruba neutrální.
Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je nyní zhruba neutrální
Inflace ještě poroste k 20 %
„Podle naší nové prognózy inflace v nejbližších měsících dále vzroste. Nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny. Předpokládáme, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 % a v celoročním průměru bude činit 16,5 % (v jarní prognóze jsme čekali růst 13,1 %). Podle prognózy by měla inflace klesnout do roka a půl k úrovním kolem 2 %,“ uvedla centrální banka.
