Shell postaví v Nizozemsku závod na výrobu obnovitelného vodíku
Britsko-nizozemská energetická společnost Shell postaví závod na výrobu takzvaného obnovitelného vodíku. Závod by měl zahájit provoz v roce 2025 a měl by být největším svého druhu v Evropě, oznámila firma v prohlášení.
Elektrolyzér Holland Hydrogen I o výkonu 200 megawattů se bude nacházet v přístavu Rotterdam. Denně má vyrobit 60 000 kilogramů obnovitelného vodíku a potřebnou elektřinu získávat z větrného parku na moři Hollandse Kust Noord, který Shell částečně vlastní. Vodík je označován za ekologický, případně obnovitelný nebo zelený, pokud je produkován za použití obnovitelné energie.
Komentář SH: Jen abychom to trochu projasnili. Vodík se často označuje za zdroj. Pokud ale mluvíme o tom čistém, který se získává elektrolýzou z vody, pak je samozřejmě k jeho výrobě potřeba elektrická energie. A každý, kdo jen trochu poslouchal v hodině fyziky, ví, že při přeměně jedné energie v druhou dochází ke ztrátám. K těm samozřejmě dochází i při druhé přeměně – tedy z vodíku zpět na elektřinu. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že celková účinnost je asi 50 %.
Vodík tedy není zdrojem, ale prostředkem k uložení energie, v tomto případě z větru. To samo o sobě neznamená, že jde o špatný princip. Dává smysl ovšem jen tehdy, pokud má někdo přebytek levné energie. Což se u obnovitelných zdrojů ve špičkách předpokládalo. Zatím ale takové situace nastávají jen krátkodobě. Naopak, loni před nástupem energetické krize, OZE dodávaly mnohem méně, než se čekalo. Čímž přispěly k jejímu vzniku.
Shell tedy asi myslí spíš na budoucnost. Proč ne. Ale taky se mu zlepší pozice z hlediska zelené tváře své firmy. Petrolejářský průmysl patřil léta k oporám burz a investorů. V době zběsilých růstů jej předehnaly hlavně IT firmy, které také ovládly žebříček světových tržních kapitalizací. Za zády s řadou firem zaměřených na udržitelnost.
Naopak obchodníci se „špinavými“ zdroji začali mít problém s financováním od bank a s pojištěním (i když u tak velké a ziskové firmy bych tomu reálně moc nevěřil). Dokonce i Evropská centrální banka oznámila, že hledisko „ozelenění“ bude brát v úvahu při výkupu firemních dluhopisů (s tou inflací jim to moc nejde, tak aspoň něco).
Že by tedy u Shellu osedlali zelený trend?
Shell se chce stát do roku 2050 firmou s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů. Zvyšuje proto svoji nízkouhlíkovou produkci a odklání se od ropy a plynu.
„Obnovitelný vodík bude hrát důležitou roli v energetickém systému budoucnosti a tento projekt je důležitým krokem, který pomůže tento potenciál naplnit,“ řekla výkonná viceprezidentka Shellu pro nová energetická řešení Anna Mascolová.
Komentář SH: No jo, ale do roku 2050 se může leccos změnit. Takže zatím jde o osedlání trendu. Reálnou změnu předmětu podnikání možná uvidíme, možná ne. I proto, že ve vodík věří stále méně „odborníků“. Viz následující text.
Obnovitelný vodík je považován za důležitý pro dekarbonizaci těžko transformovatelných průmyslových odvětví, jako je výroba oceli a těžké nákladní vozy, i když technologie není plně vyvinutá a je nákladná. Má zásadní význam pro omezení emisí, ale do roku 2050 bude tvořit pouze 5 % celosvětového energetického mixu, uvedla minulý měsíc poradenská společnost DNV.
Evropská komise v květnu představila plány ukončení závislosti na ruských fosilních palivech. Mimo jiné je cílem vyrábět do roku 2030 v EU deset milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů.
