Roman Pospíšil

Vlastně to sem ani nepatří. Taky je spousta povolanějších lidí, kteří by měli komentovat odchod frontmana Jasné páky, Hudby Praha a dalších kapel Michala Ambrože. Jenže ono to vypadá skoro příznačně. Odešel další reprezentant něčeho, co nám dnes tolik chybí.

Na páteční demonstraci proti vládě, podpoře Ukrajiny a vůbec všemu možnému dorazilo méně lidí než na tu první, záříjovou. To ale nic neznamená. Odpor proti postojům vlády i podpoře napadené země je silný a neměli bychom ho brát na lehkou váhu.

Slovensko možná ve snaze zamezit daňovým únikům z restaurací apod. opráší něco jako účtenkovku. Lidem, kteří budou hlásit své útraty přes aplikaci, hodlá proplácet část útraty. Aby toho nebylo málo, prý bude v průběhu roku měnit, jakého typu provozoven se bude "dotace" týkat.

O tom, proč rezignovala britská premiérka Liz Trussová, můžeme jen spekulovat. Pokud to ale bylo i kvůli nedávným otřesům na finančních trzích, nabízí se otázka, jestli to není cena za samostatnou měnu. V eurozóně se totiž lecjaký ten přešlap skryje mnohem snáze.

Když jsme na začátku roku zařadili mezi pět kyselých jablek, do nichž letos kousneme, také geopolitiku, netušili jsme, jak to bude vážné. Teď stojí svět minimálně před třemi otázkami: co bude dál s Ruskem a Ukrajinou, nezaútočí Čína na Tchajwan a co bude dál s Evropskou unií?

Smíšené pocity může mít člověk v řadě situací. Zrovna teď třeba u tvrzení premiéra Petra Fialy že daně, zvláště pak pro fyzické osoby se zvyšovat opravdu nebudou. Jako tu osobu mě to uklidňuje. Z hlediska ekonomiky jsou ale daně něčím, co teď nemá dobré řešení.

Němečtí vědci vyzývají vládu, aby neodcházela od jádra. Výrobce vakcín přiznává, že nikdy neměly bránit přenosu infekce. Všichni víme, že instalovaný výkon OZE není skutečný výkon. Jak politici reagují? Nijak. Překvapit to může jen nepřipraveného.

I za tu českou kulturu veřejného sektoru může být člověk občas rád. Třeba když vidí, co se děje v Polské národní bance (NBP). Část měnového výboru na čele s guvernérem hrozí kolegům trestním stíháním, a to jen za vyslovené názory.

Meziroční inflace v Česku dosáhla v září 18 %, což je nový rekord od prosince 1993. Meziměsíčně nicméně dosáhla 0,8 % a podle řady ekonomů ztrácí sílu. Rovněž je nižší, než čekala ČNB. Podle řady ekonomů možná už dosahuje vrcholu.

Zpráva jako hrom, a přitom u nás nijak extra velkou pozornost nevzbudila: britské penzijní fondy stály pár hodin před krachem. Zachránila je centrální banka, která začala vykupovat státní dluhopisy. Co všechno si z toho můžeme vzít?

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.

Soudě podle médií a sociálních sítí u nás existují jen dvě skupiny obyvatel. Jedna podporuje vládu, Ukrajinu, Green Deal, 300 miliardový deficit a vše, co patří ke stávajícímu establishmentu. Druhá fandí Rusku, chce peníze od státu a za levné energie by obětovala cokoliv cizího. Kdo to rozdělení nakreslil?