Roman Pospíšil

Více než polovina obyvatel Velké Británie by chtěla zpátky do Evropské unie. Ve chvíli, kdy by z ní tolik Evropanů chtělo ven. To jsou paradoxy.

České spořitelně vzrostl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně téměř o 40 procent na 15 miliard korun, Komerční bance o 51,1 procenta na 12,9 miliard korun.

Asi to nebylo zrovna očekávané: ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvažuje o zkrácení doby, po níž se vyplácí podpora v nezaměstnanosti. Jde to dohromady s tím, k čemu vlastně podpora slouží?

Vlastně to sem ani nepatří. Taky je spousta povolanějších lidí, kteří by měli komentovat odchod frontmana Jasné páky, Hudby Praha a dalších kapel Michala Ambrože. Jenže ono to vypadá skoro příznačně. Odešel další reprezentant něčeho, co nám dnes tolik chybí.

Na páteční demonstraci proti vládě, podpoře Ukrajiny a vůbec všemu možnému dorazilo méně lidí než na tu první, záříjovou. To ale nic neznamená. Odpor proti postojům vlády i podpoře napadené země je silný a neměli bychom ho brát na lehkou váhu.

Slovensko možná ve snaze zamezit daňovým únikům z restaurací apod. opráší něco jako účtenkovku. Lidem, kteří budou hlásit své útraty přes aplikaci, hodlá proplácet část útraty. Aby toho nebylo málo, prý bude v průběhu roku měnit, jakého typu provozoven se bude "dotace" týkat.

O tom, proč rezignovala britská premiérka Liz Trussová, můžeme jen spekulovat. Pokud to ale bylo i kvůli nedávným otřesům na finančních trzích, nabízí se otázka, jestli to není cena za samostatnou měnu. V eurozóně se totiž lecjaký ten přešlap skryje mnohem snáze.

Když jsme na začátku roku zařadili mezi pět kyselých jablek, do nichž letos kousneme, také geopolitiku, netušili jsme, jak to bude vážné. Teď stojí svět minimálně před třemi otázkami: co bude dál s Ruskem a Ukrajinou, nezaútočí Čína na Tchajwan a co bude dál s Evropskou unií?

Smíšené pocity může mít člověk v řadě situací. Zrovna teď třeba u tvrzení premiéra Petra Fialy že daně, zvláště pak pro fyzické osoby se zvyšovat opravdu nebudou. Jako tu osobu mě to uklidňuje. Z hlediska ekonomiky jsou ale daně něčím, co teď nemá dobré řešení.

Němečtí vědci vyzývají vládu, aby neodcházela od jádra. Výrobce vakcín přiznává, že nikdy neměly bránit přenosu infekce. Všichni víme, že instalovaný výkon OZE není skutečný výkon. Jak politici reagují? Nijak. Překvapit to může jen nepřipraveného.

I za tu českou kulturu veřejného sektoru může být člověk občas rád. Třeba když vidí, co se děje v Polské národní bance (NBP). Část měnového výboru na čele s guvernérem hrozí kolegům trestním stíháním, a to jen za vyslovené názory.

Meziroční inflace v Česku dosáhla v září 18 %, což je nový rekord od prosince 1993. Meziměsíčně nicméně dosáhla 0,8 % a podle řady ekonomů ztrácí sílu. Rovněž je nižší, než čekala ČNB. Podle řady ekonomů možná už dosahuje vrcholu.