Regulace cen motorových paliv se vrací s dodaněním rafinérií
S účinností od 1. října do 31. října 2026 dochází k opětnému zavedení regulace cen (vláda opět zavádí regulaci – překl. red.) pohonných hmot a současně ke snížení spotřební daně z motorové nafty. Vláda tím reaguje na eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek saúdské ropy evropským rafineriím a rostoucí tlak na velkoobchodní i maloobchodní ceny paliv, sdělilo Ministerstvo financí ČR (MF).
„Od 1. října obnovujeme osvědčenou regulaci cen pohonných hmot a zároveň na měsíc snižujeme spotřební daň z nafty na evropské minimum. Toto opatření bude působit výrazně protiinflačně, uleví firmám i domácnostem a udrží ceny paliv v ČR na nejpříznivějších úrovních v EU,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Ceny motorových paliv v České republice se dlouhodobě pohybují blízko průměru Evropské unie, Česko patří však spíše k mírně levnějším státům ve srovnání se západní a severní Evropou. V září stál benzín natural 95 v průměru 44,48 Kč za litr, průměr EU činil zhruba 50 korun. Nafta se u nás prodávala za 48,46 Kč, průměru EU byl vyšší: mezi 52 a 53 korunami za litr. Minulý týden u zahraničních řetězců čerpacích stanic nafta dosahovala cen blízko 51 Kč za litr nafty a od pondělí mnohde zdražila o dalších 60 haléřů.
Země jako Německo, Dánsko, Nizozemsko nebo Finsko dlouhodobě patří k nejdražším v Evropě. Například v Německu či Dánsku se ceny benzínu i nafty běžně pohybují vysoko nad hranicí 55 až 60 Kč za litr. Na Slovensku a v Polsku jsou ceny s Českem srovnatelné nebo mírně nižší. Polsko má u benzínu často mírnější daňové zatížení, u nafty jsou ceny velmi podobné.
Nařízení vlády svým mechanismem výpočtu přímo vychází z předchozího nařízení vlády, které skončilo 19. července 2026. Ministerstvo financí bude každý pracovní den vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty pro následující den, přičemž v nepracovní dny se uplatní cena naposledy vyhlášená. Maximální cena se vypočte jako součet průměrné velkoobchodní ceny z třídenního klouzavého průměru čtyř referenčních zdrojů (indexy PKN ORLEN/Unipetrol, MOL/MOLIN, ČEPRO a kalkulované ceny na základě kotací Platts) a regulované marže ve výši 2,50 Kč za litr. Výsledná cena zahrnuje DPH a zaokrouhluje se na celé haléře dolů.
Souběžně se od 1. října na období jednoho měsíce promíjí část spotřební daně z motorové nafty a jejích směsí ve výši 1,939 Kč na litr, což po zohlednění DPH představuje celkové zlevnění o 2,35 Kč na litr. Sazba daně pro dotčené výrobky klesne ze standardních 9,95 Kč/l na 8,011 Kč/l, aby odpovídala evropským minimům stanoveným směrnicí. „Opatření sníží náklady zejména dopravním firmám, bude mít protiinflační účinek na celou ekonomiku a jeho odhadovaný negativní dopad na veřejné rozpočty bude činit přibližně 1,1 mld. Kč,“ vypočítává MF.
Nyní v Česku tvoří daně (spotřební daň a DPH) zhruba 46 % z ceny benzínu a 38 % z ceny nafty, což zhruba odpovídá unijnímu průměru. Právě odlišná daňová politika jednotlivých států je hlavním důvodem, proč se ceny v jednotlivých zemích EU výrazně liší.
MF zároveň předložilo vládě návrh na zavedení dočasné mimořádné sektorové daně pro rafinérský sektor. Návrh reaguje na mimořádný nárůst rafinérských marží způsobený geopolitickou krizí a narušením světového trhu s ropou a ropnými produkty.
Daň se bude uplatňovat v letech 2026 a 2027 a bude činit 50 % z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025, které podle nezávislých mezinárodních organizací (např. IEA) dosahují rekordních hodnot. Inspirací je mimo jiné řešení v sousedním Polsku, kde byla předložena právní úprava zavádějící dokonce 60% daň z mimořádné rafinérské marže.
Daň se bude týkat pouze ekonomicky významných subjektů. Poplatníkem bude právnická osoba vykonávající činnost zpracování surové ropy a výroby rafinovaných ropných produktů, jejíž rozhodné celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně musí mít příjmy z rafinérské činnosti alespoň ve výši 50 mil. Kč ročně.
Mimořádná sektorová daň reaguje na tržní anomálii, kdy se po částečném obnovení dodávek nabídka surové ropy zotavovala rychleji než výroba a dodávky rafinovaných produktů. Zatímco cena ropy postupně klesala, ceny motorové nafty, benzinu a dalších výrobků zůstávaly zvýšené. „Výsledkem byl mimořádný nárůst rozdílu mezi náklady na pořízení ropy a výnosy z prodeje produktů, které se z ní vyrábějí,“ píše MF ve své tiskové zprávě.
Tento vývoj však není tržní anomálií. Dodávky surové ropy jsou stále nejisté. Rafinérie proto udržují vyšší zásoby a navíc jsou v EU hrubě podkapitalizované, neboť protiuhlíkový program, jehož cílem je utlumit a posléze zcela zastavit dopravu na fosilní paliva, vedl ke snížení či zastavení investic do modernizací či budování nových rafinérií. Výrobní náklady zpracovatelů tak jsou poměrně vysoké a jejich zpracovatelské kapacity nedostatečné, významný podíl hotových produktů, zejména nafty, se do ČR dováží.
Česká republika není ve výrobě pohonných hmot plně soběstačná, domácí rafinérie v Litvínově a Kralupech nepokryjí celkovou spotřebu, a proto je na dovozu závislá. Podle Českého statistického úřadu se čistý dovoz pohybuje v řádu 1,5 až 2,5 milionu tun ročně z celkové roční spotřeby zhruba 5,5 mil. tun, tj. přibližně 40 % tuzemské spotřeby. Nafta tvoří přibližně 73 % až 75 % celkové spotřeby všech pohonných hmot v ČR. Její spotřeba je zhruba 2,7krát až třikrát vyšší než spotřeba automobilového benzinu.
Také celá EU je dlouhodobě na dovozu nafty z třetích zemí silně závislá. Čistý dovoz z nečlenských států se pohybuje v desítkách milionů tun ročně. Dříve velká část nafty proudila z Ruska, po uvalení evropských sankcí, platných od února 2023, musela EU tento výpadek nahradit dovozem z jiných oblastí, např. Blízkého východu, Indie či USA. Naproti tomu je EU jako celek čistým vývozcem motorového benzinu. Vyváží přebytky do jiných částí světa, protože evropské rafinerie produkují benzinu nadbytek v důsledku klesající domácí spotřeby.
„Opatření reaguje na dvě strany stejné mimořádné situace. Domácnosti, dopravci, firmy a stát nesou náklady vysokých cen pohonných hmot. Rafinérský sektor naopak v důsledku mimořádného rozdílu mezi cenou ropy a cenou hotových produktů dosahuje nadstandardních marží. Je proto přiměřené, aby část těchto mimořádných výnosů pomohla financovat náklady, které krize přinesla spotřebitelům a veřejným rozpočtům,“ vysvětluje vládní návrh ministryně financí Alena Schillerová.
Odhadovaný přínos opatření státnímu rozpočtu by měl činit podle MF přibližně 5,5 miliardy korun za tento rok. Pokud se situace nezlepší, může další příjmy mimořádné zdanění rafinérských marží zajistit i v následujícím roce. Samotné snížení spotřební daně z motorové nafty dosud znamenalo pro veřejné rozpočty výpadek přibližně 3,7 miliardy korun. „Mimořádné zdanění vyváží také další zvýšené výdaje státu, jako jsou zvýšení sociální dávky či další výdaje způsobené inflačními tlaky,“ argumentuje MF.
„Nezdaňujeme běžné podnikání a nevytváříme ani tlak na růst cen pohonných hmot. Zdaňujeme pouze část mimořádné marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích. Polovina mimořádného nárůstu marže navíc zůstane společnosti a samotná daň bude daňově uznatelným nákladem,“ vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová.
