Válka na Blízkém východě nám poleze do peněz
Válka Íránu proti Izraeli se sice pomalu, ale jistě začíná odrážet v cenách energie. Není to zatím důrazné, ale už patrné a je zapotřebí věnovat tomu pozornost.
Obavy z rozšíření konfliktu vedly na trzích k nárůstu rizikových prémií v cenách ropy. I když zatím produkční (3,5 % globální produkce ropy) ani tranzitní (20 % globální produkce ropy a plynu) kapacity Íránu narušeny nebyly, ceny ropy se vyšplhaly v důsledku vysoké nejistoty až k 80 dolarům za barel (prémie zhruba 10 % oproti úrovním před startem konfliktu).
„Jak už jsme psali na začátku tohoto týdne, z pohledu evropské a české ekonomiky bude klíčová nejen intenzita napětí na energetických trzích, ale také délka jeho trvání. Termínové kontrakty na ropě aktuálně ukazují, že trhy se sice více bojí, ale období vysokých cen podle nich bude dočasnou epizodou,“ komentoval situaci Jan Bureš, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance. „Naše analytické modely ukazují, že 10% nárůst cen ropy v důsledku globálního nabídkového šoku (výpadků produkce) historicky vedl k růstu české inflace zhruba o 0,2 procentního bodu kumulativně. To v zásadě odpovídá závěrům některých starších studií České národní banky. Pokud tedy konflikt rychle neodezní, může nás to v příštích týdnech vést k mírnému zvýšení inflační trajektorie pro druhou polovinu tohoto roku.“
Rostou také ceny zemního plynu. Než začal konflikt se plyn obchodoval za 36,1 USD za MWh, o týden později, tedy nyní, stojí megawatthodina 41,67 dolarů. „Spotřebitelé by neměli prozatím zvýšené ceny pocítit, nicméně růst cen plynu jde nyní proti dosavadnímu trendu, kdy energie spíše zlevňuje,“ hodnotí vývoj Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank. „Minulý týden v sobotu Írán částečně omezil těžbu plynu na největším poli na světě právě z důvodu požáru, který způsobil izraelský útok. Plynové pole obsahuje přibližně 35,68 bilionu kubíků těžitelného plynu, tedy 20 % světových zásob. Írán sice nesmí plyn kvůli sankcím vyvážet, nicméně toto pole sdílí s Katarem, který na něm produkuje 77 milionů tun zkapalněného zemního plynu, těží zde firmy Shell, Exxon a tento plyn poté putuje do Evropy a Asie. Avšak mezi stále horší scénář patří uzavření Hormuzské úžiny mezi Íránem a Spojenými arabskými emiráty, což by omezilo export katarského plynu ještě výrazněji než omezení těžby.“
Před tímtéž varuje i Bureš: „Výraznější dopad do inflace a potenciálně i HDP by musel být pravděpodobně spojen s další eskalací konfliktu (spojenou například se zapojením USA a dalších regionálních hráčů do konfliktu) a přímým omezením íránských produkčních a tranzitních kapacit. Pak bychom pravděpodobně viděli kromě výrazně vyšších cen ropy také výrazně dražší plyn, který v Evropě lehce přeskočí do vyšších cen elektřiny. A multiplikační přesah dražší elektřiny a plynu do spotřebitelské inflace (například skrze potraviny) může být, jak víme, daleko silnější…“
Írán včera odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket a na severu země se rozezněly sirény, píše agentura Reuters s odvoláním na prohlášení izraelské armády. Izraelská armáda v pátek ráno oznámila, že provedla další desítky úderů na vojenské cíle v Teheránu, včetně objektu, který podle ní souvisel s vývojem jaderných zbraní. Írán dnes brzy ráno v odvetě provedl další raketový útok na židovský stát.